Uzavreni meho dotazu. Pritelkyne ma, da se rict, blok z mladi, kdy jeji mama kourila a zapirala to pred ni (vek cca 5-9 let). Ji vadilo, jednak ze to zni je cejtit a hlavne to, ze ji lze. A od toho je zafixovanej odpor k vsemu spatnymu. Paradoxne, legalni drogy -cigara, kafe, alkohol toleruje spis nez cokoli co je mimo zakon.

Coz je asi na jinej klub, ale osobne mam, pres slib, ze stim skoncim, problem stim opravdu prestat - prestat myslet na to, ze bych si dal (kazdy kdo prestaval s kourenim asi vi, o cem mluvim)

Dekuju za reakce.
Dle posledni debaty co jsme meli na tohle tema se nejvic boji, ze kdyz si to dam v jeji pritomnosti budu na ni neprijemnej ci zlej, ale take toho, ze je to nelegalni.
Samozrejmne nejlepsi by bylo kdyby mi obcasny vylet byl tolerovan, ale nadale by sama neholdovala a zaroven by si o tom nechala vypravet.

D4NIX: tezko rici nazor, co ji na tom vadi, ceho se boji? ze umres? ze se zmenis? ze se z tebe stane fetak? ze zacnes byt nebezpecny? nebo proste z presvedceni ze drogy jsou spatne? s necim by se mohlo dat hnout trpelivym vysvetlovanim a dodavanim informaci, s necim se hnout neda a clovek musi zhodnotit priority...

Prosim o nazor, procetl jsem par prispevku zpet a resej se tu slozitejsi osudy, ale potrebuju nazor a v mem okoli neni nikdo s podobnou zkusenosti.

Hulil jsem uz leta, postupne prestaval a letos prestal uplne, protoze mi to prestalo delat dobre. Ale loni jsem objevil LSD, houby a MDMA a vicemene jsem si oblibil halucinogeny. Snazim se vyhybat experimentum se vsim na cem muze vzniknout zavyslost (ketamin, heroin, pernik, ...). Pote co jsem se zamiloval do LSD, jsem se zamiloval do soucasne pritelkyne, ktera tolerovala, ze jsem to vyzkousel, ale dale netoleruje moje obcasne vylety. Nikdy nic takoveho nezkusila a boji se toho, ale ja bych rad zustal sni a zaroven se dal obcasne venoval psychonautice a pripadne si na party dal mdma.
Presvedcovat ji at to zkusi sama a pochopi nechci, opoustet ji kvuli droze nechci. Boji se o me a nedari se mi ji presvedcit, ze nema ceho. Ani ji neuklidnuje, ze pokud bude rodina, se vsim tim hodlam zkoncit.

MARTASTEKK: Mne rozhodne partner jako motivace nefungoval,ale to bylo pred lecbou,po lecbe treba zafunguje,to uz jsem tu sanci nedostala..a to prosel komunitou,kdyz si s nim chodila?

on už jendou v komunitě byl, celou ji prošel a ukončil, ale s těžkou manipulací a v podstatě mu k ničemu nebyla, na něj to byla komunita moc měkká. Uže jsem mu řekla že si ho k sobě asi nevezmu, ale když přišel s alternativou že pujde na ubytovnu než si něco najde stály mi všechny vlasy na hlavě.. tam se přeci nemuže chytit někoho normálního.. ale jo, s tím distancem to vidím stejně, jestli nebude venku sám fungovat i beze mě tak na něj asi seru, kor když je mi dvacet a potřebovala bych aby pomáhal někdo mě a ne já o osm let staršímu chlapovi..

já se pořád snažím vžít do jeho situace, když jsem byla v léčbě, taky jsem neměla vůbec nikoho, tak chápu na druhou stranu, že i on je na mě tak upnutý, právě díky tomu je to těžší rozhodování, jeho rodina mluví jen semnou ale s ním ne, tak je to trochu dvojí..

MARTASTEKK: ale jak říkám nechci soudit, třeba vám to bude klapat třeba ne to nikdo neví

jj asi máš pravdu...

MARTASTEKK: no nevím nejsem odborník na problematiku, jen bohužel co mám příklady z okolí tak pokud nechce dotyčný tak to nejde. No tohle mi zavání trochu psychickým vydíráním, ale jak říkám neznám tebe, jeho neznám pozadí takže se mi těžko soudí jako laikovi, je to prostě risk.

To je to že jediná motivace kterou o má jsem já a to si myslím že nestačí:(

MARTASTEKK: když někdo sám nechce, tak mu nikdo nepomůže.

prosím poraďte..

Za měsíc se mi má vrátit přítel z bohnic, je závislý deset let na opiátech a já teď nevím co dál.. hrozně se toho bojím, mám za sebou taktéž dlouhodobou léčbu a tak nějak funguju.. myslím že se mi to daří, ale bojím se že jakmile ho vezmu k sobě, dostane zase všechno jako na dlani a budem za měsíc hledat léčbu.. nemám na to sílu, ale do komunity už nechce. nechce ani na chráněný bydlení, ale já se bojím že mi zase rozprodá všechno a zkončím stejně jako nedávno, díky jeho fetu na ulici. Mám mu věřit a zkusit to? Jenže nevím jestli bych zvládla to ustát znovu. Ale třeba bude v pohodě a bude to lepší, jen už tomu moc nevěřím..