ZUZKAOU: Tak ono to závěrečné tvrzení lze dost dobře vztáhnout na téměř jakoukoliv metodu. Když je člověk v rukou nezkušeného terapeuta, potenciálně může ublížit cokoliv…

Sám jsem konstelace kdysi několikrát absolvoval pod vedením zkušeného psychoterapeuta a bylo to naprosto fajn. Samozřejmě je to trochu ezo-cinknuté, ale to by se dalo taky s jistou rezervou říct o lecčems včetně třeba Junga. A kolik máme uznávaných jungiánů!

Jinak o konstelacích pojednává poměrně vědecky třeba tato kniha: https://www.luxor.cz/product/rodinne-konstelace-zbo000120685 - rozebírá mj. i hypotézy, proč přesně konstelace “fungují”.

Tak ještě k těm konstelacím... dělají je i zkušení terapeuti, např. http://www.terapiehajduk.cz/?page_id=7
Sama s nimi mám dobrou zkušenost.

STALK: Má to svůj význam v rámci emoční katarze, jak píše ZUZKAOU. Aby to mělo terapeutický efekt, je pak potřeba to nějak uchopit i kognitivně (probrat, jaké emoce a uvědomění proběhly), protože jinak jde ten člověk domů v emočně rozloženém stavu, bez hlubšího porozumění, co se stalo a tedy bez schopnosti tuhle zkušenost nějak dál využít. Naopak jsou tihle lidi pak náchylní v tom emočně bolavém stavu (protože konstelace většinou člověka rozloží, neřeší tam, že se má dobře) pálit mosty a zlobí se na své blízké za dávné křivdy… Může to mít docela destruktivní následky, když to nedělá zkušený psychoterapeut.

STALK: no konstalace se dají použít jako katarzní technika - v kombinaci s dlouhdoobějším terapeutickým procesem můžou být zajímavý. Ale jaksi jede to ve fázi - stačí konstalace a odhalujeme minulé životy/ za naše problémy může to že prapraprababičku znásilinil pruský voják a hle -to že jste to odžili v konstalacích vám vyléčilo rodové trauma.

Jako - coby emoční placebo dobrý, pokud jsem mírně neurotická a potřebuju něco podpory, trošku se vyplakat a vyvzteka a příběh, proč nemám podléhat svým úzkostem a čelit jim (hej, to je jen důsledek toho že praprapprababička byla znásilněná, to zvládnu) - v tom okamžiku najdu sílu začít lépe zvládat to co mi moc nešlo. Takže potud dobrý a vlatně rychlejší klasická terapie. Takže nějaký seberozvoj - OK.

Jako léčba?
To je zatraceně riskantní. V okamžiku, kdy moje problémy jsou závažnější a terapeut/ka tupější a teda nenapadne ho/jí, že jaksi ještě chce prodat následnou péči.

Regreseto to samý - tam je to navíc o to nebezpečnější, že když se takhle člověk silou vlamuje do nezpracovaných traumat, tak jedinné k čemu to vede je retraumatizace - opět. Fugnovat to může na mírné neurozy. Zbytek škodí a hlavně jaksi "terapeuti" netuší co dělat s čímkoliv složitějším

RUŠ je klasický MLM - vymyslíš si nějaké emocinonální placebo, co pomůže lehkým neurotikům a budeš doufat, že seriozně porouchaní klienti nedorazí a začneš školit ženský se syndromem prázdnýho hnízda a vyhořelý manažery, kteří osobní krizi chtějí řešit tím že budou pomáhat lidem a jsou moc líní na to, aby si dodělali vzdělání a nebo regulérní výcvik. A pak výcvik rozšiřuješ na další stupně a pak začneš prodávat "trenérské licence"

vejvar mnohem lepší normální práce s klientem, žejo.

HELLENKA: info o RUŠ jsem si vyhledala po setkání s pacientem, kterému ta metoda myslím ublížila docela dost. Aby šel člověk o dům dál, když mu terapie nesedí, musí aspoň v základu držet pohromadě, mít zdroje, rozhled... A to bohužel pro část lidi, kteří hledají terapii neplatí (a dále vidz to, co píše shamanico). Vzhledem k tomu, jak zraněný mohou být lidi, kteří poptávají terapii, mi opatrnost a varování před šíbrama nepřijde jako dramatizace, spíš dost na místě.

HELLENKA: ja vubec nerozporuju, ze nekomu mohla ulevit po prvnim sezeni. Ale slibovat to, je podezrely a neeticky proste. Jinak jehovisti maji taky hodne priznivcu. Na tom bych kredibilitu nestavel. Taky se nechci dohadovat, at si kazdej dela, co chce vcetne treba kritiky podezrelejch metod. Kratkozraky by mi prislo naopak ty podezrely aspekty zazracnych metod prehlizet.

