Mně se líbí ten nádhernej klasickej černobílej extrém, tolik v současný době propagovanej. Když někdo výjimečně upozorní na nějakou vyloženou jazykovou prasárnu, je většinou ihned označen za grammar nazi (což evokuje pedanta, kterej každýho pořád opravuje). Takže buď psát jako totální prase, nebo jsem – v případě drobnýho upozornění – grammar nazi. Nic mezi neexistuje, to je přísně zakázáno! Nikdo (mimo příslušný auditka) už se prakticky nesmí ani zmínit o češtině – dorozumívacím to prostředku, kterej denně používáme ke komunikaci (a ku smůle některejch je jeho individuální úroveň taky vizitkou). Naproti tomu o takový matice ve formě nějakýho počítání mluvíme často, včetně opravování někoho, kdo se třeba splete. Slyšel jste někdo někdy pojem typu math nazi? Algebra nazi? Já fakt ne.
Zkrátka klasickej černobílismus – buď jsi s náma, nebo jsi proti nám.
Prase, nebo grammar nazi. Nic mezi.
Svědek covidův, nebo chřipečkář, nic mezi.
Nácek, nebo vítač, nic mezi.
Dobytek, nebo gretén, nic mezi.
Mainstreamovej hltač, nebo konspirační teoretik, nic mezi.
Až to těm lidem jednou dojde, bude tu (druhej?) big bang...
Over and out.