Hydrologové si už před deseti lety všimli, že málo zaprší, ale jim rychle někde vyskočí povodňová voda. To proto, že málo vody zůstává v krajině. Kolem deseti až dvanácti procent Evropy je dnes vybetonováno a vyasfaltováno, to je jeden z důvodů. Dalším problémem je stav lesa, zejména nepřiměřeně velké množství smrků. Pro zadržení vody by bylo lepší mít daleko více listnatých stromů.
Jinak se také obdělává zemědělská půda. Už naši předkové věděli, proč orat po vrstevnici, nechávat na poli velké hroudy či kolem své obdělávané půdy nechat hlubší rýhu. To vše zadržovalo vodu. Kdysi se budovala terasovitá pole. To nebyla žádná móda. Takové pole lépe udrží vodu i půdu. Už Karolína Světlá psala, že když rolníkům voda v podhorských krajinách spláchne půdu, tak ji budou muset v nůších vynosit nahoru. Dnes málokdo na podobné věci bere ohled. A pak se divíme, že jsou povodně.
Zdroj:
http://csopradhost.org/index.php?option=com_content&task=view&id=453&Itemid=148