XCHAOS: Proste pro kazdou instanci a pro kazdou metodu te instance v "konstruktoru" vygenerujes thunk (trampoline, chces-li), ktery ti ulozi "this" metody do r10 a ty si ji musis pres SELF makro ulozit nekam do promenne (a doufas, ze prekladac ti v prologu ten r10 neprepise, coz je odvazne).
Efektivnejsi to neni, minimalne protoze 1) mas o dva skoky vic (jeden je z thunku te implementace, dalsi je return z implementace zpatky do thunku, kdyby z thunku udelal jen jump, usetri si jeden "ret"). 2) "this" objektu tahas z pameti, ne z registru. 3) pro kazdou kombinaci instance an metody mas jinej, vlastni thunk, to akorat zasvini I-cache (predstav si ze iterujes 1M stringu...).