BONGI: Tam asi pracuje závist, vzácně to vyvinutá česká vlastnost. Někde jsem četl, že my jsme byli vždycky rovnostáři. Polák, maďar, němec to nějak dokážou rozchodit, my ani náhodou.
Jednou mi kolega přines knížku, kde vzpomínal na válku mimo jiný gestapák. Byl někde ve francii, jako na vztek v oblasti, kde operovali krvelační bandité neboli maquisti, takže se rval, aby ho přeložili, když byla možnost, do čech. Povedlo se. Ráno přijde na služebnu, tam před jeho kanclem sedí strašná grupa lidí. Udavači. Celej den sepisoval, kdo zabil na černo prase, poslouchal Londýn, divně chodí a podezřele kouká.
Jak bylo těch udání strašná hromada, pomalu to vyřizovali, načež chodili pojeby shora, kam si češi stěžovali, že už před tejdnem udali souseda a jako vono se furt nic neděje. Podivný mu bylo, že dycky ten udanej nebyl žádnej holoprdelník, zato mezi udavačema hromada.
Pak z nich, poctivejch občanů byli po válce partyzáni, následně komouši nebo jejich slouhové. A vychovali v tom svoje dětičkové.