• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TSOHpermakulturni zahrady, zemědělství a tak... aneb upadající kult Přemka Podlahy
    BROZKEFF
    BROZKEFF --- ---
    CHESUS: vycházel jsem z toho co jsem pochopil z výkladu Franka na farmě + tady toho: http://infolific.com/home-and-garden/gardening/garden-conditions/gardens-with-acidic-soil/ ...
    URZA
    URZA --- ---
    BROZKEFF: mas pravdu, zapominam na permakulturni principy, diky :)
    CHESUS
    CHESUS --- ---
    BROZKEFF: pardon, ale tohle "Stromy dělají kyselou půdu, houby ji neutralizují, les je ale půdně kyselý." je tak hruba generalizace, ze musim oponovat. Asi by se to dalo prohlasit o jehlicnanech, urcitejch druzich hub a smrkovy monokulture, budiz, ale prohlasit to jako obecny pravidlo je velka kravina.
    BROZKEFF
    BROZKEFF --- ---
    Mám tu k dispozici na belgické farmě knihu, kterou fakt doporučuju, pokud chcete jednu pořádnou knihu jako kvalitní úvod (novější než zastaralá a v Evriopě neuskutečnitelná varianta podle Mollisona a Holmgrena, a s širším záběrem než česky vydaná dvojkniha Seppa Holzera)
    (Pokud si ji už pořídite, nezapomeňte si sdílet s vaším okolím, které k vám má blízko ať si ji každý nekupuje zbytečně jen pro sebe ;))

    Whitefield, P. (2004). The Earth Care Manual: A Permaculture Handbook for Britain and Other Temperate Countries.

    Obchody (cca 40-50 EUR):
    http://www.amazon.it/The-Earth-Care-Manual-Permaculture/dp/185623021X/ref=sr_1_1?ie=UTF8&qid=1333894283&sr=8-1
    http://www.bookdepository.co.uk/Earth-Care-Manual-Patrick-Whitefield/9781856230216
    http://www.bookdepository.com/Earth-Care-Manual-Patrick-Whitefield/9781856230216
    Recenze:
    http://transitionculture.org/essential-info/book-reviews/hand-sculptr/
    BROZKEFF
    BROZKEFF --- ---
    URZA: Přemek podlaha radí opatrně na rašelinu, poptat se odkud pochází

    Systémovější řešení než borůvky+jehličí zvnějšku+rašelina zvnějšku by bylo byť malou část zahrady udělat "kyselou" kombinací víc prvků, co dlouhodobě zajistí vytvoření příslušného "lesního" mikroklimatu, který by nakonec měl být sebe-udržující. V hypotetickém klubu Klasické zahrádkářství a pěstování květin, kde ještě platí často princip "celek mě nezajímá, já chci tady jenom toto, co mám koupit aby to fungovalo" ;-) by tvůj návrh byl OK, tady se to jmenuje "permakulturní zahrady", tak nabízím úvahu na úrovni většího celku.
    URZA
    URZA --- ---
    BROZKEFF: dik dik, nejak se mi to zatim jevi tak, ze nakoupim zimolezy ktere vysadim normalne s ostatnima vecma (btw nevite kam na ne v Brne a okoli?) a pro boruvky udelam nekde ohranicenou cast (asi kamenim) a ta se bude treba mulcovat jehlicim a dam do ni na zacatek vic raseliny..
    BROZKEFF
    BROZKEFF --- ---
    URZA: Existuje kyselá a zásaditá úrodnost půdy. Stromy dělají kyselou půdu, houby ji neutralizují, les je ale půdně kyselý.
    Zelenina a vše ostatní obecně vyžaduje zásaditost.
    Takže, doporučuje se rozdělit zahradu na kyselou a zásaditou část, a nemíchat to. Zelenina pod stromy moc dobře neroste nejen proto, že nemá dost světla (jako že často to by měla), ale spíš proto, že listí moc okyseluje půdu.

