a) Které směry (dotýkající se LHP) vám vyhovují + literatura (je-li)
Vyhovuje mi vlastní směr,)
Ad literatura: to, co uvedla Anna + dostupné dílo A. O. Sparea, texty Louise Martinié, Orryelle a dalších autorů kolem HML a magazínu SilkMilk, místy i ty Bertiauxovy spisy (ale se značnou rezervou) a imo výběhová a pro LHP inspirující je i literatura o ryzím divokém ženství, čarodějnictví, Velké Bohyni v mnoha jejích aspektech, o předpatriarchálních kultech & kulturách (např. Demetra Georgeová - Mystéria Temné Luny, R. A. Wilson - Ištařin návrat, H.P. Duerr - Sedna, Catherine Blackledgeová - Vagina, C. Pinkola Estés - Ženy, které běhaly s vlky, C. Lecouteux - Víly, čarodějnice a vlkodlaci ve středověku, C. Müller-Ebelingová, Ch. Rätsch, W.D. Storl - Čarodějná medicína), místy a spíše okrajově mi přijdou zajímavé (a v tomto kontextu výběhové) knihy Černá mše od J. Bricauda a Satanova církev od J. Boise či Kabelákova kompilace Magia Nigrae, semtam si přečtu i něco od H.P. Lovecrafta...
Můj literární záběr se postupně rozrůstá, takže brzy určitě přibudou i další tituly, kterými se budu ve větší či menší míře zabývat,)
b) K čemu je LHP podle vás dobrá? (Čím vás obohacuje?)
IMO obecně vyrovnává tu patologickou nerovnováhu způsobenou potlačováním všeho levorukého (tj. pravohemisférového) a stelárně-lunárního patristicko-análními a totalitně solaristickými ideologiemi a monoteistickými náboženstvími.
Osobně mě inspiruje v mé tvorbě a vyrovnává solárně-thelémské influence. Preferuji spíše pravo-levou harmonii, než přiklonění k jedné ze stran.
c) Už jste se setkali s člověkem co koketoval s LHP a "nezvládl to"?
Myslím, že jsem se setkal jak s těmi, co nezvládli koketování s LHP, tak i s RHP, přičemž těch z druhé kategorie bude (vlivem určité konvenčnosti "pravé ruky" v tzv. západní civilizaci) zřejmě víc. Přesto jsou zástupců obou kategorií imo plná okultní diskuzní fóra a chaty,)
---------------------------------------------------
Dodatek:
Universum B a LHP pro mě souvisí především s pravou hemisférou, snovým časem a (ne-)vědomím, stelárně-dračím proudem, orálností či nonverbálností, divokým (rozuměj nedomestikovaným) a dominantním ženstvím, tzv. klifotem apod.
Horibilní morbidity jako zothyriánská metafyzika, lovecraftiánská gnóze, kult Cthulhu apod. jsou imo už degradovaným pojetím, vzniklým z interpretací kosmoxenofobie samotného HPL.
Kupř. Tiamat je tak pro mě personifikací Velké dračí Bohyně (podobně byla původně vnímána i staroegyptská Nuit) a nikoliv nějakým vetřelčím parazitickým monstrem. Jde imo o dezinterpretace.
Podobně jako kupř. Lilit (původně totožná s Bohyní Ištar) byla později strachem z nedomestikovaného (a tudíž neorganizovatelného a nekontrolovatelného) ženství dezinterpretována židovským monoteismem, který potřeboval předobraz ženy v patriarchátu: poslušnou Evu, pokorně podléhající Adamovi... a nikoliv divokou a nespoutanou ženu, jíž nelze zkrotit a lze jí jen těžko čelit.
Ze snahy o kontrolu a dominanci nad ženstvím mj. pochází trend (d-)epilace ženského pubického ochlupení, které přirozeně vaginu kryje. Ti co mají z divokého a živočišného ženství strach, vyžadují přehlednost a troufají si jen na hladce vyholené ženy, snad i proto, že srsti zbavená vulva připomíná pohlaví mladé dívky ("čisté panny"), kterou lze manipulovat a organizovat opravdu poněkud odvážněji, než zralou a zkušenou ženu. Zde rovněž odkazuji na původní etiopskou verzi legendy o králi Šalamounovi a královně ze Sáby, dle níž ji Šalamoun nakonec přece jen přiměl, aby si své zvířecky srstnaté nohy oholila.
A ještě úryvek z básně Peklo ženy od Jonelle Maisonové:
Dej to Lilit,
to byla žena.
Raději, říkala,
s démony smilnila na pláži,
než léhala pod tělem a pro Adama sténala,
a z ráje uprchla...
---------
Lilit:
Ištar:
