• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • zobrazit sekci
    Obecné
    http://www.moldova.md
    http://www.moldova.org/

    Mise OBSE v MD
    http://www.osce.org/moldova/

    Podněsterské stránky
    http://www.pridnestrovie.net/
    http://www.visitpmr.com/
    http://www.tiraspoltimes.com
    http://tiras.ru/

    Neziskovky
    http://ong.md/index.php?mod=home&hmod=firstpage
    http://contact.md/
    http://credo.md/

    Článek o Podněstří:
    Podněstří bylo do r.1792 rozděleno mezi Osmanskou říši a Polsko-Litevskou unii. V tomto roce získal území pro Ruskou říši generál Suvorov. Jemu za to stojí v Tiraspolu, hlavním městě Podněstří, velký pomník, jeho portrét je hned na několika bankovkách.
    Současný problém má kořeny v r.1924. Tehdy Stalin v rámci snah o získání Besarábie (území mezi řekami Dněstr a Prut) vytvořil Moldavskou ASSR. Když se roku 1940 sovětům podařilo Besarábii anektovat, spojili ji s částí MASSR a vytvořili Moldavskou SSR. Dnešní Podněsterská Moldavská Republika (PMR) se tak poprvé ve svých dějinách, v důsledku politického rozhodnutí totalitního vládce z Moskvy, ocitla v jediném státě s územím za Dněstrem, s dnešní Moldávií.
    Na konci 80.let se SSSR začal rozpadat a v Moldávii se vzedmula vlna nacionalismu a začalo se mluvit o možném spojení s Rumunskem. Toho se zaleklo převážně slovanské obyvatelstvo Podněstří a po sérii místních referend vyhlásilo r.1990 na Moldávii nezávislost. Moldávie tento krok nikdy neuznala a na jaře r.1992 se pokusila podmanit si separatistický region vojensky. Podněstří se s pomocí ruské armády ubránilo. V konfliktu zemřelo asi tisíc lidí.
    PMR se tak stalo jednou ze čtyř nepřiznaných republik na území bývalého SSSR. Má vlastní státní správu včetně prezidenta, parlamentu a soudního systému, vlastní silové složky, ekonomiku, měnu, poštu, státní symboly. Již více než 17 let prakticky funguje jako každá jiná normální země, jen ji nikdo na světě (kromě oněch tří ostatních nepřiznaných republik) neuznává. De iure je Podněstří regionem Moldavské republiky.
    To přináší řadu praktických problémů. S podněsterským pasem není možné cestovat, diplom z místní univerzity nikde jinde neuznávají, export výrobků ze země je složitý kvůli jejich certifikaci, zdanění atd., dopisy s podněsterskou známkou do zahraničí nedojdou.
    Od r.1994 probíhají jednání o urovnání konfliktu a o nalezení statutu pro PMR. Princip neměnnosti hranic a teritoriální celostnosti států je zde (jako ostatně vždy) v rozporu s principem práva národů na sebeurčení. Podněsterci sami se v několika referendech vyjádřili pro nezávislost na Moldávii a orientaci na Rusko. Poslední referendum r.2006 bylo mezinárodními pozorovateli shledáno nezmanipulovaným. Pravda, konalo se krátce po tom, co moldavsko – ukrajinská dohoda ztížila export zboží z PMR a Rusko vyslalo do země humanitární pomoc.
    V českých a obecně západních médiích, je Podněstří, pokud se o něm vůbec píše, líčeno jako sovětský skanzen s totalitním režimem žijící pouze z nelegálního obchodu s cigaretami, drogami, alkoholem a zbraněmi a jako loutka Ruska. Nic z toho není pravda.
    Sovětská symbolika je sice všudypřítomná, ale zůstává u symboliky. Ekonomika PMR funguje zcela tržně. Ostatně kdybychom soudili pouze podle počtu soch Lenina, názvů ulic a emblémů se srpy a kladivy, pak by sovětským skanzenem bylo nejedno ruské město. Komunistická strana je v zemi marginální, má jen minimální podporu.
    V PMR je zaregistrováno 10 politických stran (země má asi 550 000 obyvatel), pravidelně probíhají volby prezidentské, parlamentní i komunální. Často jsou také vypisována referenda. Prezident Smirnov je členem jiné strany než té, která má většinu v parlamentu. Sociálně demokratická strana, jejíž člen N. Bučackij kritizuje režim právě za jeho totalitárnost je oficiálně zaregistrována a může se účastnit voleb. Její týdenník Člověk a jeho práva je k dostání v každé trafice.
    V zemi jsou 3 oficiální jazyky (moldavský, ukrajinský a ruský), vzdělání je možné ve všech třech až po to nejvyšší, univerzitní. Navíc v zemi existují i školy bulharskojazyčné pro malou komunitu podněsterských Bulharů. Je třeba přiznat, že problémy mělo několik škol, pokoušejících se vyučovat v rumunštině, psané latinkou (rumunština a moldavština jsou podle některých identické, podle některých různé jazyky. V Rumunsku a Moldávii se píše latinkou, v PMR azbukou), podle rumunských osnov.
    Na podněsterských hranicích a v přilehlých regionech Ukrajiny působí již dva roky mise EU, která má kontrolovat nelegální obchod. Zadržela několik zásilek drog a cigaret, největší v Oděsském přístavu. Zbraně nebyly nalezeny žádné. Míra toho, co mise EU našla se nijak nevymyká východoevropským zvyklostem a jen těžko by z takhle intenzivní nelegální činnosti jakýkoli režim vyžil.
    Podněsterské vedení se orientuje na Rusko, Putin je v zemi oblíben, mnoho lidí za své hlavní město považuje Moskvu. Říci však, že země je ruskou loutkou je přehnané a nepravdivé. Ruská podpora není závratná a omezuje se víceméně na humanitární akce. Místní mají svou hlavu a nenechají si nic diktovat.
    Země má své problémy, patří k nejchudším v Evropě a trpí týmiž problémy, jakými trpí všechny postsovětské země, přebujelou byrokracií, korupcí, nelegálním obchodováním atd. Dokud se však nevyřeší její status, boj s těmito problémy bude mnohem složitější.
    Podněsterci si přejí nezávislost, jejich republika dosáhne brzy symbolické dospělosti a za těch téměř 18 let prokázala životaschopnost. Hranice ani státy nejsou svaté, v historii se vždy měnily, vznikaly a zanikaly. Historie neskončila. Přestaňme se bát změn, přijměme realitu a přiznejme podněstercům, a nejen jim, právo na jejich zemi.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam