....kdo nebyl a mohl jit prohloupil....
stručný REPORT ze ctvrtecni prednasky "BOSŇÁCI VE MĚSTĚ" (
http://www.evropskemesto.cz/cms/index.php?option=com_content&task=view&id=461&Itemid=20)
přednášející:
Jasenka Medenčević, psycholožka a bývalá spolupracovnice organizace Člověk v tísni
Dana Němcová, psycholožka a bývalá spolupracovnice organizace Člověk v tísni a Poradny pro uprchlíky Českého helsinského výboru
Aldin Popaja, umělec
Filip Tesař, Institut mezinárodních vztahů
hlavní otázky a odpovědi, názory, a zajímavosti, které jsem dokázala pochytit, bylo toho fakt hodně.
ot.:Bosňák“ vyjadřuje příslušnost k muslimské kulturní tradici, slovo „Bosňan“ zahrnuje i bosenské Srby a Chorvaty. Cítí se Srbové a Chorvati z Bosny skutečně jako Bosňané?
od.:Je to dost individuální ... často se používají pojmy jako bosenský Srb či bosenský Chorvat .. jsou samozřejmě i lidé, kteří se cítí Srby a Chorvaty, ač jsou z BaH.
ot.:Je bosenská diaspora v České republice specifická svými klidnými mezietnickými vztahy?
od.: Je ale proč? Filip Tesař: ve srovnání např. s Rakouskem se jedná o malou komunitu ( cca 1090 lidí z BaH) - nemohou se vytvářet spolky, jež by se dělili dle jednotlivých etnik. Nejsou také příliš "zidealizováni" - chybí tu politická emigrace, která by tu žila již před rokem 1992 v kontrastu např. se skandinávskými zeměmi, u kterých dělení na jednotlivá etnika funguje.
Aldin Popaja: Lidé ve Skanidnávii nemohou chodit do hospod tak často - je to tam drahé, tak chodí do "zidealizovaných" klubů, kde mají alkohol levnější :-) což se v Praze neděje díky levnému pivu :-)
Důvodem je také to, že místní bosenská komunita je hodně intelektuální - je tu např. hodně novinářů - lidé se sdružují dle zaměstnání a ne dle etnika
Dana Němcová: jsou to také lidi, kteří kvůli válce utekli pryč ... nechtějí žít na dále v konfliktu ...
Igor Blažejevič: důvodem klidných mezietnických vztahů Bosňanů žijícíchh tady je to, že neřeší "válku" ... jak přijde na tohle téma ... dojde hned ke třenicím ...
ot.:Jsou čeští Bosňané hlavně městské obyvatelstvo nebo mezi nimi najdeme i „sedláky“?
od.: Jde převážně o městské obyvatelstvo. Během války jsem samozřejmě přicházelo i mnoho "vesničanů". Ti byli však dost fixováni na svůj pozemek - půdu tak se po válce vraceli. V českých podmínkách bylo nemožné si nalézt živobytí na venkově. Důvod? Uprchlíci přicházeli do města - chyběl jim prostředník, který by jim práci na venkově zprostředkoval.
Hodně lidí také odcházelo dál na západ ( v jeden čas tu bylo až 20tisíc uprchlíků) - za vidinou jednoduššího života - lepší sociální systém.
ot.: Jaké byli začátky Bosňanů v ČR?
od.: Těžké. Většina lidí začínala s manuální prací ačkoli byli třeba vysokoškolsky vzdělaní. Prodej suvenýrů v centru Prahy, gastronomie ( přínos - Bosňané a Makedonci jako první tu začali péct dobrou pizzu a dělat dobrou kávu). Přínosem jistě bylo i malé podnikání, na které jsme tady nebyli zvyklí.
ot.: Nějaké bariéry?
od.: V podstatě ne. Krom legislativy a cizinecké policie. Aldin Popaja - mohl zažádat o občanství až po 13 letech a stále si není jistý zda ho dostane.
ot.: Kde vnímají, že jsou doma?
od.. Aldin: " Cítím se jako Čech bosenského rodu."
Jasenka:" Narodili se mi tu děti takže se doma cítím tady. Pohřbená bych však chtěla být v BaH.
závěr diskuze:
vzpomenutí na důležitou personu bosenské komunity Raimonda Reinka (???). Neznám ho. A to jméno jsem určitě zkomolila - nevíte o něm někdo něco?
poděkování Daně Němcové za její "humanitární činnost" a především přátelskou pomoc.
a krásně a poeticky zmíněn vztah Igora Blažejeviče k Bosně a také Filipa Tesaře.
Igor B.: (parafrázuju) Mám to tady rád, když jedu do Bosny jsem rád, že žiju v ČR. Ovšem můj život v ČR je jakoby povrchní - jednodimenzionální - schází mi ten "hlubší průnik" mezi lidi, skrz lidi.
Filip T.: (opět parafrázuju:-) Nojo Igore, ale mě se zdá, že to není jenom tím, že si tady nevyrostl. Možná to bude tím, že v ČR holt není ta trojdimenzionálnost, kterou tak miluju, když Bosnou projíždím .........