POIROT: Už jsem to zkoušel. Jednak si to pleteš, na kafilerce naopak musíš platit, vykupuje se ve sběrných surovinách, a za druhý -- hadry a kosti se už nevykupujou.


DRAGEL: No obvykel se to tak říká, vychází se z toho, že člověk se nějakou prací na sobě nikam nepohne a nemění se, jen se trochu maskuje, aby s ním v práci někdo vydržel a v důchodu se už přetvařovat nemusí.

Moje tchyně se právě vrací zpět do dětství: stává se z ní sobecký, ufňukaný parazit, všechno na svtě se děje jenom kvůli ní a všechno je tujenom rpo ní a od lidí je to naschvál, když majnějakej svůj program.

Zní to dost hrozně, skoro na Kateřinky,a le když místo ,,tchýně" řeknu ,,náš malý škoáček" už to nebude znít tak hrozně.

Kůň jednou hříbětem, člověk dvakrát dítětem.

Ano i ženy mají své tchýně, ale vzhledem k tomu, že je to stejná či podobná "rasa" tak nemají s nimi takové střety či rozpory jako muži. Kdysi mi můj nevlastní otec povídal: "Podívej se na její maninku, tohle budeš mít jednou doma." Dnes musím říci, že to k tomu spěje, ač jsem si původně myslel, že je to v mém případě výjimka z pravidel.

Tímto Vás vítám v tomhle tématu a doufám že si navzájem obohatíme životy a přesvědčíme "naše" tchýně, že jsme soběstační, máme své názory a když řekneme NE, že to myslíme opravdu, ale opravdu vážně.

Vítám tu samozřejmě i tchýně, jako zastánce druhé strany, abychom tu měli kruh diskutujících uzavřen ;-)

HA! Tak tohle je forum na medajli! A mě pitomu starýho to nenapadlo!

Tak u nás je to jednoduchý. Napřed jsem litoval drahou ženu, že její tchyně je fakt hrozná a ona souhlasila, že to má s ní fakt těžký.
Počase jsem začal poukazovat na to, že (poté, co jsem si ženu vzal konečně za ženu) se z její matky stala moje tchýně a že moje tchyně je stejně hrozná, jako ta její a žebychom je něli dát do společné kádinky a zalejt pokusným roztokem, třeba z nich bude třeskavina, nebo tak něco.
Na tom, že máme ty tchyně oba na odstřel, se shodujeme.