SAMOUT: Přesně tam. A to už od doby, kdy ten web vypadal jak z počátků internetu - teď se dívám, že první invoice mám odtud z konce roku 2017 (Kilchoman Cask Strength, Lagavulin 12yo a Aultmore 12yo). ;) Před brexitem jsem jel ještě Scotch Whisky Auctions, Whisky Auctioneer a Just Whisky, kde jsem s dražením v roce 2016 začínal: vůbec první vydražená flaška byla v červenci roku 2016 Auchentoshan 17yo Bordeaux Wine Finish, kterou mě - mimo jiné - uváděl do světa skotské Machalik. Nostalgie jak sviň. Dodnes ji tu mám vystavenou, třebaže dávno prázdnou. A vlastně díky bohu za brexit, poněvadž mi ušetřil nemalé peníze. :)

I když, není to jen tím. Dávno pryč jsou časy, kdy jsem zběsile nakupoval vše, co mi přišlo úžasné, nebo co mělo skvělé hodnocení na Whiskybase. Nemluvě o tom, že jsem byl schopný zapáleně přihazovat jako blázen, jako by se ta která lahev už nikdy neměla v žádné aukci objevit. To vše je naštěstí dávno pryč. Posledních pár let koupím tak do 10 flašek ročně a absolutní většina z nich jsou na základě předchozí ochutnávky, resp. nadšení z ní. Prostě jsem se jednak uklidnil, jednak jsem si čím dál tím víc vědom toho, že i kdybych už nikdy žádnou lahev nekoupil, tak toho tu mám víc než dost do smrti (pokud za mnou teda nepřijde nějak moc brzo).

Zpočátku jsem otevíral skoro každou koupenou lahev, až jsem se dostal někam ke 40 otevřeným. Pak jsem to postupně eliminoval a v současnosti to držím na plus mínus 20. Nicméně jednou z možností je i ta varianta, že pootevírám kdeco a budu mít klidně 100+ otevřených, abych pak na smrtelné posteli nemusel litovat, že jsem se ke spoustě lahví vůbec nedostal. ;) Zatím je to ve stádiu vývoje...

SAMOUT: Můžu dát vědět klidně hned. Ochutnal jsem ji totiž v rámci práce za barem na Whisky festivalu 2022. A poznamenal jsem si: tohle byla pecka, lahev bych uživil. Tehdy jsem tam měl přes 40 vzorků a tohle byla jedna z mála, která mě zaujala. Takže jsem šel na jistotu, zvláště pak když to vyšlo na cca 16 stovek, což je za pusu i vzhledem k tomu, že nejlevnější je v nějakém německém obchodě za 120 éček.

Mimochodem, z The Discovery Series jsem měl tu čest ještě s Batch 4 (Oloroso) a Batch 7 (Bordeaux), a tahle Batch 5 (Marsala) je spolehlivě strčí do kapsy. Jinak tohle je moje teprve třetí lahev Ballechin. U první jsem šel rovněž na jistotu, protože jsme ji měli ve Whiskáči (Ballechin 2004 Port 53.3%, Cask No. 199) a byla boží. Pouze Ballechin 2004 12yo 54.5% (Cask No. 330, Handpicked by The Whisky Exchange) jsem kupoval naslepo. Tam teprve uvidím... ale podle hodnocení na WB bych se toho rovněž nebál...

PS: Edradour 12yo Caledonia se mi minulý rok povedlo vydražit úplně první šarži z roku 2009 za celkem směšný peníz (€ 63,8) - čekám, že to bude pecka. ;) Jinak jsem ochutnával šarže L17/150, resp. L21/257, takže ta druhá z doby relativně nedávné, a obě byly skvělé. Za mě za ty prachy furt sakra stojí.

A kdyz teda prirustky...

NOIZER: ja chtel jit taky, ale po peti dnech ve skotsku uz to proste neslo... :-)

Ja muzu poslouzit aktualne fotkou z posledni degustace v marpeku:)) pekny to bylo!

