CONTINUITY: ehmmm, nejak me NYX komunita zase az tak nezajima co se tyce mych soukromych veci, pratelstvi apod.. jsem spis realista nez virtualni clovek, co se s lidma schazi a debatuje vetsinu casu na netu. mezi svymi prateli a znamymi (ktery znam osobne a nejen virtualne) vidim zmeny/nezmeny. je preci jasny, ze je mraky uzdravenych lidi....ja je neznam. tot cele.

HULDY: Narazila jsem teď v jedné knízce amerického psychiatra Scotta Pecka na zajímavou myšlenku: že právě lidi, kteří mají sklon k závislým vztahům mívají často sklon i k závislosti na drogách, alkoholu a dalších věcech. Zní to docela logicky, že tam je souvislost, člověk který se dobrovolně začne ničit závislostí v sobě mívá nějaký nezdravý model vztahů, velice často bývá z prostředí, kde vztahy nefungovaly, často hledá mimo sebe, u druhého člověka, jistotu a lásku, kterou potřebuje dát především sám sobě, ale to se potřebuje teprve naučit.... A když se to s lidmi nedaří, látky je zastoupí....
Nevím v kolika případech to sedí, na mě třeba docela ano, měla jsem naprosto nefunkční přístup ke vztahům a do tvrdých drog jsem se kdysi pustila právě po tom, co jsem zjistila, že nedokážu žít s někým, s kým to byla první velká láska, a přemoh mě takovej zoufalej pocit, že ono to nejde s nikým, strach z lidí, atd, atd......vlastně to pak vždycky bylo zástupný chování, místo abych se podívala na to, co se opravdu děje v těch vztazích, a snažila se to léčit a změnit, schovala jsem se za nějakou látku, protože jsem si ani pořádně neuvědomovala, že se s přístupem k vztahům něco dělat dá.... Ale naštěstí ty extrémní situace mě nakonec k uvědomění a změnám přiměly a vesmír s tím hodně moc pomoh :)

TETA_JELENA: Proč nepočítáš lidi, co se uzdravili? V nyx komunitě jich znám desítky, co před mnoha lety brali většinou perník, a dnes na to nemají ani pomyšlení, nechovají se jako "vyléčení feťáci", ale jako normální zdraví lidi, co mají jiný zájmy, jiný hodnoty a jiný hranice než tenkrát.
Myslím, že v tom je právě ten rozdíl, pokud se ten člověk změnil a vyvinul někam úplně jinam a dál, což je IMHO přirozený, tj. žije naplno a je to pro něj minulost, nevidím problém. Teď jsem potkala někoho fakt krásnýho a zdravýho a po všech stránkách na sobě pracujícího, a naprosto jsem zírala, když jsem se dozvěděla, že kdysi ten perník taky bral.... Přijde mi, že říct, že když se z toho ten člověk dostal, nebyla to závislost, je trochu zavádějící, někteří ti lidi smažili docela seriózně, léta, hodně, denně, do žíly.....a skončilo to, a dnes je pro ně představa dát si takovej jedovatej sajrajt naprosto absurdní, ještě víc než pro ty, kdo to nikdy nezkoušeli.... Možná je rozdíl právě v tom, ten kdo se opravdu změnil, nemá žádný "chutě", to je naprostej nesmysl, protože ví co ty látky jsou, a co s ním dělaj, a že je to ničivý, a on že chce být živej, zdravej a v pohodě, a vůbec ví co chce a kam jde, a co s tím je slučitelný a co ne. A pak se samozřejmě s nějakou identitou "feťáka" už neidentifikuje, i když o tom klidně může mluvit jako o něčem v minulosti.