    Nebál bych se borůvkové "kyselé části", ale holt to chce rostliny co kyselost snášejí a nesnášejí oddělit.
    URZA
    URZA --- ---
    DACUBE: zimolez je pro me novinka, koukam ze dava uz v kvetnu, coz je super mit nejake tmave bobuloviny tak brzo.. urcite vysadim, diky.. a dalsi vlastnosti ma skoro az zazracne jak tak koukam :) mas s jeho pestovanim nejake zkusenosti?

    ale stejne boruvka je boruvka, mam je moc rad :)) tak premyslim jestli treba boruvkam neudelat ohranicenou oblast - kamenim, treba vyviseny zahon, pripadne jim dat kyselou raselinovou pudu do nejakych boxu/kontejnteru a ty zakomponovat do zahrady jako samostatny zahon?
    DACUBE
    DACUBE --- ---
    URZA: nasaď místo borůvek zimolez a nemusíš řešit dilema s pH. Všechno ostatní není vybíravé. Obecně mi přijde okyselovat si půdu v zahradě kontraproduktivní pokud nejsi milovník azalek
    URZA
    URZA --- ---
    Nevite nekdo jak dobre k sobe jdou ruzne "lesni plody" napr. ostruziny, maliny, boruvky, jahody, goji, rakytnik.. mame takovou cast zahrady ohranicenou sousedama a zidkama, tak bysme tam radi nejake takoveto lesni veci dali, ale koukam ze treba boruvka (kanadska) ma rada hodne kyselou pudu, zatimco goji spis zasaditou... tak nevim, jsem lamka, je to pro me vsechno nove, mate nekdo zkusenosti s timto? Plus rad bych tam nekam dal ten Rakytnik.. Vpodstate teda je asi dobre k sobe davat veci ktere maji radi kyselou a jinam zase veci ktere maji radi zasaditejsi a mezi nima nechat nejaky prechod nebo misto?

    par rad co k boruvkam jsem nasel tady.. http://thesurvivalpodcast.com/forum/index.php?topic=27735.0
    BROZKEFF
    BROZKEFF --- ---
    KUATO: Reagoval jsem dneska v sice zajimavem webu o 'svobodne praci', ale v te podobe jak to tam predstavuji, radikalne nedomyslene a kratkozrake (imho) - autor ve videu sam priznava ze to co rika je aplikovatelne jen v bohate evrope atd...

    Práce v 20. vs. 21.století |
    http://blog.peoplecomm.cz/clanek/prace-v-20-vs-21-stoleti


    "Lakave.

    Zapomina se tu na to, ze prace sama o sobe neni 'drina' nebo naopak 'zabava'. Az my ji tak vnimame. Co bylo zabavou se muze zmenit v otrockou praci, co nabijelo energii muze zacit energii cucat a vest k burnoutu etc. Je to o percepci ktera je dost pruzna. I subklinicke projevy deprese jsou schopny radikalne!! promenit vnimani uplne vseho co clk dela, masivne se to projevuje i telesne. Faktoru co hluboce a dlouhodobe ovlivnuji nasi percepci sveta je hodne, nektere mame ve svych rukach a nektere mene.

    Ale, nejsem az takovy relativista. Hodne veci je relativnich, ale jedna vec je dost stabilni a sice to ze clovek je bytost s lidskym telem ktere ma sva omezeni, starne atd. Rovnez toto telo -- vehikulum nesouci nas svetem -- je soucasti prirody. Jsme zavisli na vyzive a nejakych podminkach prirodniho prostredi. Prostredi se meni samo od sebe, nekdy dost dramaticky rychle, nekdy pomalu; zaroven uz jsme ale jako lidstvo v ramci naseho frankensteinovskeho technologickeho Projektu pokrocili tak, ze geologove mluvi o nasi ere jako antropocenu -- lidska civilizace se do prirody uz dokaze otisknout tak vyrazne, ze to v geologickych vrstvach bude videt jeste za statisice let.

    Pokud to clovek vic nastuduje, jak to dnes je s clovekem, jeho vyzivou a cim je poslednich par desitek let charakteristickych v oblasti zemedelstvi, podle me dochazi k zaveru ze situace je navzdory stale plnym supermarketum a jidlu za fakt malo penez dost kriticka a je to tak vazna vec, ze zakladni 'pud sebezachovy' rozsireny na celou nasi kulturu mi nedovoluje tuhle otazku ignorovat, dal si jen delat nejake solichani na pocitaci. Lze rict ze me 'chytlo zemedelstvi', ale to neni o tom, ze by me to nejak zvlast 'bavilo' -- jsem spis z dnesni situace dost smutny a hledam nejlepsi mozne zpusoby, jak budouci tvrde pristani zmirnit jak pro me samotneho a lidi v mem okoli, tak i spolecnost jako celek... kdyz se vratim k prvnimu odstavci a tom ze to je o 'percepci' -- tak ano, muzu z toho mit depku a nedelat pak nic, nebo se tomu postavit celem, naucit se nejake metody dusevni hygieny a premenit tak citron v citronadu. Svym zpusobem si rovnez snazim svou praci 'vyrobit' a ne ji pasivne hledat, ale fakt realne se potykam s problemem, ze veci co povazuju za potrebne mi nema kdo zaplatit.

