L4MA: asi to bude tim, že většina těch historickejch dokumentů je dělaná spíš pro širší publikum a to první desetiletí bylo prostě nejzajímavější/nejnabitější - v podstatě každej rok ta hudba zněla úplně jinak, z illegal ravů a pirátskejch rádií se ta hudba dostala do mainstreamu, na akce typu Blue Note chodily popový celebrity a podobně...
Vývoj po roce 2002 už je zajímavější spíš jen pro zasvěcence, protože je to o rozvoji subžánrů, nic vyloženě přelomovýho se nedělo. Imho asi nejzajímavější věcí byl další přesah do mainstreamu typu a fúze s popem typu Rudimental a pak vlastně kompletní přechod produkce i releasů z vinylu na digitál, ale to nebyla věc jen d'n'b.
Tim nechci říct, že by ta historie po roce 2002 nebyla zajímavá, ale vysvětluju, proč je asi v historickejch dokumentech víc věnováno 90s, než dalším dekádám. Nehledě na to, že je většinou vytvářej lidi s láskou k oldskoolu.))