věřila jsem, že to žluté cosi v kalužích po dešti je síra, která padá z elektrárenských komínů. Někdy mi ale bylo divné, že to žluté cosi je i v prostějovských kalužích (u babičky na prázdninách), kde žádné elektrárny nemají a stejně tak mi přišlo divné, že to žluté cosi je v těch kalužích stále, i když už u nás proběhlo odsiření ..... to, že je to pyl, mi došlo až někdy kolem dvacátého roku mého věku

a pak ne že bych věřila, ale nikdy jsem nepochopila nápis na výtahu "se sběrem směrem dolů"...... celé své dětství a dál jsem nebyla schopná pochopit, co to znamená. Pochopila jsem až na kolejích v Plzni, když jsem jela výtahem ze 7. patra a po cestě si mě kdosi přivolal a já ho "sebrala směrem dolů" ....

ELLIE: v našich zeměpisných poměrech to UL určitě je.
Na druhou stranu - máti je tlumočnice, za totáče často fasovala anglicky mluvící delegace z afrických zemí, a v jedné té delegaci z jakési banánové republiky měla chlápka, jehož syn na kousnutí nějaké potvory z banánu opravdu zemřel. Samozřejmě šlo ale o zralý banán čerstvě utržený ze stromu, nikoli o zelenou věc skladovanou týdny ve skladišti a přepravovanou letadlem :-)

kdyz sem byl malej tak sem se ve skolce hrozne bal ze kdyz budu zlobit tak ze si pro me prijdou a daj me do polepsovny :(

ELLIE: Howgh :)

Hadi v banánech jsou klasická urban legend, to jest taové ty příběhy z Černé sanitky ;) A je to fakt pitomost. Odkusujte špičky klidně zubama :D

LICINDA: hele! to je zcela bezna vec, ja spicku od bananu taky zasadne nejim, protoze, jak mi rikala mama, ktera je taky neji, tam muze byt napichany jed od hadu!jako je to nejspis blbost, ale spicku bych nikdy nesnedla!!

ja se tady o hodech v bananu docetla poprve :)) jako mala jsem teda verila leccemu, ale tohle... banany slupuju klasicky od stopky a postupne cele snim. Pche jeste neco odkrajovat, uz tak to da praci oloupat :))

dnes se mě kamarádka při loupání banánu zeptala: chceš odkrojit špičku?? a já na to (jsem ji zkoušela): a proč??? a ona: protože tam jsou hadi!!!!!..........


OMG, jsem normální? :)

TOMASEQ: Já jsem neměla moc kamarádů, tak jsem se kamarádila se všema postavama z pohádek a pověstí, co jsem znala. Která šestiletá holčička by se nechtěla kamarádit s rytířema ;)

ELLIE: ovsem tos to vzala hodne osobne s tema rytirema :)) ja jsem tomu veril jen obecne - ze existujou :)

ELLIE: Přesně tak, akorát mě u toho všichni vždy vyhlásí za prase :)

No my tu špičku banánu taky jíme. Prostě vemeš banán za držátko, černou špičku slupky rychle nakousneš zubama, ale neukousneš ji celou, musí ti zůstat viset na jednom "dílu" slupky. Pak černou špičku chytneš a snadno oloupáš :)

tyo,koukám jak puk, u nás se žádní banánoví hadi nepěstovali:) banán otevíráme za tu stopku, kteoru drží v trsu a špička se normálně sní:)

U nás doma se o banánovejch hadech nevědělo, ale špička se ukousla opatrně, jen zubama, a musel sis dát pozor, aby ses nedotknul jazykem, protože to chutná trpce. Možná je to kvůli tomu, že když tomu hadovi dost rychle ukousneš hlavičku a nemá tě přitom do čeho uštknout, tak se ti nic nestane :))) A teda věřit na banánový hady, myslela bych, že jsou to takový ty provázky mezi supkou a bánánem, ty trpký...

TOMASEQ: Já taky, a když mi na základce děti ubližovaly, nebo jsem něco provedla, modlila jsem se k nim, ať přijdou, že už je nejhůř :))

Mě s tim strašila máma

jooo s banánovými hady jsem si taky užila svý...a světe div se, taky patřím mezi ty, co dodnes špičku nejedí... :)))

INSEQUI: vymyslím.

TOMASEQ: Banán otvírám za držadlo a poté ufiknu špičku nožem.

MYS_USATA: to mi pripomina ze jsem veril na blanicky rytire ;-)