• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    STEPNI_VLKWhisk(e)y & další kvalitní druhy alkoholu, jakož i vše o míchání drinků, nejlepších ingrediencích, skle atd.
    CESKI
    CESKI --- ---
    Přišel komplet ;)

    MACHALIK
    MACHALIK --- ---
    AXTHEB: Neco se vymysli. Koukni na Aberfeldy 12, Deanston 12, Jura Superstition, jestli by cenove nesly okolo 70-80. Nebo hledame flasku za echte 500,- Kc?
    AXTHEB
    AXTHEB --- ---
    CEPAL: Tady nejde o panáka za 500, ale za 60. Laphroaig je dobrý nápad, ale tam bude panák odhadem tak za 100, na tom nemůžeš začínat. Zvlášť když máš zajímavou nabíku rumů mezi 60 a 90 korunama.
    AXTHEB
    AXTHEB --- ---
    Zdar. Řešíme v hospodě problém, jak nemít klasické levnowhisky (tullamorku/jacka/jamesona). Nemáte někdo nápad na náhrady za obdobnou cenu se zajímavější chutí?
    NOIZER
    NOIZER --- ---
    Ja Ted dostal Laphroaig 15y limited edition k 200letymu vyroci destilerky a musím říct, že mě to hodně příjemne překvapilo!
    STEPNI_VLK
    STEPNI_VLK --- ---
    Jo, o tomhle Ralfy mele furt. Předvánoční slevy chlastu v supermarketech a že je dobré toho využít. Škoda jen, že o podobné nabídce si u nás můžeme nechat tak maximálně zdát. Jakož i speciálních plněních, které si nechává dělat řetězec Aldi, a v rámci kterých se letos za 40 liber objevila třebas tahle záležitost:

    Glen Marnoch 28 Years Old


    Můžeme tak maximálně závidět...
    STEPNI_VLK
    STEPNI_VLK --- ---
    CEPAL: Tak psal jsi o Ralfym a i ten se o tom průběžně zmiňuje. A'bunadh už recenzoval minimálně třikrát. A navíc ani ta cena už není tak výhodná, jak bývala. Pamatuju si, jak jsem ho před lety kupoval asi za jedenáct stovek. Dneska se tady po dva tisíce prakticky nedostaneš. Pokud by nárůst ceny odpovídal kvalitě, budiž, ale obávám se, že opak bude často pravdou. Stačí se podívat na hodnocení na whiskybase.com. Zatímco u prvních šarží je hodnocení poměrně vyvážené (osciluje mezi 87-88), posledních pár let je ten rozptyl mnohem větší a třeba #40 má jen 83. Tvoje #45 skoro 87. Takže ano, některé jsou v pohodě, jiné asi zase až tak moc ne.
    STEPNI_VLK
    STEPNI_VLK --- ---
    CEPAL: Až na to, že Aberlour A'bunadh je s každou další šarží horší a horší. Zvýšená poptávka a nedostatek kvalitních sudů udělaly svoje. Ostatně jakož i u spousty dalších, dříve excelentních whisky. Takový Glendronach Revival by mohl vyprávět. Ne nadarmo nakonec raději na několik let přerušili jeho výrobu, což je ještě jeden z těch solidnějších přístupů ve whisky průmyslu.
    STEPNI_VLK
    STEPNI_VLK --- ---
    Mimochodem, Ralfy aktualizoval doporučené giny a navrch k tomu přidal i návod na výrobu vlastního ginu, resp. na výrobu macerátu, kterým pak můžete případně i upravovat jiné giny. Zpočátku je to trochu ukecané, ale zhruba od 6. minuty už je to k tématu. Mimochodem, zmiňuje i jenever alias holandský gin, jakéhosi přímého předchůdce ginu, o jehož existenci jsem až doposud neměl ani tušení. Inu, člověk se celý život učí... a stejně nakonec umírá hloupý...

    whisky review 615 - Gin options for 2017
    https://www.youtube.com/watch?v=QWZbRxS_dO4
    STEPNI_VLK
    STEPNI_VLK --- ---
    NYXYN: Tak ono to také není pití pro každého. Někomu ta rašelina zkrátka sedne, jinému moc ne a někdo ji vyloženě nesnáší. A to ještě Lagavulin - co jsem tak pochopil - zdaleka není ten nejsilnější kalibr. O tom ale vědí víc jiní zdejší diskutéři. Přiznám se dobrovolně, že já Lagavulin zatím neochutnal. Ale dříve či později to mám v plánu - už jen pro to rozšíření obzorů. Laphroaig jsem měl kdysi v počátcích u Machalika a zrovna dvakrát mě ta její medicinskost neoslovila. Octomore by mě nejspíš smázla z povrchu zemského.
    NYXYN
    NYXYN --- ---
    měl jsem před pár dny shodou okolností ve sklence Lagavulin 16y a mohu říct, že na mě až moc intenzivní chutě a "vůně", že jsem měl problém dopít skleničku. Mezi svátky mě čeká Nikka From The Barrel, snad budu mile překvapen, Lagavulin byl fakt drsný.
    MACHALIK
    MACHALIK --- ---
    Benromach je celkem klasa. Mel jsem ji v par barech, cask str, a bomba.
    KAKIHARA
    KAKIHARA --- ---
    STEPNI_VLK: Aha! Didnt noticed that. Dik
    STEPNI_VLK
    STEPNI_VLK --- ---
    KAKIHARA: Aha. Gently Spiced na flašce, to bude asi ten rozdíl. Ale jak říkám, nešel bych ani do jedné. Juru už jen z nějakého nezávislého plnění.

