říká se že o mrtvých jen dobře, ale havlovo bylo že pravda a láska zvítězí. Tak trochu té pravdy http://www.bezpolitickekorektnosti.cz/?p=5348 no a ta láska vám na něj snad dovolý zapomenout...

Kvalitka :-)

http://www.protiproud.cz/...vropska-unie-fasisticka-pripravuje-se-totalita-jaka-zde-jeste-nebyla.htm

Václav Havel byl především zásadním odpůrcem demokracie. Byl přesvědčen, tak jako většina levičáckých neomarxistických elit, že ví lépe než ten hloupý lid, co je pro všechny dobré. Bylo mu vlastní elitářské přesvědčení, že především intelektuálové a umělci, sami sebou vyvolení, mají říci tomu hloupému lidu, jaká je jeho správná budoucnost. Proto začal vtahovat tyto všechny lidi a skupiny do politiky a nazval je občanskou společností. Což je slavné slovo nic neznamenající, neboť občanskou společností jsou všichni občané. On tím ale myslel relativně malé nátlakové skupiny s obrovským mediálním prostorem a vlivem. Nevolení vyvolení.

Proti tomu stála koncepce klausovská, která říká, že jedinou cestou jak zjistit a zajistit, co si lidé skutečně přejí, jsou svobodné volby a z nich vzešlá politická reprezentace. Pokud lidé mohou svobodně volit, ve střednědobé a dlouhodobé perspektivě nakonec vždy zvolí správně – protože autenticky. Byť s mnoha zákrutami, omyly a dokonce i slepými cestami. Tomu se říká demokracie. Zatímco Havlova koncepce takzvané občanské společnost – respektive korporativistického státu – je v zásadě modernizovaným opisem fašismu z předválečné Itálie.

ONITSUKATIGER: Já sice teda už nesmutním, ale někdy mě mrzí, že až teprve časem, relativně před nedávnem, jsem k němu začala mít velmi blízko...

K Vánocům jsem dostala Pižďuchy a bylo mi líto, že na základce jsme si nic takového nečetli, protože to je dle mého názoru geniální četba. Samozřejmě, není toho moc, ale aspoň by se děcka nějak nenásilně dozvěděla, jak ten komunismus fungoval.

Já jsem ho snad od nepaměti vnímala jako moudrého člověka a bylo mi smutno, když byl v roce 2003 vystřídán. Líbilo se mi, jak se postavil za technaře po CzechTeku. Líbil se mi Občan Havel. V sedmnácti jsem se dostala k Memorandu a v maturitním ročníku k Antikódům. Po jeho smrti toho přibylo víc. Teprve tehdy jsem si uvědomila, co pro mě znamená - na rozdíl od mého dětského já jsem už znala jeho filozofii.