SALVATOR: Kdysi se věřilo, že rok má 360 dní (což skoro sedí, pokud potřebuješ vědět kdy máš sít a kdy sklízet a pravidelně to kalibruješ podle záplav Nilu a aktuální potřeby), navíc je toto číslo výhodné, protože se dá snadno (beze zbytku) dělit spoustou jiných čísel (360=2*2*2*3*3*5 ostatně proto se v kupeckých počtech používaly jednotky jako tucet=12, kopa=60, veletucet=144, velekopa=360 a podobně), takže obvod kruhu (jakožto znázoněné ročního cyklu) se přirozeně dělil na 360 stupňů, po 60 minutách každý a každá z nich na 60 sekund.
Zároveň se čas dělil na tucet denních hodin a tucet nočních hodin (které se v průběhu roku měnily, ale byly praktické pro určování hlídek, poledne a podobně), nicméně se to časem ustálilo na 24 stejných hodin (hóra - z toho např. anglické hour a české hodina) denně (což také není přesné a proto se občas dorovnávají rozdíly). Dělení na hodiny bylo časem příliš hrubé a tak se hodiny rozdělily na takzvané zmenšené hodiny (minuta hóra = anglicky minute, česky minuta - haha říkáme tomu "zmenšená") a při potřebě ještě jemnějšího dělení se použily podruhé zmenšné hodiny (secunda minuta hóra = anglicky second (tedy druhá), česky (přez ruštinu vtoroj=druhý) vteřiny - hahaha "druhá").
Po zavedení jednotek SI se sjednotilo označení převážně na metrické jako hlavní (odvozeno od metru (jakožto pravidelného, viz též metronom, který pravidelně klepe), který byl definován nejdřív jako podíl zemského rovníku, později přesněji jako vzdálenost mezi dvěma ryskami na konkrétní tyči při konkrátní teplotě, a pak ještě několika dalšími způsoby, myslím, že to skončilo u vzdálenosti jakou ve vakuu urazí světlo mezi daným počtem kmitů jakéhosi prvku za jistých podmínek, ale furt je to přibližně stejné) a vedlejší (různé ty "imperiální" palce a míle a kameny na coul čtverčný, které se dosud běžně používají mezi lidem například v americe, anglii a jiných zapadlých končinách - hahaha smějte se jim používají jednotky odvozené od palce či lokte kteréhosi panovníka) a stejně tak se ujednotily i další míry jako váha (základní jednotka gram, nejužívanější násobek kilogram=1.000 gramu, vedlejší všeliké ty libry, kameny a tak) a samozřejmě čas (základní jednotka sekunda, ale jistá zaostalá část světa (jsa pod ruskou nadvládou, tedy sovětskou a nikoli nadvládou, ale vedena dělnickou třídou atd. (ne)znáte z hodin dějepisu, pro ni používala nadále název vteřina a nikoli převzaté imperialistické slovo sekunda).
A tak se dostáváme k tomu, že sekunda/vteřina je jak jednotkou úhlovou (odvozenou z SI stupně), tak časovou, podle kontextu.
Mladá generace se na školách učí už tvar převzatý angličtiny a nyní oficiální i zde = správně sekunda, starší generace používá oba tvary, tedy i (zastarale) vteřina.
Sekundové lepidlo bylo vyvinuto pro rychlé lepení velkých ran u vojáků, aby nevykrváceli, než budou dopraveni z bojové pozice k nějakému lépe vybavenému lékaři do polní nemocnice, ale protože skvěle lepilo nejen zakrvácenou lidskou tkáň, ale i spoustu jiných materiálů, tak se dostalo i do civilního použití pod poněkud bombastickým názvem sekundové lepidlo (jakože zaschne a slepí během sekundy - což platí jen pro jisté materiály (třeba prsty a rty), na jiných zasychý déle, pokud není aktivováno příslušnou dávkou urychlovače - modeláři důvěrně znají - pak zatvrdne i v čase kratším). U nás se ovšem v době uvedení na trh ujal ne-SI název vteřinové lepidlo.
Dále pak existuje pověra, že pokud potrava spadne na zem, ale je okamžitě zvednuta, tak na ni nenalezou nejrůznější choroboplodné zárodky (ne-SI název brebery) a je po oprášení nadále pořivatelná. "Okamžitě" bylo ústním podáním upřesněno na 5 sec, proto se tato pověra nazývá pravidlo pěti sekund (či zpátečnicky pravidlo pěti vteřin), ačkoli potrava zvednutá ze země vyčistěného operačního sálu je bezpečně poživatelná i když zvednutí proběhlo i po výrazně delší době, zatímco potrava zvednutá z podlahy např. kaliférie je infikována již v okamžiku dopadu či před ním.
---
takže první vtip si dělá legraci z tohoto "pravidla" (že potrava je poživatelná ještě 5 vteřin po dopadu na zem), tím, že uvede že toto pravidlo neplatí v domě, kde je pes tak rychlý, že se ho stihne zmocnit a sežrat ho dřív (shrnuto do nepřesného pojmu dvouvteřinový pes)
druhý vtip to rozvíjí návrhem aplikovat na dvouvteřinového psa vteřinové lepidlo (čímž bude pes přilepen k pevnému předmětu a nestihne se potravy zmocnit během dvou vteřin, neboť jedna vteřina je míně než dvě a tak zvítězí rychlejší vteřinové lepidlo a tudíž lze na potravu nesežranou dvouvteřinovým psem přilepeným (jedno) vteřinovým lepidlem aplikovat (pomalejší) pštivteřinové "pravidlo")
třetí příspěvek se dožaduje ještě začlenění tří vteřinové rybky (na základě analogie uvádění časů a pověry že zlaté akvarijní rybky udrží pozornost pouze tři sec/vteřiny a poté zapomenou o čem přemýšlely, ačkoli je to zjevná paušalizace a každá rybka je jedinečná jako sněhová vločka a nelze je takto házet všechny do jednoho pytle a tudíž je to nespravedlivé, diskriminační a politicky nekorektní i kdyby to náhodou byla pravda)
Čímž se dostáváme meritu věci, kde
GUMBA: upozorňuje na to, že v předchích vtipech zpátečníky nesprávně použitý zastaralý název vteřina se též používá jako odvozená úhlová jednotka a jde o obloukovou míru.
Výraz "kikoti" z
CRS: je odkazem na humoristický komixový seriál "Oprásky sčeský historje", který těží z humorného
* překrucování českého pravopisu a zobrazování historických postav ve světle současných reálií, zvyků a mluvy, nevyhýbaje se ani anachronismům. Konktétně tento výraz je opakovaně používán místo správného nespisovného vulgarismu "kokoti", zařazujícího diskutující mezi osoby rozumu mdlého či jinak excentrické až výstřední v hanlivém kontextu
*) jiné autority se kloní spíše k termínům jako odsouzeníhodné prznění češtiny a znevažování historických postav pro laciné podbízení se pokleslým choutkám nevzdělaných davů za účelem získání pseudopopularity a mzkého zisku ze strany autora
---
Dále viz hlavička tohoto klubu