VIR_KENNY:
proč nadáváš na něco o čem vůbec nic nevíš? (já vím že je to velmi rozšířená nemoc na nyxu ale mohl sis s tím dát ještě na čas a necpat nám svůj pomýlený názor hned) vysvětli mi prosímtě jak pravoslaví zajišťuje pol. vliv ruska? máš například pocit, že český pravoslavná církev nějak politicky prosazuje ruský vliv v čr? podle čeho tak soudíš?
a hlavně!!!!!jak to myslíš s těma Kgbákama? k tomu asi takhle:
http://www.gymtc.cz/natura/1999/4/9904-6.html
"SSSR jakožto první stát na světě měl za cíl vykořenit náboženství, k čemuž posloužily různé metody. Komunistický režim konfiskoval církevní majetek, zesměšňoval náboženství, pronásledoval věřící a propagoval ateismus ve školství. Přístup k jednotlivým náboženstvím byl určován státními zájmy.

Ruská ortodoxní pravoslavná církev se ve 20. a 30. letech 20. století stala hlavním terčem protináboženských útoků. Většina kněží a mnozí věřící byli zastřeleni nebo posláni do pracovních táborů. Sověti zavřeli teologické školy a církevní písemnosti byly zakázány. Pouhých 500 z asi 50 000 kostelů zůstalo v roce 1939 otevřeno.

Když v roce 1941 nacisté napadli SSSR, potřeboval Stalin posílit vlastenecké nadšení a podporu války s nacisty a obnovil činnost pravoslavné církve. Do roku 1957 obnovilo činnost 22 000 kostelů. Ale i dalším vládcům SSSR byla činnost církve trnem v oku a tak v roce 1959 Nikita Chruščov přikázal uzavření 12 000 kostelů. V osmdesátých letech už působilo méně než 7 000 kostelů. Členové kněžské hierarchie skončili ve vězeních nebo museli ukončit činnost a na jejich místa nastoupili zmanipulovaní jedinci, z nichž mnozí byli ve styku s KGB. "

a dále:

http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=1195


http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=426773

http://www.ikonapress.info/modules.php?name=News&file=print&sid=24

http://www.orthodoxia.cz/unie_96.htm
http://mucednici.prayer.cz/vira-navzdory-kgb.html
http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=3295
http://www.sds.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2007102901Po válce byla církev bez českého biskupa, byla slabá a vyčerpaná. Pravoslavní duchovní, kteří přežili hrůzy války měli velké odhodlání pokračovat v započaté cestě. Měli také dobré předpoklady. Bylo zde okolo 20 tisíc pravoslavných věřících v Gorazdově české a moravskoslezské eparchii. V r. 1947 se vrátilo do Československa z Volyně (SSSR) 40 tisíc Čechů, většinou pravoslavného vyznání, kteří emigrovali z Čech do Ruska na konci 19. století z ekonomických důvodů. Před první světovou válkou a mezi dvěma světovými válkami existovalo hnutí návratu katolíků východního obřadu (uniatů, neboli řeckokatolíků) do původní pravoslavné církve a i v r. 1950 se někteří duchovní a věřící hlavně na Slovensku dobrovolně přihlásili k pravoslavné církvi a připojili se k ní. Nikdo však netušil jak tragický osud očekává pravoslavnou církev v Československu. Název pravoslavné církve i církev sama byla hrubě zneužita a znásilněna pro politický akt.

Bezprostředně po válce už v červnu 1945 se česká církev pod vedením protojereje Dr. Ing. Václava Červína obrátila na mateřskou církev srbskou s memorandem a žádostí o vyslání biskupa, který by osiřelou církev vedl (J. Leixner, Všeobecné dějiny církevní, Praha 1957, str. 177).

Sovětská politika zahrnula okamžitě do sféry svých zájmů Československo. Stalin neponechal nic náhodě. Moskevský patriarcha Alexij tak posílá do Prahy v říjnu 1945 arcibiskupa Fotije, který vyzval zástupce české eparchie, aby přijali moskevskou jurisdikci (H.P. 1946/2, str. 18). Vliv Moskvy byl silný. Moskva měla i horlivé spolupracovníky a výsledek byl vidět. Značnou roli sehrála též atmosféra nadšení z konce války a osvobození.

Eparchiální shromáždění české eparchie přijalo 8. listopadu 1945 v Olomouci osudné rozhodnutí o změně jurisdikce i přesto, že biskup Gorazd dokázal oprávněnost jurisdikce srbské pravoslavné církve na našem území a státní správa oficiálně uznávala již tuto jurisdikci. Srbská církev takovouto změnu nepovažovala za kanonickou a biskup Vladimír (Rajič) při své návštěvě Prahy ve dnech 26. 11. - 2. 12. sdělil, že přijel české církvi pomoci, neboť o pomoc žádala Synod srbské církve (H.P. 1946/1, str. 7-8). Jeho první otázka zněla: "Co jsme vám udělali, že jste se odtrhli od naší srbské jurisdikce a přešli pod jurisdikci Moskevskou?"

Dále byl připraven plán "zrušení unie s Římem" – zákaz působení a činnosti řeckokatolické církve na Slovensku. Řeckokatolíci, neboli katolíci východního obřadu byli původně do r. 1649 pravoslavní. V 17. sol. ve východní části našeho území vídeňský dvůr, jesuité a feudálové násilně zavedli "unii" s Římem, vznikla tak řeckokatolická církev, která se zmocnila neprávem pozic pravoslavné církve.

