NEKE: cesta do koupelny u mě ráno probíhá za mohutného nadávání. Jednak mého na osud, který způsobil, že někdo, kdo musí vstávat před půl pátou ranní, tak strašně miluje spánek, také na kočky, které se po celé noci cítí ukrutně nepomazlené a třou se mi o nohy, takže vypadám jak auto při losím testu, druhak jejich na to, že cestou málo mazlím a taky že by něco snědly. V koupelně jim dojde, že se nejdřív namaluju. Posedávají na pračce, umyvadle, skřínce... a šmírují. Odchod z koupelny - kočky úprk po schodech do kuchyně, aneb svitla jim naděje na žrádlo. Já jdu exhumovat syna, kočky se vracejí, aby se po něm, ještě v postýlce, s blaženým vrkáním prošly. Všichni odcházíme dolů - já nadávám, že se o ně na schodech zabiju, opět losí test.
Zvěř dostává snídani (kočky i syn), odcházíme. Ufo se jde v klidu dospat, Nik vřeští za dveřmi haly, tyto se u toho snaží vyvrátit.
Odpolední příchod - Nik opět vřeští za dveřmi haly, tyto se u toho opět snaží vyvrátit. Otvírám mu do předsíně, dostáváme vynadáno, kde jsme byli. Nenápadně pobíhá mezi předsíní a dveřmi do sklepa, za kterými jsou granule. Syn sype do misky úplatkové množství granulí, cinkání budí Ufo. Ufo přichází a nadává, kde jsme byli?!
Granule sežrány, odchod na šlofíka. Cca. půl osmé večer - nástup na chození po páníčcích, ňufkání jejich očních bulv ledovým čumákem, mléčný krok, zatínání drápků, slintání do oděvů a tak dále. Zhruba po deváté večer "Cvičme v rytme aneb I sphynx může létat". Dostihy po baráku, soutěž, kdo bude na schodech dělat větší kravál. Deátá hodina, povrkávání v patře, že je na čase jít si lehnout. Dále viz.
[ TERRYNKA @ Sphynx-máme rádi koťata, i když nejsou chlupatá ]
:-)