No, jde spíš o to, že když jsem potkala Mýho partnera, tak jsem abstinovala asi rok a byla jsem ještě rozhozená a rozhazovala jsem i jeho....Jako myslím tím malý sebevědomí a další věci s tím spojený...Chutě nemám potřebu řešit...samozřejmě, že je radši, když s ním mluvím o problémech..ale já to vážně hodně hrotila a on měl pocit, že na něm visím a beru ho jako terapeuta...On chtěl být můj partner, ne terapeut....A to je dobře...a ještě že se ozval, bo mi by to nikdy nedocvaklo :)

BLABOL: Na druhou stranu,mému přítelovi je (tusim) milejsi,kdyz si o svym problemu povidam s nim,nez nekde u terapeuta....aspon mezi nami panuje neco duvernejsiho, a to je fajn...urcite jestli je toho k reseni vic, tak je terapeut dobrej, taky ho obcas vyuziju, ale nemyslim si, ze po delsi dobe abstinence si s nim o tom nemuzes povidat....ale je to tim, ze uz te to tolik nezere a neresis svoji minulou drogovou problematiku a nynejsi chute kazdej tejden...takze to pro nej zase neni takova zatez...
No, ale az tuhle diskuzi najde,tak se dozvime,jak to vnima on,mozna sem uplne vedle:D

PETRUCCI: No to už je snad posedlost tím druhým :)

HULDY: No, na partnerovi můžeš být závislá bud duševně, nebo materiálně, nebo obojí :)....Jsou určitě páry, kteří na sobě závislý nejsou....Jako že jak chlap, tak žena vydělávaj tolik, že kdyby se rozešli, materiálně nebudou strádat....Ale opravdu jdou vztahy, kdy je jeden na druhým závislý, jsou na sebe fixovaní a tím pádem se ani nedokážou rozejít...ale to podle mého není normální vztah. Já měla tendence viset na partnerovi, ale dal mi jasně najevo, že není můj terapeut a že to tak nechce...a já jsem mu za to vděčná, že jsem díky němu v jakýsi rovnováze.....Takže já osobně ti to nemůžu potvrdit, ani vyvrátit :)

ahoj, myslite si, že vztah je závislost? třeba jednoho partera na druhym?

Mám zkušenosti s partnerem, který byl závislák snad na všem - drogy, alkohol, automaty... psychicky mi to vysálo a od té doby co nejsem s ním jsem šťastná...vidím v tom i určitou zkušenost, ale už bych do toho nikdy nešla.. bylo to dost těžký období, dostala jsem ho z jednoho a spadl do dalšího... a já jsem nedokázala odejít, zpětně bych si za to nafackovala!

PETRUCCI: No jak psala Shammanic, níže...On šel dtoho vztahu se všema vyřešenýma problémama a byl a je to vyrovnanej člověk, navíc chlap...a ti většinou ty věci tolik neřeší...Výčitky rozhodně neměj....Měli jsme taky na mále...Kvůli mým nejistotám, musel mě pořád o něčem přesvědčovat, ujištovat...Nesla jsem si minulost do vztahu, podezírala jsem ho, kontrolovala.....a hlavně jsem mu nevěřila.....No bylo to vážně peklo, co jsem mu dělala a divím se, že to vydržel......ale říkám, trvalo to téměř rok.....než mi docvaklo, že se chovám sobecky, jako fetačka.... A když jsi potřebovala oporu a neměla jsi ji, tak se nikdo nemůže divit..My ženský jsme sice silný, ale vše má své hranice...i láska :)

OPRAVA, MŮJ TY BOŽE NA NEBESÍCH....NEVISELA :)))))))))

PETRUCCI: V tom máš naprostou pravdu...Ale je to problém....Já jsem tím svého partnera ubíjela, ale pochopila jsem to a opravdu mi trvalo dlouho, než jsem to pochopila....Nežmi to došlo, co po mě chce....abych byla závislá sama na sobě...abych na ničem a na nikom nevysela, protože my fetáci máme tendence sklouzávat k závislostem.....Já sama si myslím, že mi můj partner velice v tomhle pomohl a až ted, po roce našeho vztahu a jeho trpělivosti jsem fakt vyrovnaná...Ale bylo to peklo..Jak pro něj, tak pro mě...

