IJACZEK: V tomhle jsem rozpolcenej.
Pokud jde o jednotnost tváře nějakého setu nebo planu, tak tu mají lepší dneska, a jednotnost, promyšlenost a provázanost všech složek s tou vizuální je určitě ku prospěchu věci. Řemeslná kvalita je stoprocentní u všech přispěvatelů a spolupracují i s pár výtvarníky, kteří mají vyloženě osobitý styl, který poznáš, ať už kreslí Dominarii nebo Innistrad.
Na druhou stranu dneska dostávají výtvarníci strašně přesné zadání, jak má co vypadat, což sice pomáhá té jednotnosti a zjednodušuje výrobní proces (minimalizuje se šance, že jim dodaný obrázek vrátí k přepracování), ale všechno se to strašně unifikuje a vytrácí se nápady a osobitost. Viz nedávné zadání v klubíku na hádání karet:
Tři varianty Necrita z jednoho jediného setu. Zadání bylo asi naprosto minimalistické, něco jako "černá potvora", a každý to pojal úplně jinak. Zároveň hned poznáš, že je to Spencer, Rush a Tucker, zatímco dneska když mi ukážeš deset karet, tak dokážu přiřadit jméno výtvarníka tak k jedné, zbylých devět se bude stylově dost podobat, ať už to kreslil Ind, Číňan nebo Američan. A na tak explicitně hororovej styl, jako kreslil Ron Spencer, můžeme dneska zapomenout.