RANDOM_NIGHT odhalila sanktusník, což je malá věž na hřebeni střechy kostela, která bývá často nad hlavním oltářem nebo také nad křížením lodí. Já jsem se toto slovo naučila teprve minulý týden a nedokážu se zbavit myšlenky na pijáka denaturovaného lihu. Denaturáku se prý říkalo sanktus, odtud san(k)tusák.

Sanktusník se ovšem jmenuje podle mešního zpěvu Sanctus.

Býval populární od 13. století až zhruba do konce 15. století, kdy se začaly stavět samostatně stojící zvonice. Prý se u nás zas tak často při mši nepoužívá, ale na to nejsem odbornice.

Jeden sanktusník se nyní proslavil v Paříži, a to na katedrále Notre Dame. Po požáru katedrály, když se uvažovalo o tom, které prvky nahradit, diskutovalo se o tom, že tento sanktušník pochází až z 19. století a možná není nutné ho obnovovat ve stejném duchu a může být modernizován. Proto v architektonické soutěži vznikaly různé návrhy, nicméně nakonec se rozhodli ho obnovit v podobě z 19. století.