SHAMMANIC: K tomu co jsi napsala tetě Jeleně :) Je fakt, že o mi dal naprostou volnost, dává mi peníze už od začátku, prostě mi dal plnou důvěru, což je pro mě velice motivující...Abstinuju už dýl a tak nějak jsem se s tím,, normálním životem srovnala....je to minulost a jsem někdo jinej....Máš pravdu v tom, že to byl člověk a je srovnanej.....Podle mýho je lepší, teda aspon pro mě, říct pravdu, páč já mám v minulosti takový díry, že bych si musela vymejšlet a to se pak prokecnu....Takže pravdu jsem volila ve svým zájmu :) Je pravda, že když dělám něco, co on nezná hned si to spojí s tím, že to je tím, že jsem brala....Ale s tím musím počítat......Je to riziko..ale já musím být se svojí minulostí tak vyrovnaná, že mě tonesmí rozházet a můžu říct, že je to docela v pohodě....Spíš je to jeho bezmoc, když si něco nedovede vysvětlit, tak se na tohle otočí a já jsem omluvená :)))))

SHAMMANIC: covece, ja to zase az tak rozebirat nechci, ale ja osobne bych NECHTELA zit napr.s vylecenym alkoholikem, protoze je mam v rodine a je tak malicky procento tech, co pak nesahnou nikdy na chlast, ze jit do vztahu a dal i do rodiny s bejvalym alkacem je pro me nepripustny.
co se tyce bejvalyho fetaka, tak ja asi nikdy nepoznala nikoho uplne zavislyho (psych.i fyz.), kterej se nakonec uplne vylecil napr. lecebnou. kolem sebe mam par pravych letitych zavislych fetaku, jsou s tim smireny, do lecebny nepujdou bo z ni popr. utecou (vekove 28-32). takze vlastne nemuzu rict, jestli bych s vylecenym fetakem byla, protoze zadnyho neznam.


......takovy to kazdodenni -nactilety fetovani, kdy toho po 25 roku zivota nechas, protoze proste dospejes a drogu nepotrebujes --> pro me neni zavislost.

teda ctu to po sobe a nevim, jestli je to napsany logicky. nerada debatuju nad takovyma tematama po netu, kdyz se s nekym neshoduju, tak se pak nad tim doma rozciluju;)))

TETA_JELENA: to teda zase s tebou musim nesouhlasit... ja treba bych s takovym partnerem asi klidne byla, ale prachy by ode me rozhodne nevidel a veci, ktery maji nakou cenu... jednou by na ne sahnul, a urazila bych mu ruce...

nebyla bych s nim jen v tom pripade, ze by se zanedbaval, ze by zacal divne mluvit, ze by se zacal divne chovat, ze by zacal krast, lhat...

proste... dokud se me to nejak osobne netyka, je kazdyho vec co dela... kazdej ma svuj vlastni rozum...

BLABOL: no... ze zkusenosti muzu rict, ze ac do toho sel, byl se vsim smirenej, srovnanej, srozumenej... driv nebo pozdeji muzes ocekavat, ze ti to vpali... a to v situaci, u ktery to bude hodne neprijemny a pak si jen budes rikat, proc doprdele, sem mu to rikala...
on kazdej je vzdycky hrozne udivenej a rad za uprimnost, tim padem ji bere, ale lidska zvidavost je nekonecna...

samozrejme teda nemusi to bejt zrovna vas pripad, ale od jisty doby vim, ze lepsi je mlcet... nikdy nevis, jak to ten clovek pouzije a on to vetsinou pouzije...

BLABOL: ;-) to moje pomalejsi vedeni.....

TETA_JELENA: Bingo :))))))) díky :)

BLABOL: jejda, tak jinak - jde o zkusenosti a o to se s nima tady podelit ane o radu tobe:) (snad uz chapu dobre a drzim palce, at ti to s pritelem vyjde)