fotku nemam, ale zkusil jsem to nakreslit, tak prosim o schovivavost k memu neumetelstvi :o)

ty dve konstrukce museji byt zesikma - to je zpevnuje, aby se nerozjizdely a jedna musi byt sirsi nez druha, aby co sebe sly zasunout. pak se to svaze spagatem. vyska je tak 1,7m, delka vodorovnych tycek do dvou metru.

na takovych konstrukcich pestujem hokaida i pecarky - oboji je mene vzrostle. pet sest rostlin se tam uzivi. u dyni, ktere maji vetsi rust jsme loni meli z techto dilu ponekud vetsi konstrukci, ale to bych nenakreslil, proste Pat a Mat v praxi :o). az nekdy v srpnu jsou ty slahouny tak dlouhe, ze je poustime do travy, ale to uz je druha trava ususena, tak to uz nevadi. uspora mista je velmi vyznamna. vyska hromady "hliny" na zacatku je treba 35cm, pozdeji to postupne klesa. da se do toho napraskat cokoliv - zavadla posekana trava dolu je velmi dobra, protoze i tlenim dodava teplo. kompost nebo hnuj na to nemusi byt moc zraly, staci jedny dve kolecka. stejne pak i hliny nahoru jedny dve kolecka. tu treba vezmu ze zahonu, na podzim po sklizeni dyni a rozebrani konstrukce ji pred rytim zase vratim zpatky. s novym kompostem.

IRO: Tak 2 metry čtvereční, když se jí bude slušně dařit. Ale můžeš ji usměrňovat a bude zabírat místa míň.

IRO: lichorerisnici vysad nekde k plotu a k dyni pridej jinou dyni - lepsi kvuli opyleni.

IFKA: to budete mit asi tak prubezne do huby, pac to mate malinke, co? my kuprikladu mame jen hrach na vetsi plose, nez vy celou pestebni plochu :o).

par pripominek, co me napadaji, kdyz se koukam na seznam veci, ktere tam chcete sadit -
- imho se vam to bude za chvilu rozjizdet. ty kulatiny se vyviklaji a vyhnou az to slehne, obzvaste, pokud po tom nekdo bude chodit, na vasem miste bych to posichroval drevenyma kulama. kdyz je navic udelate z modrinu, tak to vydrzi dyl nez ty smrkove desky :o). ale jinak to vypada hezky.

- mesicek zas tak extra hmyz neodpuzuje. belaska urcite nezazene. jo a slusne se rozpleveluje samovysevem do dalsich let. ale da se samozrejme vytrhat, kdyz roste, kde ho nechcete a vypada to s nim pekne. plus ho jeste muzes pouzit do maceratu/masti/nasusit na caj.


- oregano a tymian jsou super, ale levandule uz moc ne - nema moc vyuziti v kuchyni, radeji si tam dejte par rostlinek pazitky, ta je nenarocna a velmi uzitecna - viceletka, ktera prubezne dorusta po cely rok, od druhe poloviny brezna az do snehu mas nat na posypani. taktez natova petrzel. majoranku si dejte spis do kvetinacku za okno, protoze ma rada tepleji a treba u nas (300mnm) ji venku neupestujem. navic je drobna a v konkurenci ostatnich vzrostlejsich nema sanci. takze truhlik, treba spolu s bazalkou.

- polnicek je vyborna rostlina, sice jednoletka, ktera se ale take mnozi samovysevem, tak ji staci nekde vymezit kousek treba 30x50cm a tam ji prubezne obirat, ale nechat nejake rostlinky na odkveteni a vysemeneni.

- redkvicky nekde, kde je dobry pristup, ty se behem roku otoci nekolikrat. taktez salat strkat, kde je misto - predpestovani bokem v truhliku.

- vyhodnejsi nez spenat je mangold - chutove skoro stejny, ale rustove bohatejsi a bezproblemovejsi - snadno se da i semenarit.

- rericha jako predchazeni plevele - no nevim. sama je plevel :o). rychle roste, muze dorust vysky az 30cm, takze smele predroste ptacinec a jine chutne jedle "plevely". tak bych s ni opatrne pri plosnem nasazeni. je to dobra chutna rostlina, ale vetsinou ji staci mistecko nekde v koute. da se s ni zachazet podobne jako s polnickem.

jinak vam preju, at se dari :o)

o víkendu jsme s tadem vybudovali budoucí permakulturní zahrádku.
udělali jsme bednění, hnoje bylo asi 10 pytlů, přivezli jsme ho nadvakrát v kufru velkého auta, pak 5 pytlů zeminy z pole, na to jsme navršili trochu substrátu a zasili. i s výběrem semen to byla práce asi na 10 hodin.
původně to měla být spirála, ale měli jsme po ruce jen rovná prkna, tak máme obdélníček:)

plodiny jsou vyseté všechny společně, dozrávat budou postupně, doufáme, že princip sukcese zafunguje a že se to navzájem neudusí.
v rané fázi poroste raná mrkev, ředkev, petržel, hlávkový salát, červený salát a špenát,
v pozdnější fázi pozdní mrkev, pórek, fialová mrkev, čínské zelí a polníček.
aby nebujel plevel, tak zbytek plochy bude pokrývat řeřicha, na slunném místě je levandule, oregano, tymián, majoránka, dozadu asi ještě dáme hrách,
hmyz by měl odpuzovat měsíček.

tak takto to je udělané a vymyšlené, teď ještě uvidíme, co si o našem plánu budou myslet rostliny a jak vyrostou:)

SCHWEPZ: loni byl nejaky mizerny rok. nam chytly plisen i rajceta, ktera takhle mame pod strechou, jak tady navadis. btw. to je vyborna metoda, protoze pozdeji na podzim je muzes davat na noc treba do verandy a ony furt plodi.

jeste funguje, jak se vystipujou vyhony, tak ty kdyz zasadite, tak se dobre chytaji, tak jima se da ziskat dalsi varka rostlinek, ktere jdou az do zimy. akorat uz pak jsou mensi vynosy, protoze malo slunicka.

MATT: vyhody: jsou pozdeji a narustaji az do mrazu, je jich hodne, mnozi se i samovysevem, staci pak akorat probrat a nechat tam, kde chceme, relativne odolne plisni
nevyhody: maji male plody (zato hodne), zaberou hodne mista (treba 2m2 jedna rostlina), ale mozna ze je to dane tim, ze my je nechavame valet se po zemi a rust, kde chcou, pokud tam je misto. zadne tycky a uvazy.