Moc pekne formulovano v jednom clanku v Britskych listech:
Názory, že všemocná síla neviditelné ruky trhu není až tak všemocná, se začínají objevovat stále častěji. Představa, že tato „uzdravující“ síla, která, poté co vnikne do totalitního organismu, vyvrátí jeho hříšné totalitní základy a postaví na jejich troskách demokracii, dostává významné trhliny. Toho se nejvíce obávají samotní zastánci božských ekonomických principů, protože je zpochybňována samotná „pravda“, na níž postavili celou svou ideologickou konstrukci.
A přitom vidí v Číně, které se bojí oficiálně odmítnout účast na olympiádě, že to může fungovat i jinak. Efektivita čínského modelu je založená na tom, že ruka trhu je uchopena a vedena po ideologicky vyšlapaných cestičkách, aniž by se chtěla a toužila vymanit a aniž by pomocí svého „božského“ nadání začala přetvářet totalitu v demokratické těleso. Jedině tehdy, kdy původní (ideologické) i nové (tržní) elity žijí a jednají v souladu, jedině tehdy je možné zajistit jejich vzájemnou prosperitu.
Elity „archaické“ demokracie západního typu se musejí ve stejné době vyrovnávat s nevyzpytatelným hlasem lidu, a co víc, zcela „neúčelně“ musejí podporovat aktivity, které je mohou kritizovat, napadat, parodovat, zesměšňovat. Není divu, že jim imponují velmi „otevřené“ možnosti čínských soudruhů ve jménu trhu omezovat nevyzpytatelnost veřejného projevu na čitelnější a hlavně z hlediska establishmentu přijatelnou formu a obsah.
Jinak řečeno, trhu nemají být kladeny umělé bariéry, nikdo ale neříká, že by umělé bariéry neměly být kladeny v jeho prospěch. A jak čínští soudruzi ve jménu trhu ukazují, tudy cesta skutečně vede, takže proč se neinspirovat. Protože máme dlouholeté zkušenosti se zaváděním totalitních praktik, stačí pouze změnit metodu a místo násilí zvolit elegantnější řešení, tedy přiškrtit finance.