THE_SON_OF_MAN: V roce 1951 námm autokefalitu udělila Moskva, což Cařihrad neuznal.

Jistěže autokefalitu máme. A Cařihrad nám do ní může zasahovat přesně vymezeným způsobem, popsaným v Tomosu. Nicméně v tuto chvíli by byl zásah do autokefality nad rámec Tomosu a tedy protiprávní.
Dopis vl. Bartoloměje se dá číst různě, podstatné je, že odmítá jakýkoli rozkol, vyzývá k jednotě a naléhá na co nejrychlejší volbu pražského arcibiskupa a metropolity. Zatím sem Cařihrad zasahovat nehodlá, ale kdybychom si tohle nebyli schopni sami vyřešit, tak by mohl.
Ovšem problém je, že vl. Bartoloměj není dobře informován a vychází ze zkreslených zpráv. Škoda.
Rusy pozvali na zasedání posvátného synodu ostatní 3 biskupové. To bylo za dané situace velmi rozumné. Popravdě: ruská církev je naší mateřskou církví stejně jako církev cařihradská. Rusové nám dali autokefalitu roku 1951, Cařihrad roku 1998.

Ja jsem ten dopis Jeho Vsesvatosti pochopil jako vyhruzku, ze pokud si pravoslavna cirkev nevyresi sve problemy co nejdriv, prijde o autokefalitu.

Je ovsem otazka, zda vubec jeste nejakou autokefalitu ma....formalne jeste mozna jo. Ale nejsem insider, nebudu spekulovat.

Kazdopadne preji vsem na foru hezke Vanoce.

Christos raždajetsja, slavitě Jeho!

Stane se z chrámu Hagia Sofia opět mešita? Turci na scestí | Týden.cz
http://www.tyden.cz/...-se-z-chramu-hagia-sofia-opet-mesita-turci-na-scesti_293913.html#.UswLALQX-ZQ

HARALD: Fakt? Tohle jsem při letmém čtení tak nepochopil. Ráno si to přečtu ještě jednou.
Ergo souhlasím: také si nejsem jist obsahem...

COCKROACH: Přiznám se, že ani po druhém přečteni si nejsem jist obsahem. Jediný smysl mi dává, že Bartoloměj sice není spokojen s účastí zástupců ruské pravoslavné církve na PS, ale nabádá Symeona k jednotě i přes formální nedostatky v postupu druhé strany. Čili cařihrad hází Symeona přes palubu, pokud nedokáže uspět ve volbě, která by měla být co nejrychlejší. Je to tak?

Jinak pekne Vanoce...

Dopis od Jeho Všesvatosti Bartoloměje-patriarchy cařihradského - český překlad

Protokol číslo 1127

Vaše Eminence Metropolito Olomoucko-Brněnský Simeone, vroucně milovaný bratře v Kristu, našem Bohu, a spolusloužiteli s naší maličkostí: Milost a pokoj Boží budiž s Vámi.

Je dobře známo a doloženo, jak církevní historií, ale zejména z vývoje Církve zápasící
po celém světě v průběhu věků až po dnešní den, že náš Nejsvětější Apoštolský a
Patriarší Ekumenický Trůn, má kromě jiných výsad a povinností rovněž svědomitý
duchovní úřad a starost o stabilitu Božího blaha, jakož i nepřerušené kontinuity
spásonosné služby lidstvu ve všech místních Svatých Pravoslavných Církvích. Navíc
vždy činí to, co je vhodné, se správnými důsledky a s ohledem na principy
pravoslavného kanonického pořádku a tradice, pomáhá je co nejlépe pochopit, ať již k
předejití či řešení jakéhokoli možného odchýlení ze stanovených hranic, které byly
položeny našimi otci a synodálně potvrzeny Církví v Duchu Svatém.
V souladu s tímto kanonickým a eklesiologickým principem Nejsvětější a Veliká
Církev Kristova, po řádném posouzení žádosti blahé paměti zesnulého Arcibiskupa
Doroteje Pražského a Celých českých zemí a Slovenska, užívajíc své výlučné kanonické
odpovědnosti a práva usoudila, že Pravoslavná Církev v českých zemích a na Slovensku
splnila všechna požadovaná kanonická kritéria k tomu, aby byla povýšena do postavení
autokefální a samosprávné Církve, čímž byla požehnána její autokefalita v roce 1998 ve
smyslu našeho Patriaršího a Synodálního Tomosu.

Jak známo, spolu s tím, že před téměř dvanácti staletími přinesla světlo Pravoslaví
národům tohoto území, stejně tak i celé Velké Moravě Konstantinopolská Matka Církev,
která pokračovala ve svém snažení a kanonickém jednání s velkými oběťmi a riziky,
zatímco se utvářela autokefální Církev v českých zemích a na Slovensku, aby tato
mohla nadále vzrůstat na pevné skále a základně ve svém spásonosném poslání se
zralostí pro poučení Těla Kristova, tedy pravoslavných věřících.
Jak dosvědčuje bohatá korespondence mezi (našimi) dvěma Církvemi, Matka Církev se
zejména v poslední době velmi bedlivě zajímala o církevní situaci po podání abdikace
Jeho Blaženosti Arcibiskupa Kryštofa, jenž byl až do nedávna hlavou místní Církve,
(tato situace) se nevyvíjela hladce, jak by se bylo předpokládalo, a Matka Církev se
všemožně snažila podpořit hierarchii, kněží a lid k udržení jednoty.
Vskutku tedy naše maličkost vyslala jako svého exarchu (vyslance) Jeho Eminenci
Metropolitu Francie Emmanuele na základě formálního pozvání, v souladu s článkem 9.
Tomosu o autokefalitě, vyjádřeného v listě datovaném 10. října 2013 od Vaší Eminence
z pravomoci Locum Tenens (Místodržícího Metropolitního Prestolu), v němž
požadujete „doplnění počtu archijerejů – členů Posvátného Synodu vaší (naší) Církve,
aby jeho rozhodnutí naplnilo požadavky Posvátných Kánonů naší Svaté Pravoslavné
Církve, jehož rozhodnutí se týkaly obsazení prázdného Pražského stolce, což v posledku
nebylo možné, protože navrhovaní kandidáti na tuto pozici nesplňovali požadovaná

kritéria předpokládaná posvátnými a svatými kánony, jak jsme byli informováni Jeho
Eminencí, Metropolitou Francie v jeho obšírné a podrobné zprávě, kterou nám podal.
Drahý bratře, přiznáváme, že Matka Církev byla rozčarována neočekávaným a
nesprávným vývojem situace. Nicméně (Matka Církev) i nadále projevovala svůj
svědomitý a laskavý zájem a odpověděla znovu na pozvání, vyjádřené písemně v listě
Vaší Eminence datovaném 22. října 2013, a vyslala – na náš návrh a (naše) rozhodnutí
Synodu – naše bratry, J.E. Metropolitu Emmanuela z Francie a Arsenia z Rakouska,
jako pozorovatele a poradce, kteří se rovněž zúčastnili jednání Posvátného Synodu
Nejsvětější Církve v českých zemích a na Slovensku, konaném 9. prosince 2013, kde se
během zasedání Synodu znenadání objevili, aniž byli pozváni, zástupci Nejsvětější
Ruské Církve – skutečně nás zajímá z jakého kanonického oprávnění? (Konec konců,
proč nebyli pozváni i zástupci ostatních Pravoslavných Církví?) – jak jsme byli
vyrozuměni našimi výše zmíněnými zástupci.

Proto jsme povinni komunikovat s Vaší (milovanou) Eminencí z našeho pověření
Prvního Hierarchy Vaší Matky Církve a toho, kdo nese odpovědnost v této záležitosti, a
to prostřednictvím tohoto Patriaršího dopisu sdělit naše překvapení a zděšení z událostí
jak předchozího, ale zejména z průběhu posledního setkání Posvátného Synodu
Pravoslavné Církve v českých zemích a na Slovensku, nad situací, která se rozjitřila až
k odvolání Vaší Eminence z postu Locum Tenens nikoli kanonickým postupem, ale
spíše neprůhlednými a nepřijatelnými způsoby, což jste odsoudil v (pastýřském) listu
místní Církvi a dále i co se týče událostí, které se nestaly v souladu s kanonickým
pořádkem.Výsledkem toho se vyskytují pověsti o hrozbě – pokud už se tak skutečně
nestalo – vzniku rozkolu uvnitř Církve v českých zemích a na Slovensku, což by se
prokázalo být zničujícím pro její (vlastní) posvátnou instituci, které byl svěřen
pravoslavný Boží lid, ale také i pro svědectví o Jedné a Jednotné Pravoslavné Církvi v
celém světě.

Vaše Eminence bude jistě souhlasit, že tyto události, které nemohou být popsány jinak,
obsahují indikace nezdravého fungování synodálního systému a svévolného režimu
místní autokefální Pravoslavné Církve. Tento fakt vyvolává různé otázky pro vzdělané
kanonisty, teology a archijereje a vede k závěru, že autokefalita vaší místní Církve
zažívá krizi, neboť příslušná kanonická kritéria nejsou splňována, (hlavně) jedno z
nejzákladnějších, kterým je schopnost autokefální Církve být spravována sama svou
hierarchií, která by měla být zralá a schopna kanonicky uznat své členy stejně tak jako
svého předsedu a prvního archiereje mezi sebou. Toto přivádí Matku Církev do
nešťastné pozice hledání jiných způsobů k vyřešení nezákonné situace, která nastala a
stále nabírá na intenzitě, a to v souladu s posvátnými a svatými kánony jakož i s
historicky doloženou tradicí Církve.

Opakujeme, že tato vzniknuvší a vyvíjející se situace velice znepokojuje Ekumenický
Patriarchát, který již podstoupil mnohé oběti pro dobrý rozvoj a Boží zdar vaší místní
Církve. Pročež nabádáme a ustanovujeme dle slov sv. Jana Zlatoústého, že „pověst
církve spočívá v jejím synodálním systému“ (O Žalmu 149, PG55.493), a připomínáme,
že dokonce ani mučednická krev nesmyje hřích někoho, kdo vnáší rozkol do Církve.
Proto vyzýváme všechny naše bratry v Kristu včetně členů Posvátného Synodu
Nejsvětější Církve v českých zemích a na Slovensku, ke zvážení povinností, které jim
náleží a které nesou před Bohem a lidmi, aby se každý držel toho, co vyznal během
svého biskupského svěcení; máte spolupracovat jak jen můžete – neřku-li více než
můžete – v partnerství, spoluúčasti a svornosti, aby byly napraveny důležité vzniknuvší
problémy, jimž čelí vaše drahá místní Církev, jmenovitě bezodkladná volba pražského
arcibiskupa a následně prvního hierarchy vaší Církve, takže si budete moci urovnat své
domácí záležitosti, aby se nenaplnila slova otců: „ Vskutku jsme nejhorší z lidí, pokud
vytváříme rozkol a rozdělení v Církvi, místo toho, abychom jednotu považovali za
největší službu členům Těla Kristova“ (Basil Veliký, Dopis 156: Presbyteru Evagriu,
PG32.613C). A konečně, aby se nejsvětější Ekumenický Stolec neocitl v nevyhnutelné,
i když nezbytné pozici, kdy bude nutno řešit vzniknuvší situaci jiným způsobem,
bratrsky prosím, abyste do svých činů nevpouštěli Zlého - „aby se tak zlo nemnožilo“.
Vaše Eminence, drahý bratře, v souladu s kanonickým pořádkem a přesností opakuji, že
Matka Církev je povinna (svými) skutky sloužit na jedné straně Všepravoslavné jednotě
a na druhé straně stabilitě a blahu každé místní Pravoslavné Církve, čímž usiluje o
zachování a spásný vývoj Jedné a Jednotné Pravoslavné Církve tradičními cestami,
přičemž Církev Konstantinopolská bratrsky a oddaně včleňuje zpět do Kristova Těla to,
co bylo odděleno nebo se čas od času odděluje a tak zachovává „jednotu ducha ve
společenství pokoje“.

Nemáme žádnou pochybnost, že výše uvedené mateřské sdělení Ekumenického
patriarchátu a naše osobní Patriarší napomenutí najde pozorné uši zejména v současné
době, kdy „je potřeba velkého úsilí a píle pro službu (všem pravoslavným) Církvím.
Prospěšné je sjednotit části zatím oddělené. “ (Basil Veliký list 113, P.G. 32,525 C-D)
Tedy očekáváme, že Hierarchové převezmou svoji odpovědnost k příslušným (svým)
iniciativám a také k této bezprostřední radě od Matky Církve.
Na závěr, Vaše Eminence, modlíme se aby nebeská hvězda, která dovedla moudré muže
k oslavě Božského dítěte, také vedla mysli vás všech a osvítila myšlenky nás všech v
českých zemích a na Slovensku k uskutečnění nezbytností a prosazení vlády pokoje a
dobré vůle v náruči místní Pravoslavné Církve, pro kterou se přimlouváme o Boží
odpuštění a nekonečné slitování.

31. prosince 2013

Milující bratr v Kristu, Bartoloměj

THE_SON_OF_MAN: Jasně, my jedeme podle gregoriánského, samozřejmě krom velikonoc, ty máme podle juliánského jako všichni pravoslavní.

HARALD: Správce tuším také není pravoslavný:o)

THE_SON_OF_MAN: Jo já žil v představě že se daný čin za který dostali dva roky natvrdo odehrál v pravoslavnym kostele...
"...klubu psychiatricke nemoci, uchylky a jine deviace."

Tak tenhle názor naprosto zapadá, praktiky se nezměnili, teda za bolševika když nějákýho disidenta prohlásili za psychicky nemocného (protože politický disidenti v SSSR neexistujou), tak ho alespoň poslali do cvokárny a ne do gulagu. Teď už je to celý unifikovaný, prostě všichni jsou psychicky nemocní nepřátelé, šup s nima do basy :-)

Ale jestli to je takovej problém tak si to klidně smaž a posílejte si sem vánoční přání a PFka, to je taky důležitý probrat.

HARALD: to je zas móda slovo "trolit", kdyby jsi chtěl vypadat ještě víc in tak ted taky letí prokrastinace.

Ne netrolím, přišel jse ms věcí která se týká přímo pravoslaví a řešila se tu už vícekrát a ani jednou to za trolení považovaný nebylo.

Vězněné členky Pussy Riot jsou na svobodě, Putinovi však vděčné nejsou - iDNES.cz
http://zpravy.idnes.cz/...pussy-riot-propustena-dur-/zahranicni.aspx?c=A131223_064656_zahranicni_wlk

Tady dárek od putina k narozeninám toho Ježíše nebo jak se menoval.
Tak co máte strach? To musí bejt nasranost že matka dítěte dostala jenom dva roky na sibiři a ani si je nemusela odsedět, co?
:-)

THE_SON_OF_MAN: U nás se používají oba kalendáře - jak která obec chce.

Simeon stále nekomunikuje s ostatními biskupy. Nereaguje na nic. Je to smutný konec...

LEON_KOWALSKI: Jak jsem si to přečetla, přijde mi, že... S. fakt není plně v realitě, a proto dávat texty takového člověka veřejně někam není fér - takové zostuzení si nikdo nezaslouží, ne pro úpadek daný stářím...

(Je to těžké, tak například jsem také přesvědčena, že již minimálně podruhé máme demencí stiženého prezidenta, ani přímá volba nás neochránila... mluvím o Slovensku.)