Přínos pozitivních emocí
Přínos pozitivních emocí shrnula Barbara L. Fredericksonová do teorie ,,rozšiř a buduj“ (boarden-and-build theory), tato teorie říká, že pozitivní emoce rozšiřují náš repertoár myšlení a činností a vytvářejí trvalé osobní zdroje sil. Například když si děti hrají, jejich radost ze hry je vede k tomu, aby si hráli s dalšími dětmi, tak navazují další a další sociální kontakty. Nebo když děti objevují nové věci, radost z poznání je popohání k dalšímu objevování. Dále zažíváme radost, když se stýkáme s lidmi, kteří jsou na nás hodní a chovají se laskavě, tak se může rodit přátelství až láska, a to nám mění zase chování (Fredericson, Joiner, 2002).
,,Lze říci, že díky zážitkům a zkušenostem s pozitivními emocemi se lidé mění, transformují. Stávají se tvořivějšími, kreativnějšími, více toho vědí, jsou nezdolnější, rozvíjí se jejich sociální aktivita a stávají se zdravějšími jedinci.“ (Fredericson, Joiner, 2002, s. 123). Opačné působení můžeme vidět u negativních emocí, které nám naopak zorné pole zužují, odčerpávají nám energii atd.
Tato teorie je podpořena několika výzkumy jeden z nich prováděl Isen se svým týmem. Zjistil, že lidé v pozitivním emocionálním rozpoložením vykazují neobvyklé znaky, jejich myšlení je tvořivější, flexibilnější, méně strnulé a přístupnější novým podnětům. Můžeme tudíž říci, že pozitivní emoce rozšiřují naše myšlení. (Křivohlavý, 2010).
Další experiment podporující rozšířené myšlení jako následek prožívání pozitivních emocí byl proveden Fredericksonovou a Braniganovou. Nejprve svým pokusným osobám promítly film, který je vzrušil. Jednalo se o film, který vzbuzoval obavy, strach, až zlost a vztek. Po tomto emocionálním vzrušení byly pokusné osoby rozděleny do tří skupin. První skupině promítly film s pozitivní tematikou, druhé film s negativní tematikou, třetí emocionálně neutrální film. Poté se soustředily na měření rozsahu myšlenkové, kreativní činnosti. Prováděli to tak, že po promítnutí druhého filmu požádaly pokusné osoby, aby se odpoutaly od věcného obsahu toho, co viděly ve filmu, a aby napsaly několik různých myšlenek, které je napadnou. Požádaly pokusné osoby, aby se vžily do emocí, kreé při druhém filmu prožívaly, a aby uvedly, co největší počet námětů, co by teď rády dělaly. Z výsledků je zřejmé, že nevětší počet námětů bylo zaznamenáno ve skupinách, které ve druhém filmu prožívaly radost a spokojenost. Naopak skupina, která viděla film s negativní tematikou, měla nejméně námětů. Výsledky potvrdily hypotézu, že pozitivní emoce rozšiřují tvořivou myšlenkovou aktivitu (Frederickson, Branigan, 2001).
Dále se prováděl výzkum, který se zaměřoval na to, zda pozitivní emoce budují zdroje naší mentální síly. Experiment se zaměřoval na nezdolnost (resiliency). Byla měřena pomocí Moonsova dotazníku CRI (Coping Response Inventory-Inventář způsobů zvládání). Pokud pokusné osoby odpovídaly na otázky typu ,,Od problému nejprve odstoupím a podívám se na něj v širším úhlu souvislostí.“, kladně, byly autorkami experimentu označeny jako ,,lidé se širokým myšlenkovým záběrem zvládání problémů“ (broad-minded coping). Tento způsob strategie je chápán jako rys kladného zvládání problémů, neboli jeden z mentálních zdrojů energie. Z výsledků se potvrdilo, že lidé po prožití pozitivní emoce mají širší repertoár zvládání problémů než ti, kteří prožili negativní emoci. Při tomto experimentu se také objevil tzv. spirálový efekt u pozitivních emocí, neboli pokud zažijeme pozitivní emoci, tak potom řešíme problémy lépe a potom, co je vyřešíme, prožíváme díky tomu opět pozitivní emoce, tento efekt se u negativních emocí nepotvrdil (Fredericson, Joiner, 2002).
,,Pozitivní emoce můžeme spojovat se zvyšováním fyzických, intelektuálních a sociálních zdrojů. [...] Pozitivní emoce budují trvalé osobní zdroje...zvyšují pohodu (well-beeing – celkový dobrý stav člověka), mohou se skládat a sčítat (akumulovat)...a mohou zdokonalovat jeho schopnosti zvládání problémů a tím budovat jeho nezdolnost (resilienci).“ (Fredericson, Joiner, 2002, s. 126).
Další pozitivní působení kladných emocí zkoumala opět Federicksonová, konkrétně zjišťovala, jaký vliv mají pozitivní emoce na člověka, který zažil situaci vyvolávající negativní emoce. Z výsledků se zjistilo, že pozitivní emoce odstraňují nežádoucí fyzické projevy negativních emocí - především zrychlenou činnost srdce atd. (Fredericson, Joiner, 2002).
Pozitivní vliv časté radosti či smíchu na fyzické i psychické zdraví je v dnešní době již nesporný. Proto se můžeme ptát, jak si příjemné emoce vlastně vyvolat. Jedna z možností je využít k tomu představivost. V tomto ohledu si můžeme napomoci televizí, například při sledování komedie, tak můžeme prožít osvěžující pocity radosti. Dalším známým jevem, je to, že se emoce v davu či ve skupině zesilují a navzájem přenášejí, takže pokud se budeme vyskytovat ve skupinách se sklonem k radosti, je velmi pravděpodobné že ji také prožijeme (Hoskovec, 2002).