    Jinak všem vřele doporučuju palírnu Benromach. Ralfy z ní poslední dobou sere magi v kostkách. Používají 1st fill bourbon sudy a jedou old-school styl obdobně jako třeba Springbank. A protože kolem nich není takový povyk jako kolem některých palíren typu Ardbeg, Lagavulin či Bruichladdich, tak mají hodně dobré ceny a pochopitelně i kvalitu. Já je asi prubnu skrze Benromach 10 yo 100 Proof (57 %), která se dá sehnat kolem 18 stovek. Klasická 10 yo pak kolem 13 stovek. A nedávno pustili na trh dokonce i 5 yo, kterou Ralfy také celkem vychválil (a nejen on - stačí mrknou na hodnocení třebas na TWE), a která se setkala s dost velkým ohlasem už jen proto, že se stále drží móda NAS s více či méně nablblými názvy za přemrštěné ceny.
    KAKIHARA
    KAKIHARA --- ---
    Jinak bych rad upozornil na toto http://fajnkos.cz/ardbeg-10-y-46-1-l/i20485 původně jsem si chtel na Vánoce pořídit ten diurach's own,ale tohle to prebilo
    STEPNI_VLK
    STEPNI_VLK --- ---
    KAKIHARA: A ony opravdu obě dvě existují? Protože já všude vidím jen Jura 16 yo Diurach's Own. Mimochodem, mám ji doma a za ten litr fakt nestojí. Vcelku nudná a - jak říká Machalik - vyšolíchaná whisky filtrovaná za studena a s pořádnou dávkou barviva. Už bych si ji podruhé nekoupil ani omylem. Za tyhle prachy jsou na trhu stokrát lepší věci...
    KAKIHARA
    KAKIHARA --- ---
    Netušíte nekdo rozdíl mezi Jurama 16yo a Diurach's Own (kde to ma byt taky 16) ?
    STEPNI_VLK
    STEPNI_VLK --- ---
    Kdyby někoho - stejně jako mě - zajímal rozdíl mezi dunnage a racked warehouses:

    Cool and Collected

    With the cask contributing up to 70 per cent of a malt’s flavour, oak management has become an essential element of every distillery manifesto. But it’s not just the provenance of the oak that matters, as the ageing warehouse in which casks reside also contributes to the quality and character of the contents.

    Three types of aging warehouse are used in Scotland, dunnage (also known as ‘traditional’); racked (or ‘commercial’; and palletised, with distilleries typically utilising at least two of these three options. The influence which ageing warehouses can have on maturation has been monitored more closely since the 1980s, when the neccesary instrumentation was developed.

    Each type of warehouse provides a similar (but variable) environment for a varied inventory, that always spans a range of ages.

    This practicality prevents the loss of an entire year’s production in the event of a fire or other calamity.

    Dunnage warehouses are widely hailed as the ultimate accommodation for single malts. The most traditional type of warehouse, being low-rise with thick brick or stone walls and a slate roof, it is certainly the most aesthetic.

    But dunnage warehouses also provide the best air circulation, helping to keep temperatures more stable, while earthern floors help release moisture which promotes humidity.

    Barrels and/or casks are usually stacked a maximum of three high on top of each other. Anymore and the weight bearing down on underlying barrels would become excessive.

    Racked warehouses, a concept dating from the 1950s, are constructed on a far larger scale than dunnage, using brick, cement blocks or a steel clad structure.

    Barrels sit on tall racks fitted with galvanised steel rails, stacked up to 8 or even 12 barrels high.

    Some distillers claim dunnage warehouses yield superior malts compared to racked, though if they always roll their best casks into dunnage warehouses this could be a self-fulfilling belief.

    Comparing the two types of warehouse actually involves various considerations.

    Running costs are an initial factor, with dunnage warehouses more expensive to operate than racked, not simply because of the usual three-barrels-high limit.

    Moving casks in a dunnage warehouse is essentially a hands-on task, whereas fork lift trucks can easily negotiate racked warehouses. This means a job requiring an hour in a racked warehouse could take three to four hours in a dunnage.

    Access to the warehouse also raises the question of temperature.

