Komplexy nevycházejí z toho, jak člověk objektivně vypadá nebo co dělá a nedělá, ale z toho, jak se na něm podepíšou rodiče. Dostane-li v loterii rodiče dobré, tak má zdravé sebevědomí a jistotu, i kdyby mu chyběla noha a šilhavý zrak, a má-li za rodiče debily, bude schopna i Helena Trojská být bytostně přesvědčena, jak je ošklivá. On to ještě fakt dneska někdo neví?

SARAJ: ARGANNAH má pravdu. A co se toho ideálu týče - čím sem starší, tím mám větší pocit, že ideál neexistuje a zároveň se všichni strefujou do těch, co nejsou ideální.

SARAJ: V pubertě tradičně není žádná výhra být vysoká, protože kluci do výšky vyrostou až později. Pak na to přijdou :o)

ARGANNAH: hej, dik! nicmene trosku vis jak.. ideal je jako co? kolem mne se kluci zamilovavali do blondatejch hocicek, co jsem je mela po bradu. ..si nevyberes. Proste to co je pro tebe ideal, muze i tak byt duvod k blbejm kecum...

SALVATOR: Jasně že záleží. Ale taky zaleží, jak se k tobě staví tvoje okolí.
Když si z pubertální holky a jejího zadku bude dělat srandu pupkatej strejc a nablblý rodiče se tomu ještě zasmějou, tak to nahlodá každýho. Zvlášť když to nebude ojedinělej úkaz.
A nemusí se jednat jen o super citlivou holku.

Sice jsem až takovou masírku doma neměla, ale i tak něco proběhlo. A rozdýchává se to hůř než pindy zvenčí.

ARGANNAH: To zní jak Salvator 2.0, gratuluju :D

SALVATOR: To samozřejmě stačí, nicméně pro celkový kontext potřebuješ informaci, že Sáraj má mimořádně krásnou postavu. Kdyby měla oproti ideálu třeba deset patnáct kilo "navíc" (což pořád ještě může být v normě a zdravé) a poslouchala odmalička kecy o tlustoprdkách, šance, že si ten mamvpičismus uchová, by byla podstatně nižší. Byť by jistě zcela nezanikla.

Z vlastního dvorečku: vzala jsem si člověka s mamvpyčismem level pro, se kterým nehne NIC a na lidi sere - nikdy jsem se s nikým podobným nesetkala a hrozně mu tuhle vlastnost závidím. Přesto mu doma dostatečně dlouho opakovali, že bez vysoké školy a zářné kariéry nebude nikdy šťastný. Dnes má dobrou práci přesně podle svých představ (tchýně má jistě představy jiné, ale tak je mu 45, tak už to ani ona nehrotí), akorát tu VŠ nedodělal a i přes veškerou bohorovnost z toho měl roky špatný pocit. Takže stačí dostatečný nátlak v dětství/dospívání a zjevně dokážeš znejistit kohokoli.

SALVATOR: saraj od detstvi poslouchala nejaky kecy o zirafach a drzem decku, takze typecek v puberte bylo spis jen ujisteni, ze blbe kecy nejsou otazkou veku, ale proste demenci ostatnich:D

SALVATOR: Ale ten "mamvpicismus" zase souvisi s tim, co do tebe rodice od malicka vkladaj. :)

ARGANNAH: No vida, takže evidentně kromě intenzity tlaku okolí opravdu záleží i na míře vlastního mámvpičismu. SARAJ má evodentně v piči dosatetčně.

MART1NKA: ja jsem paradoxne rada za jednoho chlapce, kterej na me v puberte zahlasil, ze bych mela ubrat na kilech, pri vejsce 180cm a 54kg...pro chlapce to bylo posledni spolecne rande a me to krasne takhle brzo nastavilo latku, ze chlap mi nema co kecat do vzhledu a postavy a cau..o 20let pozdeji se toho stale drzim a jedinej kdo mi muze neco rict o nabranejch kilech jsem ja sama.

Pomůže, když pochopíme, že od vzhledu holky se zejména v dospívání dost jednoznačně odvozuje její společenská pozice. Nejde jen o to, co si o ní myslí kluci - ale i o to, že mít byť i jen oplácanou dceru je něco, za co se velká část rodin stydí a neustále do holky kvůli tomu kéruje. A totéž probíhá z druhé strany mezi jejími vrstevníky - mimo jiné právě na základě vzhledu se např. na středních školách formujou nově vzniklé kolektivy (a pak už se to s člověkem veze). Když připočteme média, kam lidi s postavou neodpovídající ideálu krásy obvykle vůbec neproniknou (čest měnícím se trendům v poslední době!), je poměrně jednoduché dívku v citlivém věku přesvědčit o tom, že nejen společenské postavení, ale i její lidská hodnota se odvíjí od její krásy a štíhlosti. A že čím víc zhubne, tím bude hustští, úspěšnější, oblíbenější a milovanější. Což její okolí nechtěně podporuje tím, že hubnoucí pokusy oslavuje a chválí, holka se stává středem pozornosti. To samo stačí na to, aby se většina českých žen prakticky neustále snažila zhubnout, ať už to potřebujou, nebo ne. No a když je v tom zapletené nějaké to traumátko, může šílený průser přijít raz dva.

MART1NKA:
SULTHAN: Já už to někde psal - byl sem tlustý, brejlatý dítě se zlatým zubem. A to si pak člověk, zvlášť od vrstevníků, toho vyslechne fakt kurva hodně. A přesto mě to do žádný podobný spirály nedostalo. Takže předpokládám určitá predispozice jak pro náchylnost, tak pro resistenci existovat, ne?

SULTHAN: Ale aby to tak fungovalo, musí tam být nějaká zvýšená citlivost vůči takovým podnětům. Pokuď je tam masírka z rodiny, tak to je jiná. To má většinou závažnější dopad než řeči jinejch pubošů.

MART1NKA: nicméně tím trpí i spousta holek, co jako ty 16 let starý modelky vypadaj.

SALVATOR: Každá ženská s počas svojho života stretne s nepríjemnými komentármi na svoju postavu. Buď má malé kozy, alebo je tlustá, alebo má malý, či veľký zadok. Začne to na základnej škole. Kto má do toho ešte to nešťastie, že má opačnú postavu ako svoja matka, ktorá má pocit, že to treba neustále komentovať, má na nemoc zaděláno, pretože ti odmalička vštepujú, že je s tebou niečo špatně. Vlastne s každou, pretože takmer žiadna nevyzerá ako upravená 16-ročná modelka, po ktorých sa slintá na rôznych servroch (okrem Koudyho holky samozrejme).