v ramci logiky a v souladu s prirodou sem videl zit baci v horach na ukrajinskejch karpatech. To asi neni uplne to, co mas na mysli, poac priciny takovyho zivota sou uplne jinde, vysledek je ale temer stejnej. Bez elektriky, s jednim nakladakem na cely pohori, se spoustou ovci, krav a konu, blizko pramenum s cistouckou vodou, vejs nez les, takze s prekrasnejma vyhledama... Nejvic se mi libil moment, kdy se bacove ze dvou udoli potkali na hrebeni, dali si spolu cigo, vpodstate ani nemluvili, jen tak postali a pak se zas rozesli...

no kdyz uz sem nikdo moc nepise budu muset asi zabrousit k tem snum.... :)
vlozim sem kratičký uryvek z divadelní hry jejímž autorem je studentka z Brna... k teto hře ji inspirovalo patrne par letnich vejletu stopem vetsinou do proslunene Andalusie... vlastne samotný vejlet byla takova hra > hledani vysneneho města/místa...
________________________________________________________________
Řeko, tak jsem se opět vydala na cestu.
Něco ve mě mě k tomu nutí. Zas a znova.
Třeba tam někde někdo je. Někdo, ke komu patřím.
Třeba náhodou někde najdu svoje rodiče.
Řeko, já jsem pochopila, že můžu jít, kam chci.
Stojím na silnici a nevím, je to náhoda, nebo osud.
Kdo ti zastaví a kam tě zaveze.
Strašně silně cítím, že jsem na světě, tady a teď.
Dva dny jsem nejedla a oči mám plný prachu
ale směju se. Zdál se mi sen.
>
Ve snu jsem viděla město jménem Salamander.
Se zlatýma bránama, co se za soumraku otevírají.
Vysutý terasy plný zeleně a mořskej vítr.
Nejlepší místo na světě. To jediný místo na světě,
kde bych mohla zůstat a být šťastná. tak tam teď jedu.
Jestli to místo někde je a já tam dojedu,
tak pak už bude všechno jenom dobrý.
________________________________________________________-
ačkoliv jsem hru nevidel a ani autorku osobne neznam vim jen ze ma otce Jihoamericana, ktereho nikdy nevidela...

ne, musi to byt wonderful, snad to vydrzi!