    Racked warehouses have larger doors, typically left open for the duration of the job in question, creating temperature spikes. In contrast, dunnage warehouses have far smaller doors, that also tend to remain open for much shorter periods.

    Moreover, thin walls and tin roofs do of course transmit varying temperatures more readily than thick stone walls and a slate roof, and while temperature fluctuations can be daily in a racked warehouse they tend to be seasonal in a dunnage.

    Nevertheless, average annual temperatures are similar within both types of warehouse.

    Barrels at the bottom of a racked warehouse actually experience similar conditions to a dunnage, though ascending the racks shows a graduation of micro-climates, with the greatest temperature differentials at the top of the warehouse.

    Exactly how this affects maturation (as opposed to the influence of individual casks) is difficult to determine. However, some believe that greater temperature differentials can affect the character, rather than the quality, of the whisky.

    The extent to which weather conditions influence the interior of the warehouse is another consideration.

    As the volume of whisky within a warehouse acts as an ‘insulator,’ it takes a vast temperature differential outside the warehouse to affect the interior.

    In Speyside, for example, the external temperature can vary from minus 25C to 25C throughout the year.

    However, this sees a fluctuation of between 4-10C within a warehouse.

    As the temperature rises, the rate of evaporation is likely to follow suit, which is typically 2-2.5 per cent of a cask’s total contents per annum.

    As this includes alcohol and water, there is a simultaneous decline in alcoholic strength and volume.

    Meanwhile, the evaporation rate slows down as alcoholic strength declines. This means a malt barrelled at 63.5% abv may reach 58% abv after 12 years, 56% abv after 18 years, 54-55% abv after 25 years, and 46-50% abv after 50 years.

    The evaporation rate may increase marginally in a racked warehouse, as a consequence of temperature fluctuations, caused for example by the sun beating down on a tin roof.
    However, the influence of a faster or slower evaporation rate on the ageing process is still not fully understood.

    Humidity levels are another factor, with higher humidity seeing more water entering the cask, while lower levels of humidity mean correspondingly less water ingress. Exactly how this affects maturation is unclear, though some distillers believe higher humidity promotes a slower (and more preferable) rate of maturation.

    Dunnage warehouses tend to have more stable humidity levels than racked. However, some racked warehouses restrict the amount of concrete to pathways between racks, retaining earthern sections under the racks to promote humidity.

    The location of a warehouse within a distillery site can also foster an individual microclimate (with each warehouse also being a macrocosm with a series of microcosms). This individuality can be enjoyed by the dram with bottlings such as Glenmorangie Cellar 13, a name which refers to the dunnage warehouse in which the malt was aged.

    Located close to the sea (Dornoch Firth), relatively higher humidity in this warehouse promotes a higher level of oxidation. This in turn yields more pronounced mint, vanilla and floral notes, alongside familiar fruitiness including pear drops, lemon, baked apples and apricot.

    The beauty of the warehouse debate, for those of us who thrive on detail, is that it continues to raise intriguing questions.

    Does longer maturation, and less active oak, such as a second or third fill, heighten the influence of the warehouse?

    And how significant (or not) is the use of heat reflective paint on a tin roof, or the varying number of skylights in a racked warehouse, compared to minimal or even an absence of fenestration in a dunnage?

    Similarly, using the terms dunnage and racked can require an additional definition. Some dunnage built in the 1960s have thin concrete walls and floors, while some racked warehouses are insulated which promotes a more stable temperature.

    Trying to quantify the significance of such details may be impossible, but that doesn’t compromise our love of speculation (nor do we care if this level of obsession prompts someone to say “get a life.” This is our life).

    So, what’s the verdict on dunnage versus racked? While the ageing warehouse is hardly considered a ‘primary’ influence on the resulting character of a whisky, some distillers say whisky matures differently in each type of warehouse.

    Others say both can produce the same quality whisky, and that the determining factor is actually the quality of the wood.

    Another aspect of the debate are palletised warehouses, essentially the preserve of grain whisky, though which may also be used to age malts.

    A 1980s concept, palletised warehouses are typically a brick structure with a concrete floor, while each pallet usually holds six barrels.

    As pallets are closely stacked, there is less air flow and a wider temperature differential closer to the top of the warehouse, which means six or seven pallets high. As this system maximises space, palletised warehouses are the least expensive to run.

    As barrels invariably stand upright on a pallet this creates a different head space within the cask.

    Losses through evaporation tend to be slightly higher as the barrel ‘end’ isn’t in direct contact with the spirit, as in this position it’s the barrel end, rather than staves, that is exposed.

    Published in Whisky Magazine Issue 36 December 2003 ·Page 64-66
    Copyright Paragraph Publishing / Whisky Magazine © 1999-2006.
    BRUKEV
    BRUKEV --- ---
    Albert asi vylistovává pár artiklů.
    Dnes jsem tam skočil na nákup a odnesl si i dvě flašky obyčejného Kilbegganu, nicméně za 190 Kč/lahev to tam nešlo nechat.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam