Plánování výsadby -- pěstování různých druhů po sobě nebo spolu.
Našel jsem pěknou knížku zelenina na zahradě od Antonína Dolejšího. Zkoušeli
jste to někdo? Máte zkušenosti nebo podobné rady? Osobně to teď nemohu vyzkoušet.
Opsal jsem nejspíš trochu víc než by bylo nezbytně nutné.
Jednotlivé druhy zeleniny nebo skupiny zelenin mají různě dlouhou vegetační dobu čili
období od výsevu do sklizně. Vhodným střídáním zelenin můžeme na témže záhonu
dosáhnout během jednoho roku dvou i více sklizní. Tomuto střídání plodin říkáme osevní
sled. Jednotlivým plodinám zařazeným v tomto sledu pak říkáme předplodiny, hlavní
plodiny, následné plodiny, podplodiny a meziplodiny.
Předplodiny jsou zeleniny s krátkou vegetační dobou, např. ředkvička, hlávkový salát,
raná kapusta, rané kedlubny, špenát, hrách aj. Sklízíme je koncem jara, tj. v květnu a
v červnu, před výsadbou či výsevem hlavní plodiny.
Hlavní plodiny zůstávají na záhonech největší část vegetačního období. Jsou to např.
okurky, rajčata, celer, cukrová kukuřice a jiné; vysazujeme je nebo vyséváme po
předplodinách. Některé hlavní plodiny s dlouhou vegetační dobou však vyséváme bez
předplodiny brzy na jaře, např. mrkev, černý kořen, pastinák a petržel. Jiné hlavní
plodiny s kratší vegetační dobou vysazujeme i po sobě, např. rané brambory a květák,
který se zčásti stává následnou plodinou.
Následné plodiny vyséváme nebo vysazujeme po sklizni hlavní plodiny. Mívají kratší
vegetační dobu a sklízíme je zpravidla později na podzim (rané a pozdní kedlubny,
salát, ředkvičku, čínské zelí) nebo až na jaře (zimní salát, pór, špenát). Jejich
výběr je zpravidla závislý na době sklizně hlavních plodin. Např. česnek můžeme
vysazovat výhodně po sklizni okurek na podzim; sklízíme jej až v létě příštího roku.
Podplodinami nazýváme zpravidla zeleninu pěstovanou pod ovocnými stromy. Mohou to být
rané brambory, salát a některé košťáloviny.
Meziplodiny pěstujeme současně vedle hlavní plodiny, aniž by si vzájemně překážely
nebo konkurovaly. Meziplodiny mají zpravidla kratší období růstu a sklízíme je dříve,
než se hlavní plodina rozroste do šířky. Jako meziplodinu s hlavní plodinou pěstujeme
např. kedlubny s rajčaty, salát s celerem, karotku s pórem apod. Výhodné je pěstovat
okurky nakládačky mezi pásy tzv. kulisových rostlin, tj. růžičkové kapusty nebo
cukrové kukuřice.
Tzv. smíšená kultura je pěstování dvou či více druhů zelenin na témže záhonu a v téže
době. Kromě maximálně využité plochy se rostlinyy vzájemně podporují v růstu a dokonce
jedna druhou chrání před škodlivými činiteli. Tak např. salát vysázený vedle ředkvičky
nebo čínského zelí odpuzuje dřepčíky a blýskáčky, rajčata s česnekem ochraňují
košťáloviny před běláškem zelným apod. Kombinujeme-li řádek cibule s řádkem mrkve,
chrání se obě navzájem proti škůdcům.
Podobných kombinací je mnoho, ale je třeba pamatovat i na to, že některé plodiny se
nesnášejí, vzájemně se brzdí v růstu a také na sebe přenášejí škůdce a choroby. Je to
například fazol s cibulí a hrachem, rajčata s hrachem, kapusta s cibulí atd. Rajčata
není vhodné vysazovat v blízkosti bramborů, zvláště pro snadný přenos plísně
bramborové (fytoftory). Také je nevysazujeme na místo, kde jsme v předchozím roce
pěstovali brambory a naopak.
Uvádím několik vhodných příkladů optimálního využití zelinářských záhonů po celý rok.
Podle pořadí je pvní předplodina nebo hlavní plodina, na druhém místě hlavní plodina
nebo následná plodina, popřípadě na třetím místě následná plodina.
Hrách -- růžičková kapusta; raný salát -- červená řepa; rané kedlubny -- karotka --
špenát, raný popř z předchozího roku zimní salát -- ředkvička -- pér; jarní špenát --
rajčata --zimní salát; ředkvička -- okurky nakládačky -- česnek; cibule zu výsevu nebo
ze sazečky -- čínské zelí; rané brambory -- květák; ranýá salát -- květák -- pór; rané
kedlubny -- ledový salát -- ředkev.