    Naucit se myslet o praci jinak bude v budoucnu nepochybne velmi uzitecny skill protoze nas cekaji 'zajimave casy'. Ale vzhledem k tomu ze jslme bytosti v tele a telo je casti sdilene prirody, tak v ramci naseho casu v lidske 'inkarnaci' nemame jen tu hlavu a pocitac se spojenim do celeho sveta, ale i tu velice materialni dimenzi. I kdyz budu myslet hlavou a poradat nablyskane seminare o kdovicem co me budou nesmirne bavit, nekdo porad musi pracovat na poli a dodat mi 3x denne jidlo. Idealne bez chemikalii, idealne mistni a nikoli krmene sojou z Argentiny a idealne bych rad aby ta puda kde se to obili vypestovalo pro me fungovala i pro deti mych deti. Evropa se dnes bez argentinske GM soji jako krmiva pro zvirata absolutne neobejde, a bez ropy je tu do 3 dnu hladomor. Nedokazu tyto skutecnosti zcela bezproblemove integrovat a jen delat co mi prinasi blazenost."

    (...pak tam odkazuju na ten clanek s reakci, a na zaver resume:)

    takovychto beprecedentnich skutecnosti je mnohem vic, nejen v oblasti hospodareni s pudou v malem cesku, ale v celem svete. Dava pod timto zornym uhlem trochu smysl muj kriticky komentar? Je cim dam tezsi se totiz vejit do definice toho 'mista ktere je v pohode'. Ta zlata klec se fakt zmensuje, pruser neni jen v zemich, ktere my bohati vykoristujeme, pruser mame i my sami, a podobne to je skoro vsude. raju na zemi podstatne ubyva. Z Edenu se stale jeste vyhanime, a zatim to je - poslednich 10 tisic let - spis jednosmerka.
    BROZKEFF
    BROZKEFF --- ---
    jo, a do tretice vseho dobreho

    v tom svem clanku na konci ve zdrojich nenapadne hyperlinkuju fulltext cele knihy
    Lehmann, J. & Joseph, S. (2009). Biochar for environmental management: Science and Technology. London: Earthscan.

    sam jsem to tam hodil jen tak, knihu jsem ani neotevrel, clanek jsem dokazal napsat i bez toho, ale predpokladam ze v te knize by mohla byt alfa a omega toho ...
    BROZKEFF
    BROZKEFF --- ---
    BROZKEFF: sorry pisu na francouske klavesnici a zapasim s tim tak se mi to odeslalo neuplne