Suvenyry z vyletu

• 20250607_074529.jpg

Moje poslední 3 přírůstky hezky vedle sebe. Mimochodem, vezmu si příklad z foto diskusí a vyhlašuju téma nové přírůstky. Jeden, dva, tří či kolik chcete. Prostě co jste koupili v poslední době. Házejte to sem ve velkém, ať to tu máme pestřejší. ;)

NOIZER: Hlasim zavazny zajem 🙂. Ze to nebude levny je nabiledni.

Me se konecne podarilo vydrazit laphroaig 10y cs batch 002, cimzto jsem zkompletoval cislovanou radu sudovejch desitek plus jednu s cervenym pruhem pred cislovanim. Nedelam si iluze, ze bych snad nekdy splasil komplet pred cislovanim, takze jestli to kuryr nerozjebe cestou, tak to brzo pootviram a nabidnu vzorky:) bude to krasnejch 18 lahvi a tudiz jeden z nejobsahlejsich tasting setu, ktery jsem kdy zaznamenal:) pri 40ml na vzorek je takovej set vic nez plna lahev, takze to bude stat za to:) jen to nebude levny a bude potreba spousta skla, proto se nejdriv vyptam na zavazny zajem a az potom objednam sklo a rozleju a rozposlu.. stay tuned:)

Po delší době jsem si zase něco ulovil. ;) Na tuhle láhev mám políčeno cca 3,5 roku, tj. od onoho sobotního večera na sklonku roku 2021, kdy jsem ji ochutnal v Blackstuff baru v Olomouci. No, a dnes jsem měl evidentně z prdele kliku, poněvadž šla za nejnižší cenu právě od oné sobotní aukce, která bohužel končila v ten samý den, kdy jsem ji osobně poznal. Tehdy teda šla o cca 750 Kč níže, ale to je pořád ještě přijatelné navýšení vzhledem k tomu, že se od té doby objevila jen párkrát a to o 15 až (nesmyslných) 175 eur více, než je moje dnešní cena aneb Kdo si počká, ten se dočká. ;)

SAMOUT: A v tom, že hotově je fuj, se halt také neshodneme. Fakt nemám zapotřebí, aby banka věděla o každém mém "uprdnutí". Představa ztráty možnosti platit hotově mne naopak děsí, resp. zavání mi velkým bratrem a totální kontrolou.

STEPNI_VLK: Njn, nenadelas nic 🤷‍♂️😀. Ad Limburg - platba v hotovosti, ale no fuj. Nicmene ono cely Nemecko je v tomhle ohledu docela zaostaly, my a Polsko naopak silne napred. Nicmene jednou tam vyrazim, musi to byt strasny whisky porno.

SAMOUT: Hehe, to je až legrační, jak máme odlišné chuťové preference. Tu Glenfarclas pro CMWS jsem ochutnal na Whisky festivalu v Malé Morávce a dle mého tedy dobrý hnus. :) Bavil jsem se o tom i s Jirkou Šinoglem a ten říkal, že si halt neměli nechat vnutit ten first fill sud. A že to teď tak v Glenfarclas prostě dělají, když chce někdo nějaký ten sud nalahvovat. Ale je teda fakt, že nás tam o ten zbytek ve flašce celkem solidně ukecávali nějací Poláci, takže evidentně si své fanoušky opravdu najde. ;) Darmo na plat, prostě zase skončím u toho klasického: sto lidí sto chutí. A dobře tomu tak.

