MORRIGHAN: Hele v mym okolí je to přesně naopak, nepodařilo se mi najít jiný slovní spojení který by to vystihovalo líp než "trapná veselost".... matka běhá s hadrem a je veselá že musí uklízet, fotřík užírá cukroví a řízky, všichni se přiblble usmívaj jak zfetovaný, za den se u nás vystřídá asi milion návštěv, kdy všichni jsou přehnaně vysmátý, žoviální, vykládaj nudný historky z jejich mládí, dokážou se hodinu bavit o tom, jestli se má stromeček rozsvítit až večer, nebo hned ráno, lidi který se celej rok nesnášeli se najednou objímaj...
A pak se podívaj na mně: "Ty se neusmíváš? Jakto že nejsi veselej? No ty snad ani nejseš náš syn..."
A jelikož u nás se dárky nedávaj, tak tim pádem ztrácí jakýkoliv slavení úplně smysl.