R0C3S3K: V ruce jsem to neměl, takže nemohu soudit, ale může to být také řešení. On je problém v tom, že řada modelovacích hmot třeba na celuozové bázi (DAS atd.) která na vzduchu vysychá, neumožňuje dělat detail a nejde ji zpracovávat rydly, očky atd. protože se to trhá, je to na takovou práci nevhodné. Zkrátka to jsou hmoty spíš na tvarování prsty, max. nějakými hladítky.

Tohle vypadá ale, že by díky přítomnosti jílu šlo zpracovávat i očky. Ona je fakt radost pracovat na plastice tak, že očky ubíráš hmotu a vytahuješ detaily, než když je naopak musíš prsty přidávat. Zkus koupit jedno balení a uvidíš, jak se s tím pracuje. Vypálení by bylo při té konstrukci a velikosti asi dost problém, takže jedině až to vytvrdne, tak to pořádně nalakovat, nebo nějak napustit.

Když se ti povede tu plastiku dobře nalakovat nebo napustit a nikde nezůstanou vstupy, kudy by se voda mohla dostat do armatury (protože po ní potom vzlíná dál do objektu a rozruší ho zevnitř), tak to určitě pár dní na dešti vydrží.

Nejlíp koupit vzorek hmoty, vyzkoušet si, jak se s ní pracuje, a potom nějaký vzorkový výrobek otestovat i ohledně počasí. Tyhle testy nanečisto se mi vždycky osvědčily, než něco koupit a pak zkazit pár kilo materiálu...

R0C3S3K: Monážní pěna jako základ není úplně nejvhodnější, jednak se s ní nepracuje tak pohodlně, jak by si jeden myslel a potom, pokud jsou dál používány umělé pryskyřice, tak může dojít k jejímu leptání. Těch materiálů je hodně a je potřeba to vyzkoušet.

Nicméně - všechno jsou to polymery (síťování a tvorba polymeru je základ všech podobných umělých pryskyřic). Takže co je důležité je, mít hmotu v takovém stavu, aby se s ní dalo pracovat, protože většina pryskyřic je udělaná na lití/laminování. Určitá část potom na tmelení.

Nejlevnějším materiálem z oblasti umělých pryskyřic zůstává nejspíš pořád polyester (karcinogenní, toxický, křehký, tvrdý). Jako modelovací hmota se ale nedělá a koupit v takové podobě se dá hlavně jako tmelící pasta. Jsou lidi, kteří dokáží vytvářet plastiky i z tmelu, ale podle mě to je zbytečné trápení. Navíc se nedají dělat přirozeně jemné detaily, je to spíš na hrubou práci se stěrkou.

Přirozená cesta s polyesterem je taková, že se z hlíny / modelíny / sádry udělá model, ten se zaformuje do vícedílné flexibilní formy (silikon) a do této formy se potom polyester laminuje. Pak jsou náklady na polymerní materiál velmi nízké, protože 5kg kýbl předrychleného polyesteru stojí kolem 500 Kč a pár metrů skelné rohože je otázka taky max. pár stokorun. Jedinou podmínkou je mít ještě polyesterový gelcoat, pro povrch, ale ten lze sehnat také.

To, co linkuješ, je modelovací hmota určená na drobnosti (korálky, náramky atd.) takže jí je málo a je drahá. Je potřeba se připravit na to, že umělé pryskyřice a modelovací materiály jsou většinou výrobky zahraničních chemiček a jsou prostě drahé.

Lepší (ale ne nutně levnější) řešení je přímo modelovací polymerní hmota, v tomto případě polyuretanová, např. Free Form Air, kde se smíchají dvě složky a s nimi lze až dvě hodiny pracovat. Umožňuje i tvorbu jemných detailů, po nějaké době pak vytvrdne a dá se brousit, vrtat, leštit. Podle mě ideální volba na cestu, jakou sis vybral.

Úplně nejlevnější řešení je potom použít sádru a vymodelovat model nebo jeho povrch z modelovací sádry. Tu pak začistit a nakonec napustit zředěnou epoxidovou pryskyřicí na práh, kdy ještě polymeruje. Sádra se tak dá vytvrdit na vysokou pevnost a odolnost vůči vlhkosti. Modelovací sádra je levná, potřebné množství epoxidu nebude stát taky víc, jak pár stokorun.

Jinak totální odolnost vůči počasí ti neposkytne nic, všechny umělé pryskyřice časem stárnou, mrazem křehnou atd. Pokud pronikne voda do armatury, tak je skáza rychlejší. Na trvalé věci venku je ideální bronz, nebo věci se speciální povrchovou úpravou.

Golem

Epoxidová pryskyřice, naředěná třeba toluenem nebo acetonem nad práh, kdy ještě polymeruje. Ale dost pochybuju, že se to do rohoviny vpije, bude to spíš jako lak. Určitě to chce vyzkoušet.

Cthulhu / Zboží prodejce bilibov | Fler.cz
http://www.fler.cz/zbozi/cthulhu-7093073

77WHITE: Dělal jsem jen s polyuretanem od Axsonu a pracuje se s ním super - dvě složky o tekutosti mléka, smícháš, promícháš tyčkou a máš cca 5 minut na to to nalít... zateče to všude a skvěle, žádné bublinky, žádné velké teplo. Polyuretan je houževnatý, takže se hůř brousí a leští, není tak tvrdý. Ale zase líp absorbuje škrábance a otlaky. Než se zeškrábe, tak něco vydrží. A lepší, než to barvit, je to pak, až to bude hodně poškrábané, přelít další malou vrstvičkou, ta ty škrábance zalije a zneviditelní.

Určitě si to ale předem testni na nějakém vzorku, já jsem takovouhle aplikaci nikdy nedělal, tak nemůžu ručit za to, že to bude fungovat na 100%. Ale polyuretanem se natírají třeba plechové střechy jako pryskyřicí, takže pnutí zvládne velké...

77WHITE: Polyester určitě ne, ten je křehký a štípavý, sice tvrdý, ale něco ti na to spadne a naštípe se jak sklo... navíc produkuje hodně tepla a objemově se může taky smrštit, v takové ploše. Polyester je nejlepší na laminování.
Podle mě by byl nejlepší čirý polyurethan, ten je houževnatý, takže nepraská, nevadí mu, že to dřevo bude pracovat, dost vydrží. Při síťování neprodukuje tolik tepla. Taky krásně zatéká.

Další volba by byl ještě čirý epoxid, ten bude tvrdší, než polyurethan, ale může sem tam taky asi prasknout.
Počítej s tím, že všechny pryskyřice se dost rychle poškrábou, takže za chvíli ta čirost ztratí na efektu.

SOPTTIIK: Epoxid je hrozně citlivý na poměry, stačí dát trochu méně tvrdidla a už to nikdy neztuhne. Takže pokud je slabší stářím, tak to bude podobné. Nevím, co to je za epoxid, ale obvykle tekutá tvrdidla ztrácí kvalitu už po několika měsících a hodně tomu pomáhá světlo, takže pokud si to neměl někde v temnu... Je možné, že za čas to víc ztuhne a už to nebude jako guma, ale rozhodně to nebude pevný epoxidový odlitek...