Mimochodem, když jsem ho zmínil, tak sem hodím Jirkovy poznatky pro změnu z Limburg festivalu v Německu. Snad se nebude zlobit, že to sem kopíruju z Netharovic whisky fóra:
Report Limburg festival 2025
Limburg, velké jméno ve světě whisky festivalů a už několik let mne přitahovalo jako magnet a tak protože byl letos čas jsem se konečně odhodlal a vyrazil.
Festival (němci mu říkají Whisky Fair) se konal v tradiční termín poslední dubnový víkend a jednalo se o 24. ročník akce. Festival se koná ve městě Limburg, ne v tom francouzském proslaveném sýry ale v tom německém který leží nad řekou Lahn cca hodinu jízdy vlakem od Frankfurtu nad Mohanem. Samotné městečko je moc pěkné, datované do 11 století, plné hrázděných domů, malebných uliček a hospůdek. Uprostřed městečka kde žije 35.000 obyvatel stojí Josef-Kohlmaier Halle, moderní víceúčelová hala, která slouží jako kulturní a společenské centrum regionu a jeden víkend se stane doslova celosvětovou mekkou whisky. Budova byla postavena v moderním stylu 80. let a kromě velkého sálu, malého sálu obsahuje celou řadu dalších větších či menších místností na různých úrovních v celkem 4 patrech a vše je po střechu naplněné whisky a vše co s whisky souvisí.
Vstupné na Fair stojí 15 euro na den, můžete si ho koupit předem a nebo na místě. Za lístek Vás pustí dovnitř a dostanete skleničku. Sklenička je pěkná na nožičce s logem festivalu a s cejchem. Pokud si zapomenete machr šňůru na krk tak si jí můžete koupit. Lístek na víkend tak vyjde na 30 euro a celá show startuje každý den v 11:00 a končí v 19:00. První den byla fronta která se začala tvořit v deset, druhý den bylo lidí méně a fronta nebyla. Pokud máte nějaké zavazadlo tak bohužel zde není žádná šatna kam si to můžete odložit ale nedaleko je nádraží a tam je úschovna zavazadel za 2 euro kterou jsem využíval já. Na festivalu se platí převážně hotově takže eura s sebou a nebo kousek odtud je bankomat kde můžete chodit odlehčit své peněžence.
Fair neoficiálně začíná už v pátek kde se odehrává jakýsi předfestival pro zvané, kdy se lidi sejdou, přinesou láhev a vzájemně ochutnávají. Letos se tam mimojiné objevila Black Bowmore, padla za 3 hodiny. Byl sem sice pozván německými přáteli, ale z časových důvodů sem to nedal a do Limburgu přicestoval až v sobotu dopoledne. Současně je možné si koupit na páteční večer jakési masterclass kterým se říká tasting dinner a letos to byl třeba Springbank a nebo Glen scotia a pořádá to místní whisky pub Villa Konthor kteří zde působí a mají dokonce své nezávislé stáčení pod jménm Villa Konthor. Pokud jste tedy nedočkaví lze začít už v pátek. A vlastně pokud nemáte ještě dost v sobotu tak na stejném místě jsou ještě večer další masterclass.
Ale zpět k festivalu. Jakmile Vás pustí dovnitř a jde to opravdu velmi rychle tak se ocitnete zároveň v pekle a zároveň v ráji. Doslova tisíce lahví a šílená rozhodovací paralýza. Zároveň je peklo se zorientovat v labyrintu budovy. Mnoho úrovní, mnoho místností, stánky i na chodbách, dokonce vyjdete ven a tam je obrovský venkovní stan kde je mnoho stánků. Zorientovat se opravdu trvá. Když jsem druhý den odcházel tak sem zjistil že dole je ještě jedna místnost kde bylo asi 7 stánků které jsem bohužel neobjevil a že tam měli krásné věci. Já sem ale už neměl vzorkovničky ani peníze a ani čas. Ano, lze vzorkovat, proč taky ne když si všechno zaplatíte. Za panáka se platí, jak už sem říkal obvykle hotově, a ceny se pohybují od 2 euro až po 200 euro za panáka. Obvykle je cena za 2cl ale některé raritní láhve mají cenu za 1cl. Je nutné se vždy ujistit kolik dostanete za své peníze objemu. Jde to však i opačně, přijdete na stánek a řeknete že chcete 1cl a tak vám ho nalijí a zaplatíte půlku. Výběr je neskutečný a vybere si každý. Dám příklad například s palírnou Springbank. Můžete začít od základní 10 yo a ochutnat celou core range, doplnit si to springbankem od nezávislých bottlerů a zakončit to raritami z 60 let od samaroliho. A takto si to můžete udělat s mnoho palírnami.
