Já mam doma skoro dvoulety dite a od porodu jsem zazila dve noci, ktery dcera prospala cely. jinak se pricucne nekolikrat za noc. byly obdobi, kdy mi prislo, ze byla na prsu snad celej spanek, pak noci, kdy se napila a otocila se ode me. porad drzim a kojim ji, prso ji v noci nemam silu vzit ( a hlavne jsem ja lina to nejak resit, proste jsem v polospanku a je to pro me jednodussi, utesuju se, ze jednoho dne to skonci, ale tusim, ze az to nastane, tak se mi po tom jeste chvili bude stejskat). beru to tak , jak to je. mam jedno dite, takze si to muzu dovolit. moje vize je takova, ze nebudu cekat do samoodstavu, ale pred letem to nejak cely uz utnu, jak to netusim....souhlasim s tim, co tu bylo receno, ze pokud se o tom pevne rozhodne matka, dite to prijme. ted jsem dosla k tomu, ze pres den uz vetsinou nevyhovim s kojenim - mala to ma spojeny s tim, kdyz jsme doma a "nudi se" (venku si nerika nikdy uz), tak chce prso, nebo se mazlime a najednou hlavou narazi na prso, tak si na nej vzpomene, ale de facto ho nepotrebuje. takze kdyz projevi pres den zajem, odvedu pozornost jinam, nebo ji reknu, ze prso bude az vecer. a normalne to bere, jeste pred par mesima by to neproslo. musi ovsem citit tu rozhodnost. kdyz byla nemocna, tak to jsem vubec neresila, davala jsem na pozadani kdykoliv.