EELK: typografie "klasická" má relativně striktní pravidla. Která nejsou ani tak určena nějak "zvrvchu", ale prostou potřebou užitnosti, tedy bezproblémové a bezchybné čitelnosti. Experimentální typografie se pak snaží nalézt ty opačné hranice – do kdy je písmo ještě písmem? Lze pouhým zakrýváním židle, otáčením specifického tvaru a pod. dosáhnout potřebné sémantické čitelnosti k rozpoznání liter? Otázka nejasná, lemovaná častými kroky vedle a ještě častějšími kroky po již jednou vyšlapané cestě. Experiment je pokus, třeba jen pokus nalézt ještě neprobádanou cestu, abychom lépe poznali ty probádané. Stejně jako sebe nejlépe poznáme při rozhovoru s ostatními, tak typografii lépe poznáme jen experimentálními, pokusnými průsahy do jiných oborů (a těch bude vždy dost, vždy nějaké nové a zcela jistě i měnící se v čase). A tyto průsahy pak podle mého mapuje právě to, čemu jsme navyklí říkat experimentální typografie.

JAKOUBEK: ad Helvetica – rozhodne pozoruhodny fenomen. Je vsak evidentni, ze nadpouzivani Helvetiky neni zpusobeny jejim jmenem, ale samotnym charakterem pisma.

Jinak jestli nekdo nevidel tenhle film, nelze nez doporucit...
http://www.helveticafilm.com/about.html

Helvetica was born in 1957 from the hands of Max Miedinger in Switzerland and became the most widely used sans-serif typeface of the new century. In the film, Wim Crouwel states that “we were impressed by that because it was more neutral, and neutralism was a word that we loved”, outlining one of the key qualities of the Helvetica family.



btw: vsimli jste si jakym fontem mate pismenka na klavesnici?