Stánků je mnoho, některé jsou čistě současná produkce od distributorů, některé jsou čistě nezávislý botleři, mnoho německých ale i velcí hráči ze skotska i odjinud a pak jsou zde stánky čistě zaměřené na Old & Rare whisky. Jelikož The whisky Exchange již nepořádá whisky show raritních lahví Old & Rare a je tady obrovská poptávka tak se svět těchto lahví přesunul a koncentroval do Limburgu. Je zde minimálně 10 stánků čistě na raritní láhve a na každém stánku jsou spíše stovky lahví. I zde si najde svoje každý. Jsou zde Brory, Port Elleny, zavřené palírny, stará plnění, staré blendy, legendární botleři jako Samroli, Karuizawy a jiné japonské pecky (já sem si navzorkoval cca 15 Chichibu single casků). Na stáncích si dost často můžete koupit i celé láhve a němci to hojně využívají. Dokonce se tam prodávají i raritní láhve takže se nudit rozhodně nebudete.
Co se týká cen tak ty se obvykle pohybují mezi 5-15 euro za dram běžné produkce, nezávislých a i některých raritních. Běžná produkce je obvykle za nákupku. Rozpočtově je to takové jaké si to uděláte. Můžete si to užít za 100 euro na den úplně v pohodě a nebo utratit i 1000 euro za den, je to na Vás. Kdo má rád i jiné destiláty tak asi šáhne po rumu Caroni, nebo 50yo+ konacích a nebo může ochutnat sherry. Současně na festivalu bylo několik sudů a mohli jste si tam natočit whisky přímo ze sudu, u nás nevídaná věc. V sudech byla německá whisky ale i whisky ze skotska nebo nového Zélandu. Pro festival vzniklo samozřejmě několik lahví speciálně pro letošní ročník. Oficiální 10yo Ardnamurchan byl super, velmi pkná Glenrothes 25yo od thompson, Ardbeg 15yo od TheWhiskyCask mi chutnal moc.
Jelikož se jedná primárně o koncertní sál a ten má balkon tak je spousta možností si odskočit na balkonek odpočinout a pozorovat šrumec dole v hlavní hale. Krásný pohled. Záchody bez problémů, jídlo si můžete dát na každém patře, před halou je auto s jídlem a nebo se můžete vydat do městečka a dát si něco v restauraci a vrátit se. Voda bohužel není v barelech ale můžete si koupit láhev a pak tankovat na záchodě. Na stáncích ale také ochotně skleničku vymyjí. Lidé na stáncích ochotní a většina mluvila anglicky.
Během Fair probíhá mnoho masterclass (cca 20 denně), já sem nešel, většina v němčině a tak mne nic nelákalo.
Na Fair nejenže se koncetruje neuvěřitelné množství vystavovatelů ale pravidelně tam jezdí také mnoho velkých jmen a tak se můžete potkat s lidmi jako Serge Valentine, Max Righi, Geert Bero, Simon Thompson, Nadi Fiori, Michiel Wigman, Hideo Yamaoka nebo Yumi Yoshikawa a další a další.
Celý festival je opravdu neuvěřitelně přátelský. Několik prvních hodin sem nechápal proč většina lidí tahá na zádech malý batůžek. Většina tam má nějakou krásnou láhev a dělí se o ní s přáteli. Je celkem běžné že se potkají se známými na stánku a podarují je. Já sem to zjistil jak to funguje když sem potkal některé německé známé a hned mi nalili ze své láhve. Je to přátelská oslava whisky. Jak jsem se bavil s několika stánkaři jak se jim líbí a co pro ně znamená Limburg tak se všichni shodli že jet do Limburgu je pro ně nutnost a velká prestiž, ale zároveň jsou moc rádi že tam jsou.
Tento festival překonal moje očekávání, je to monstrozní ale i přesto pohodové a neskutečně přátelské. Skutečně velkolepá oslava whisky.
Pokud někoho zajímá co sem nafotil, tak zde bez nějakých úprav: https://eu.zonerama.com/nidan/Album/13185055
Král Londýn je mrtev, ať žije král Limburg.