dulezita sutra ze Stredni sbirky... zacina spatnym nazorem..
.. dale prirovnani k hadovi a k voru.. velmi dulezita prirovnani..
dale tri znaky existence... nestalost, strast a ne-Ja
samozrejme byla urcena jen mnichum.
Madždžhima-nikája 22
Alagaddúpama-sutta
Přirovnání k hadovi
http://dhammadesana.110mb.com/M22.html
---
"Komu, ty pošetilče, jsem kdy takto vykládal Dhammu?
Neoznačil jsem snad mnohými způsoby jisté věci za překážky a neřekl jsem, že jsou překážkou tomu, kdo je následuje?
O smyslných rozkoších jsem prohlásil, že je v nich málo uspokojení (appassádá), mnoho strasti (bahudukkhá) a zoufalství (bahupájásá), jejich nebezpečí [vady] (ádínava) převažují. Smyslné rozkoše jsem přirovnal k holým kostem... ke kusu masa... k pochodni ze suché trávy... k jámě s dřevěným uhlím... ke snu... k vypůjčenému majetku... k [poráženému] ovocnému stromu... k popravišti... k ostrému kůlu... k hlavě hada, je v nich mnoho strasti a zoufalství, jejich nebezpečí převažují.
Ty však, pošetilče, mě pomlouváš díky vlastnímu nepochopení, čímž zraňuješ sám sebe a pácháš tak mnoho nedobrého (apuňňam). To povede nadlouho k tvému neprospěchu (ahitája) a strasti (dukkhája)."
---
Zde, mniši, někteří pošetilci (moghapurisá) studují Dhammu - rozpravy, recitace, výklady, verše, výroky, proslovy, příběhy o zrodech, divy, odpovědi na otázky - aniž by svým porozuměním [moudrostí] zkoumali smysl těchto nauk. Jelikož nezkoumají svým porozuměním smysl těchto nauk, nesouhlasí s nimi ve svých úvahách. Studují Dhammu jenom proto, aby mohli kritizovat druhé a vítězit v debatách s nimi, takže nedosáhnou onoho [pravého] cíle, kvůli němuž je třeba studovat Dhammu. Tyto špatně pochopené nauky povedou nadlouho k jejich neprospěchu (ahitája) a strasti (dukkhája). A z jakého důvodu? Kvůli jejich špatnému pochopení.
Jako kdyby nějaký člověk potřebující hada, hledající hada, pídící se po hadovi uviděl velkého hada a chytil by ho za tělo nebo za ocas. Ten had by se otočil a kousl by ho do ruky, do nohy či do jiné části těla. Následkem toho by onen člověk došel smrti nebo smrtelné bolesti. A z jakého důvodu? Kvůli špatnému uchopení toho hada. Podobně, mniši, někteří pošetilci zde studují Dhammu...
---
Co myslíte, mniši, je (1.)hmota [tělesnost]... (2.)pociťování... (3.)vnímání... (4.)formace... (5.)vědomí - stálé (niččam) nebo nestálé (aniččam)?" "Nestálé, pane." "A to, co je nestálé je šťastné (sukham) nebo strastné (dukkham)?" "Strastné, pane." "A to, co je nestálé, strastné a je předmětem změny (viparinámadhammo), je správné nazírat jako: ´Toto je mé, toto jsem já, toto je mé Já´?" "Ne, pane."
"Proto, mniši, jakákoli hmota [tělesnost]... pociťování... vnímání... formace... vědomí - ať minulé, budoucí či přítomné, vnitřní či vnější, hrubé (olárikam) či jemné (sukhumam), nízké (hínam) či vznešené (panítam), vzdálené (dúre) či blízké (santike), veškrá hmota [tělesnost]... pociťování... vnímání... formace... vědomí - by mělo být nahlíženo se správným porozuměním (sammappaňňája), v souladu se skutečností (jathábhútam): ´Toto není mé, toto nejsem já, toto není mé Já.´
Mniši, vnímaje toto, poučený ušlechtilý žák se odvrací (nibbindati) od hmoty [tělesnosti], od pociťování, od vnímání, od formací a od vědomí.
Když se odvrátí, ztratí vášeň (nibbidá viradždžati). Když ztratí vášeň, tak se osvobodí (virágá vimuččati). Když je osvobozen, je v něm poznání osvobození a ví: ´Ukončeno je zrozování, dokonán je čistý [svatý] život, úkol je splněn, po tomto zde již není nic dalšího.´
...