LUMIERE: Záleží hodně na detailním provedení, kvalitě dřeva (třeba KVH profily vysoušené na normou požadovanou úroveň), typu spojů (čepované konstrukce vydřží víc než styčníkové pozink prvky), difusně otevřenou konstrukci, atd.
Jinými slovy, pokavad dodrží stavitel zásady pro zabudování konstrukcí, požadovanou vlhkost prvků, zamezení diferenciální kondenzace, správné provedení detailů a difusně otevřenou skladbu, tak by dle mne neměl být problém, aby stavba vydržela dostatečně dlouho, klidně i 100 let...
Osobně si myslím, že ať stavba vydrží 70 nebo 100 let, je to pro ni dostatečně dlouhá doba. Vzhledem k tomu, že stavby daleko rychleji stárnou morálně (20 - 30 let), není ani důvod, aby tu byly déle. Praxe hovoří jasně - málokdo chce jít do rekonstrukce stávající zděné stavby vzhledem k problémům a financím, které s tím souvisí. Z tohoto pohledu je optimální, pokud stavba slouží jednomu max. dvěma uživatelům. Následně se pak dá rozebrat, prvky použít anebo nechat pohltit přírodou. z tohoto pohledu je dřevostavba ideální, neboť se dá takřka kompletně demontovat, materiál využít znovu (anebo ho spálit:). Navíc nezatěžuje přírodu emisemi CO2 (naopak během růstu dřeva ho pohlcuje), kdežto zděné systémy znamenají natěžit hlínu (díra do země), převést, vypálit (produkce CO2) a opět převést ke spotřebiteli...Následně dnešní děrované cihly nelze recyklovat, neboť při boření je z nich akorát suť, kterou maximálně můžeme použít na zásyp.
jen pro doplnění - nepoužívám systém subtilních prvků twobyfour. jako nosné prvky využívám raději masivnější profily 140/140, které se dají čepovat a jsou kompletně zabudovány uvnitř tepelné izolace (foukaná celulóza, sláma) s difusně otevřenou skladbou. dřevo, pokavad je dobře vysušeno (ano, u nás je problém takové sehnat, ovšem dá se), je chráněno před UV zářením i před vlhkostí, které způsobují jeho degradaci. Ideálnější podmínky pro jeho přežití takřka nejsou.