Zrušení "unie" s Římem – řeckokatolické správněji katolické církve východního obřadu prováděli v Československu komunisté, za intenzívní pomoci státní bezpečnosti, společně s některými duchovními a členy naší i katolické církve východního obřadu v součinnosti a za řízení státních a bezpečnostních orgánů ze SSSR. Bylo to porušení lidských práv a politický akt, který měl sloužit mimo jiné též jako počátek likvidace církví v Československu.

Bylo by naivní se domnívat, že někdo z iniciátorů zrušení "unie" se ptal na názor tehdejších pravoslavných duchovních v Čechách a na Moravě k této otázce. Máme důkazy, že čeští duchovní s takovými akty násilí nesouhlasili a na zrušení "unie" v r. 1950 se nepodíleli.

V atmosféře strachu a hrůzy se ani většina ostatních křesťanských církví neodvážila otevřeně vystoupit proti zvůli a násilí státní moci, které se dělo katolíkům východního obřadu, nebo i dalším církvím. Křesťanské církve, ale i naši občané, nevystoupili taktéž ani proti zneužití pravoslavné církve a na ochranu pravoslavné církve, která se sama nemohla ubránit. Scénář "zrušení unie" byl naivně prostý. Obrazně řečeno za jednu noc se museli katolíci východního obřadu, kromě těch, kteří tak učinili dobrovolně, stát pravoslavnými.

Na Slovensku vznikl problém jak sloužit bývalým katolíkům východního obřadu nyní přejmenovaným komunisty na pravoslavné. Biskupové katolické církve východního obřadu a větší část jejich duchovních odmítla takovou změnu a "ve zdrcující většině skončili ve vyhnanství – zpravidla v Čechách – nebo také v přeplněných věznicích v Leopoldově, Ilavě, Valdicích, Kartouzích a jinde" (Katolický týdeník 1991/6 str. 4).

Pro první období byla vyžádána pomoc duchovních a biskupů ze SSSR, částečně začali pomáhat duchovní a členové řeckokatolické církve východního obřadu, které tato církev nazývala odpadlíky.

Komunisté naplňovali svůj plán i tím, že určili ze svého středu příhodné jedince, kteří neměli nic společného s pravoslavnou církví, aby absolvovali krátké kursy a mohli tak okamžitě sloužit na opuštěných farnostech katolické církve východního obřadu, nyní již pravoslavných. Využilo se i toho, že Pravoslavná bohoslovecká fakulta v Praze musela být, jako i jiné bohoslovecké fakulty, přemístěna z Prahy do Prešova a jejími profesory se stali opět bývalí duchovní katolické církve východního obřadu, aby "upevňovali" pravoslavnou církev. Přenesením fakulty z Prahy do Prešova do jisté míry utrpěla větev pravoslavné církve, která žije v českých krajích (H. P. 1991/2 str. 46). Pravoslavná církev v českých zemích se začala vyvíjet v odlišném duchovním i politickém klimatu. "

prostě to není tak jednoduchý kenny.

pravoslaví? To jsou ti co je vedou bejvaly KGBaci? Zpolitizovanej nabozenskej smer kerej zajistuje politickej vliv ruska v dalsich zemich? Ne, dekuji.

Já si myslím že všechno co se moc hrotí je špatný.Ale radši pravoslavný neš křestanství jako takový jelikoš to je fakt tak tupí aš to bolí.Nejlépe to vyřešili v japonSku a jejich či.Každej ať se stará sám vo sebe a nikdy nezapomínat na to že máme dobrou a špatnou stránku.Jing a Jang.Člověk se je musí naučit ovládat obě dvě jinak schoří jak papír.Mě to vysvětlil Jah a Shiwa takže sem rastafara.Jelikoš jejich dítětem je naše planeta Gaja.Neplést s gejema.A ta je dobrá i špatná.A aš si to všichni uvědomí tak bude nejvíce pohoda.Jedinej průser je se domluvit jak bošstva nazívati ale průser je je že to v co člověk upřímě věří tak je.Takže i Alah existuje.Lidi by si podle mého názoru neměli zabírat území a myšlenkový pochody jinak nás bozy hodí do vody:-)Nejlepší to bylo na začátku kdisi dávno před Faraonama.To měl každej klan svého baha nebo bůžky.A jeli si pohodu.Hindu a Budhizmus jsou taky v pohodě.To člověku vysvětlí že by měl věřit v vyšší sílu.Jsou bohové jak zlí tak dobrý.Dobrý mají posly anděly a zlí zase demony.Je jen na nás koho budem poslouchat.Já to řežu na půl.Jelikoš mi hodně záleží na osobním prospěchu ale neberu to jako socky (Křestani)Jelikoš ty berou aberou a na hlavu si tak sami serou.Ale zase to nebudu rozhazovat jako Budhsti.Já říkám dávát bližním svím ale kolik jich máš ty to já nevím.Já to budu dávat svímu systemu a kapelce,rodině a to jsou ty nejblišší přece.A na zbytek já kašlu ať si každej vykope svou zlatou kašnu.