FAKTU: Smícháváš moc věcí dohromady. To že pro něj smutní hodně lidí, což mi přijde naprosto v pořádku. Že má velký pohřeb, což je dané hlavně počtem těch lidí, co se ho chtějí zúčastnit. Podle mně taky v pořádku. Pokrytectví - to v pořádku samozřejmě není, hlavně z těch co jdou proti jeho poselství, nebo chtějí být jen na první stránce Blesku.
K jásání o tom že se na nás zaměřují média, přijíždějí sem státníci atd. - nevím o nikom, koho by to v tuhle chvíli nějak zvlášť vzrušovalo, kromě médií, které potřebují titulky a články. To že si média našla na chvíli téma co jim zajistí čtenost ještě neznamená, že takhle šílí i národ. Číst to a prožívat to jsou dvě různé věci.
Jediná zajímavá věc co mi stojí opravdu k zamyšlení je leda ta ironie, kdy se z člověka, co chtěl vždycky působit jako jeden z lidu, dělá pomalu světec. A různá ta absurdní symbolika, co se kolem jeho pohřbu objevuje a je občas v rozporem s tím, co by on sám asi chtěl. Ale to nemusí být nutně špatně, respektive nic zvláštního. V tuhle chvíli už nejde tolik o Havla, jako o lidi, co potřebují určitou katarzi a přehození vyhýbky. Potřebují se smířit s Havlovou novou rolí, a to rolí člověka ne živého, ale nyní už jenom velké mrtvé historické postavy. A velkým mýtickým pohřbem se tahle role dobře zahajuje. Vladaři, pokud nebyli ješitní, většinou tyhle velké pompézní věci asi moc nepotřebovali. Kdo je ale potřebuje, ba přímo tohle pozlátko a majestátnost ze své přirozenosti u svých vůdců či velkých celebrit vyžaduje, je lid.