Martinek po prohre.
„Bohužel se mi to nepovedlo, ale doufám, že se to brzo povede někomu jinému, ať už z české nebo slovenské scény. Chtěl jsem udělat dobrý zápas. Tak moc jsem ho chtěl sníst, až jsem sežral sám sebe. Psychicky jsem ten zápas absolutně neustál. Už dva tři dny před zápasem, jak jsme přiletěli, jsem to nebyl já. Byl jsem mimo ze stresu. Bylo to pro mě úplně něco nového. Já jsem takhle venku nezápasil v Americe s posunama. Všechno je to jiné. Já jsem to absolutně neustál v hlavě.
Je to samozřejmě obrovská zkušenost, ale pro mě i zklamání. Myslel jsem si, že jsem psychicky silnější. Bohužel, co si z toho můžu vzít? Minimálně to, že už nikdy v životě nebudu tak ve stresu, jako jsem byl teď ty poslední 3 dny. Teploty, úzkosti, byl jsem úplně zataženej, jak hovado…
Tu nabídku jsem vlastně dostal a vůbec jsem nepřemýšlel, jestli jo nebo ne. Řekl jsem jdu. Zápasil jsem po roce. Do přípravy jsem dal všechno, trénoval jsem jak blázen. Prohra mi nevadí, já jsem v životě prohrál milionkrát. Vadí mi prohra kvůli nám všem a vadí mi to, jakým způsobem jsem prohrál. Nemohl jsem zúročit to, na co jsem se připravoval. V tom je ten sport bohužel krásný, ale i pěkná kurva.