SAMUELARACHNID: Mne knez nabidl uz pri prvnim setkani, at se na nej kdykoliv obratim. Take nejsem (zatim) pokrteny. Duchovni vedeni nepokrtenych a potencinalnich katechumenu urcite spada do jeho kompetenci. Rozhodne ti hlavu neukousne bych rekl :)

COCKROACH: Není to ideální, ale pokud je to vztah vážný a upřímný, láskyplný a směřuje to k něčemu smysluplnému, tak v tom, kromě pár "talibanců", nikdo velký problém nevidí (pozn. krásná stavba věty se slovesem na konci, hezky po německu...). Samozřejmě, že se najde jeden či dva, co budou ukazovat prstem, ale takoví často sami jsou ještě většími hříšníky, mají doslova bordel ve vlastních životech a proto se radši zajímají o druhé než o sebe samé a pro všechny okolo mají rady, jen ne pro sebe...

Bůh bude soudit hříšníka nejen za skutky, ale i to zda jsou tyto skutky úmyslné a neúmyslné. Pokud takový vztah není o sebeuspokojování, či uspokojování čistě tělesných potřeb, pokud to nanabírá formy tzv. "kultického" smilstva, kde je kultem tělo či vášně, tak se tím netrap. Vše má svůj čas a místo, některé jevy v naších životech se vyvíjejí, rostou a vydávají své plody až po několika letech! To co se někdy v určité fázi jeví jako nehezké či nevhodné, může za pár let přerůst do krásy a vysoké hodnoty.

"Řecké slovo („porneia") znamená smilstvo. Slovo („porneia") souvisí s výrazem („porneuó") – což znamená necudný, chlípný skutek, cizoložství, doslova to znamená vyhovět (dopřát si, oddávat se, uspokojit, hovět si, dát volný průchod, neomezovat se, popustit uzdu, libovat si) nedovoleným žádostem (týkajících se sexu), přeneseně to pak znamená praktikování modlářství – dopustit se smilstva."

Na strašení peklem, zatracením a věčným utrpením je tu římskokatolická církev. Pravoslavní jsou tolerantnější a ví, že tělo je tělo a těžko se s některými projevy těla bojuje.

COCKROACH: Určitě je každý mimomanželský sex hřích, osttaně hříchem jsou už smilné myšlenky, pokud se jimi člověk kochá.
Ohledně styků v manželství, které není církevně uzavřené, jsou různé názory. Někteří pravoslavní skutečně říkají, že je to smilstvo, ale pravdou je, že církev "respektuje občanské sňatky", jak je psáno v učebnici církevního práva.
Každopádně pravoslaví, jak je nesmlouvavé k hříchu, tak dokáže být shovívavé k hříšníkovi. Zrovna sexuální záležitosti jsou natolik citlivé, že je tu na místě ohleduplnost a zdrženlivost. Čili se u nás nedělá ze sexuality až tak zásadní téma a řeší se to spíš osobně s konkrétními lidmi, případ od případu. Pak to záleží hodně na zpovědníkovi či duchovnímu otci. Proto může být odpuštěno to, co se děje s láskou a úctou k druhému člověku.