Tak jeden pro lepší náladu:
Sedí manžel dvě hodiny na chodbě před operačním sálem.
# # Po strašně dlouhý době se otevřou dveře a na chodbu vstupuje unavenej a # # smutnej chirurg. Pomalu si přisedne k zhroucenému manželovi a tichým, # # soucitným hlasem říká:
# # "Dělali jsme co jsme mohli, ale vaše paní upadla do hlubokého komatu..."
# # Manžel vytřeští voči a ptá se: "Co já teď budu dělat??"
# # Doktor vážným hlasem odpoví :
# # "No, budete se muset o ni denně starat.
# # každý dvě hodiny ji otáčet, aby neměla proleženiny, krmit ji hadičkou s # # umělou výživou, vyměňovat jí plíny, když se pomočí a umývat jí, když se # # pokálí. Budete na ni muset celé hodiny vlídně mluvit, laskat ji ve vlasech, # # protože je možné, že všechno vnímá a ona se třeba za dvacet let z komatu # # probere, usměje se na vás a může do něj znova ihned upadnout na dalších pár let......"Chlap mezitím zežloutl, zfialověl, zezelenal a totálně se rozklepal.
Doktor se k němu nakloní,plácne ho po zádech a rozšafně povídá:
'"Nebojte se, dělám si prdel.......samozřejmě zemřela."