MAHISH: resp když hraješ sám, jsi omezenej uměle vytvořenýma pravidlama a sám sebou. Tudíž, pokud to nejsou sofistikovaný pravidla a hra není nijak neobyčejně napínavá, skončíš u bezduchýho stereotypu, kterej nevyžaduje žádnou další porci. Zatímco lidský protihráč/spoluhráč ti přinese situace nový, kterym se nějakym způsobem musíš podřizovat nebo je naopak překonávat, to tě pak přivede k vymýšlení strategií, trénování skillu a to už se ti nutně projevuje do tvých zajmů, kamarádů (...) v životě, což se u instantních střílečkách říct nedá. Když to zjednodušim, tak lidi co hrajou v práci solitaire, tak si o něm moc nepovídaj a nepřemýšlej o něm v jinym času, než když ho zrovna hrajou (jestli o něm vůbec přemýšlej, když ho hrajou:P).