    pokracovani-- navic pokud te zajima nejen obohaceni pudy ale i sklenikova bilance tak s tim metanem se dostavame vyrazne do kladnych cisel, sklenikovitost metanu je mnohem vyssi nez obyc CO2... osobne sice problem antropogenniho oteplovani povazuju za trochu vic spekulativni a i tak prioritne tak na poradi 30. po jinych, zavaznejsich problemech, ale verejnosti se porad dost o sklenikovych plynech a globalnim oteplovani povida. skoro mam teda pocit ze se tim oteplovanim zamerne odvadi pozornost od tech ostatnich veci.
    BROZKEFF
    BROZKEFF --- ---
    KAAKA: hele o tradicnich zpusobech vyroby terra preta jeste moc nevim a ani nemam tolik casu to tema ted zkoumat takhle historicky; podle me to ani nema cenu. mam radu clanku co jsem ale krom abstraktu necetl, muzu pozdeij poslat, pripadne hledej na scholar.google.com a co budes chtit ve fulltextu dej vedet a ja ti to pres skolni sit stahnu.
    jak pise kuato, kdyz i *strojova* (technologicky zjednodusena, ucinnejsi, kliknutim na dalsi-dalsi-dokoncit) vyroba biouhlu a jeho zapravovani do pudy ; nebo vubec aspon strojove zapravovani beznych statkovych hnojiv je pro zemedelce totalni scifi pri dnesnim 'globalne konkurencnim trhu' (synonymum pro 'zavod ke dnu') tak chci videt jak si vsichni budou delat milire na drevene uhli nebo ruzne DIY experimenty (na netu jsou diy navody na biochar, vzhledem k vetsinou nedokonale pyrolyze tj/ s vic vzduchem nez 0 a (ne)odchytavani metanu je jednak zisk pevne slozky maly (10 procent)
    MATT
    MATT --- ---
    ATRON: myslim ze je na uloz.to, stahoval jsem to notebooku, kterej nemam u sebe abych se podival..
    KAILASH
    KAILASH --- ---
    Nejvyšší dřevěný dům světa roste na šesti dubech, rozlohu má jako zahrada – Novinky.cz
    http://www.novinky.cz/cestovani/263641-nejvyssi-dreveny-dum-sveta-roste-na-sesti-dubech-rozlohu-ma-jako-zahrada.html
    KAAKA
    KAAKA --- ---
    CHESUS: díky, mě právě napadlo, jestli za tím není prosté vypalování lesů za účelem získání území. bylo to běžné snad všude, kde byli lesy, ne? nebo alespoň u nás všude, kde se sídla jmenují žďár :-) vím, že ve finsku je to stále významný způsob managementu jehličnatých lesů. tahle forma uhlíku totiž krom zdroje živin slouží jako adsorbent látek s toxickým účinkem, které vylučují některé mikroorganismy nebo rostliny kořenama do půdy (třeba borůvky). je dobrý dávat trochu podrceného dřevěného uhlí i do květináčů..
    a k tvojí otázce - tohle mi příjde taky jako navracení zbytků sklizně do půdy, ale možná zbytečně technologizovaná forma.
    CHESUS
    CHESUS --- ---
    KAAKA: imho je to cely trochu funny ... i kdyz nezpochybnuju potencial, nicmene:

    - ty tzv. terra pretta nejsou vysledkem naky indiansky vyfikundace s hlinou (snad krome toho, ze jejich zemedelstvi bezpochyby permakultura je, ale to je dany spis tim, ze oni celkove jsou (byli) v tom lese takova permakultura), ale proste oblasti, kde indiani delsi dobu (prerusovane) zili .. a hromadil se tam odpad + palili okolni prales. hups, biochar inna area

    - krasnej napad s tim, ze vsechen "odpad" ze sklizne se spali .. si rikam, nejde to trochu proti "modernim" pristupum ktery hlasaj navraceni zbytku sklizne do pudy?
    KAAKA
    KAAKA --- ---
    BROZKEFF: existují nějaké představy o tom, jak domorodci biochar kdysi dělali? spalovali stromy za tímto účelem, anebo se tak zužitkovával právě jen odpad?
    KUATO
    KUATO --- ---
    BROZKEFF: velmi dobre cinis priteli. ale na rovinu - konvencni zemedelstvi je u nas IMHO v prdeli. v neskutecne hluboke prdeli. dotacni programy EU, ve kterych my jsme byli na zacatku znevyhodneni zpusobily, ze zemedelci presli na uspornejsi (kratkodobe) variantu obhospodarovani poli - neobtezovat se navratem organickych castecek do pudy, max trochu chemie a pestujem. repka (ozim), ktera se hojne pestuje, prakticky neumoznuje zelene hnojeni. masove ruseni zivocisne vyroby a centralizace zbytku znaci, ze o nejakem hnojeni hnojem se muze vetsine obdelavane pude jen zdat. ta se vic a vic vycerpava. obnova je zalezitost tak jedne dvou generaci. mozna peti. ja nevim. ja si to neumim vubec predstavit. kdyz vidim, kolik hnoje a kompostu kazdy rok peru do pudy (v prepoctu na obdelavanou plochu) a po nejakych peti sedmi letech uz je to trochu lepsi, i kdyz to jeste neni ideal, takdyz se koukam na ty nekonecne lany popraskaneho jilu, ve ktery se meni polnosti kolem nasi vesnice, tak me jima zmar. ale nevidim tomu konce, vzdyt "nasi zemedelci musi nehajeni konkurovat globalnimu svetu". mozna rozpad EU a nejaka valka, ktera by zastavila cesty produktu ze zapadni evropy, by tomuhle ucinil pritrz.

    kazdopadne v tom, co delas pokracuj, chce to informovat plosne lidi, co maji zahradky a male policka, at se ten byznys aspon trochu rozjede, at se to aspon naucime, aby tyhle technologie byly snadno k nasazeni ve vetsim, az jich bude potreba.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam