ANNA: Samozřejmě máš se vším pravdu. Moje otázka ale zůstává : v ČR máme 10M lidí, a další počty jednotlivých druhů hospodářských zvířat. Máme rozlohu 78 000 km2, z toho 60% jsou lesy, zastavená plocha a nevyužívaná plocha. Takže zbývá asi 3M hektarů. Máme (nebo jsme aspoň nedávno měli) vyrovnanou zemědělskou obchodní bilanci. Magii nepoužíváme, takže jak to skloubit ?

ANNA: pokud nemiluješ pampelišy..

ANNA: Navíc, jak by to samozásobitelství mělo vypadat? Zemědělskou techniku si člověk sám nevyrobí, v případě oprav taktéž, pro zvířata je nutno počítat s veterinářem a léky (nejde jen o akutní stavy, ale např. odčervení), výpomoc s věcmi, které člověk neumí, atd..
Prostě není to jen o tom naflákat něco na louku, chvíli počkat a pak si jen užívat výsledků.

ILJA_Z_LESA: Navíc s tou čistou matikou musíš počítat s více věcmi, než je statistika (ideálního?) výnosu na určité ploše. Nejde jen spočítat si, kolik ti vyroste trávy na louce, pokud chceš pást zvířata, budou pastvinu taky zatěžovat. Na malém prostoru bys nejspíš skončil na hlíně, nehledě na nemožnost idey samozásobitelství. Půda taky není perpetuum mobile vždy v ideální podobě pro pěstování čehokoliv, etc., etc..
Zemědělci přežívají díky dotacím, navíc je to náročná práce.
Ona ta idea útěku z města zní hezky, ale dost pochybuju, že by pak v reálu většina zájemců měla to odhodlání vydržet u zemědělství, natož pokud by mělo jít o samozásobitelství. Děsila bych se už jenom majetkoprávních vztahů. Kdo ti bude dělat na cizím? Co když část lidí bude chtít prodat svůj díl, zatímco ti samozřejmě bude chybět jejich pracovní síla? Atd., atp.. Něco jiného je pak pořídit si barák s nějakým pozemkem, kde sice nebudeš soběstačný, ale v nejhorším ti zarostou záhony plevelem. Sice to zní hnusně neidealisticky, ale je lepší si to nejdřív x-krát spočítat, než skončit sedřenej na mizině.

ILJA_Z_LESA: jsou mista (v cr), kde se z 1 ha neuzivi ani jeden clovek, ale kupodivu, ovce nebo jina zvirena tam jsou schopny nejak vyzit a jeste je z nich (sekundarne) uzitek.

ANNA: jen čistá matika. Víte někdo, kolik máme v republice kusů takového dobytka, který potřebuje 1Ha ? Protože potom o to méně připadne v ČR hektarů na člověka, pak se z 1Ha může uživit i 30? lidí.

ILJA_Z_LESA: 0,3 Ha pro člověka a ještě hospodářská zvířata? To nevím, nevím, leda by šlo o slepice. U dobytka to snad jde k 1 Ha/1 kus.

no jo, tradice nám utekla pod kytky. Trocha matiky : polí je v ČR asi 40% rozlohy, takže asi 3M hektarů. V r. 97 měla ČR vyrovnanou zemědělskou obchodní bilanci (novější data by byla možná zkreslená řepkou a kukuřicí). Z toho mi vychází, že na uživení jednoho člověka 0,3 Ha musí stačit, a ještě z toho může krmit poměrné množství hospodářských zvířat. No nic.. ale vždy mě zajímaly hektarové zemědělské výnosy z jednotlivých plodin a v různých meteorologických podmínkách. Nebo kolik stromů roste v hektaru lesa. Třeba do pravidel nějaké tahové strategie, nebo kdybych to sám zkoušel, tak jaké výsledky bych měl považovat za uspokojivé..

ILJA_Z_LESA: zivit se zemedelstvim? to se radsi pujdu rovnou povesit. stejne by k tomu doslo drive ci pozdeji, akorat takhle nepromrham veskere rodinne jmeni. ne vazne - neni to zadna prdel, ani kdybys zdedil dostatek pozemku a nejakou vybavu do zacatku. a mel te to kdo naucit. dotacni politika v eu je jeden z nejvetsich certovych vynalezu. castecne samozasobitelstvi je jen slaby cajicek proti "ziveni se tim" a je jiste realizovatelne. staci sehnat nejaky barak/byvaly statek s dostatecne velkym pozemkem.

ILJA_Z_LESA: dost obšítná věc o které mluvíš. Zeptej se konkrétně, je mnoho cest. Nevím jestli ti to pomůže ale jsme z města, nejsme samozásobitelé. A 100% asi nikdy nebudem.

Zdravím přátelé, již delší dobou přemýšlím, zda budu mít víru, že pomůžu změnit městskou společnost, či se uchýlím k existenčně jistějšímu samozásobitelskému životu. Poslední půlrok jsem shromažďoval okruh lidí podobných tendencí (sám jsem byl překvapen množstvím), leč utéct z města není pro mnohé jednoduché. Proto bych se rád zeptal, kolik z vás již zemědělstvím žije, z toho kolik odešlo z města, a jaké s tím máte zkušenosti. Součástí mého organizačního účelu je i shromáždit kontakty na farmy s očekáváním, že uvítají nové členy či pomůžou v začátcích. Závidím vám les hned za domem ; ) Díky za odpovědi

OTAVA: Prosím, rádo se stalo. Tendenční možná jo, já jsem příznivec trvale udržitelného rozvoje a poctivého zemědělství...

(Topol Mackiewicz je z Asie, černý u nás roste v nížinách tj. 0-200mnm)

uff. prestavam jist.

Dostala jsem nesmírnou zlost. |
http://www.kotarbova.eu/?page_id=8364

OTAVA: Hnojí a střídá stanoviště.

KATUSA: To mi prijde trosku tendencni, ale dik za nazor.

(Japonsky topol je krizencem Topu cerneho - na sumave domaci druh a opolu maxwellova. Kazda plodina "vysiluje" pudu, proto se puda hnoji zejo. Tohle byly leta letouc pastviny, takze to tam nebude probelm. Pohlavni zralost nastava tak v 8 roce, sklizi se mezi 3-6 rokem, takze sireni b nemel byt problem.)

FALLENANGEL:
Ano je to do skoly.

RAGNAROK: Jen tak pro pořádek, to je asi nějakej výzkum, nebo práce do školy, že jo? Nemáš někde plno slámy, kterou potřebuješ zužitkovat.

ANABEL_LEE:
FALLENANGEL:
No me jde prave o konkurencni vyuziti slamy jako suroviny pro vyrobu etanolu. Tak me zajima, jestli jsou nejake lepsi moznosti jak ji vyuzit. A taky na co pro zemedelece znamená slama jestli je pro nej spise problem, nebo jestli se mu za urcitych podminek vyplati ji nejak zpracovavat a recyklovat v miste vzniku. Jde o to, ze vyroba etanolu ze slamy pocita s nizkou cenou slamy. Zatim se mi povedlo zjistit, ze cena u nas se pohybuje kolem 1200 kc za tunu slamy. Zajima me potenicial rustu ceny slamy vlivem konkurencniho vyuziti a zpracovani.

ANABEL_LEE: Z hnoje? Takže králičí farma je vlastně takovej velkej stroj na peletky :D