HELLENKA: ja to z ni nedelam, ta metoda nabiha sama tim, jak se prezentuje. Už jen třeba tím, že slibuje, že se lidem zaručeně uleví po prvním sezení od problému, který nejvíc řeší. Nemam dojem, ze bych z lidi delal ovce, jen mi prijde ze clovek se zranenim muze byt jednodussi obet a ukolem terapie je mimo jine toho nezneuzivat, coz znamena treba neslibovat nesplnitelne. Coz bych si u teto metody nebyl moc jistej.

HELLENKA: hele z toho co pises to vypada ze tam mas nekde slepou skvrnu. Vojtisek doslova rika "Pan Karel Nejedlý je bezpochyby hodný člověk, který skutečně chce činit ze světa lepší místo pro život. Peníze jsou až na druhém, ne-li desátém místě. Osobně nemám nic proti němu ani jeho byznysu." a mimo to stejne jako Shamanico upozornuje na urcite rysy a nebezpeci teto metody. kazda metoda muze ublizit/poskoidit. i RUS. to co vadi (mi i Vojtiskovi podle toho co pise a jak ho znam..) je takova az sektarska nekriticka obhajoba jakou tady trochu predvadis i ty ... jako by se to nemohlo ci nemelo kritizovat... jako by nemohla ubližit...

HELLENKA: to máš sice pravdu, že to může někomu fungovat jako nějaká forma cvičení a seberozvoje, a že se kolem toho může tvořit společenství, které ten efekt ještě zesiluje. Já bych řekl, že ten problém bude spíš v tom, že se to snaží působit jako seriózní (psycho)terapie a vyvolává to dojem, že zajdeš za certifikovaným odborníkem, který za pár hodin zázračně vyřeší tvé největší trápení v životě. Etický kodex, který mají na webu je dost joke. Jako nějaký ezo-seberozvoj, budiž. To ale počítá fakt, jak píšeš, že člověk umí rozlišit to dobré a zůstat nohama na zemi. Dost lidí, který jsou v prdeli, tak se na tn slib rychlé a zázaračné pomoci strašně namotaj a zůstat nohama na zemi ani v danou chvíli třeba nedovedou, nemají třeba ani přístup k věcem, který je traumatizovaly. Jejich problémy jsou třeba zakotveny ve vztazích, vyžadujou dlouhodobou práci, postupné zkoušení toho co funguje, co ne, integraci novejch návyků, etc. etc.. Potkat pak nějakého pošuka, který si udělal pár kurzů zázračné metody, která jim bude slibovat změnu za pár hodin...no. Je to prostě mimo a určitě by se to nemělo tvářit jako (psycho)terapie.

a ještě rozhovor k tématu RUŠ terapie s Vojtíškem

rozhovor k tématu ruš terapie s vojtšíkem:
Expert na moderní náboženská hnutí Zdeněk Vojtíšek míní, že snaha najít jeden bod v životě člověka zodpovědný za veškeré jeho utrpení je nesmysl. I když se za tím skrývají ty nejlepší záměry.

Dlouhodobě se věnujete problematice novodobých náboženství, sekt a alternativních životních směrů. K čemu jste nejkritičtější?

Nejvíc mi vadí laická bohorovnost, do které se stylizují jejich vůdci a guruové. Prezentují se tak, že mají patent na svět a na život, jednoduchý klíč ke všem jeho dveřím, což je v kombinaci se zacházením s lidskou duší poměrně zvláštní. Mají jasný obraz světa, mnohdy náboženského charakteru, který naprosto suverénně servírují lidem jako všeobecnou a nezpochybnitelnou pravdu. A lidé k nim potom vzhlížejí právě proto, že působí tak sebejistě.

Do jaké kategorie byste zařadil metodu RUŠ, jejímž autorem je Karel Nejedlý?

Slovem sekta bych v tomhle případě určitě šetřil, zůstal bych u laické alternativní psychoterapie s jistým náboženským přesahem.

V čem vidíte rozdíl oproti běžné psychoterapii, jako je například psychoanalýza?

Především ve vztahu mezi terapeutem a jeho klientem. Profesionální psychoterapeut na sebe lidi neváže, kolem metody RUŠ však vzniká silná komunita s velmi intenzivními vazbami.

Metoda RUŠ vychází z toho, že současné problémy člověka mají svou příčinu v jeho raném dětství a vztazích s nejbližšími. Co si o tom myslíte?

Jde o velmi zjednodušený a černobílý výklad skutečnosti. Pro lidi je mnohem pohodlnější vysvětlit si všechna negativa prostě než hledat složitější konstrukce a momenty vlastního selhání. Terapie metodou RUŠ je v tomto případě ideální − slibuje řešení během několika hodin za pár tisíc korun, klienta v podstatě vyviňuje a ještě ho nakonec pochválí.

Proto je podle vás metoda RUŠ tak populární?

Je úspěšná, protože klient a terapeut si vzájemně velice vyhoví a ujistí se o užitečnosti svého jednání. Nešťastný člověk samozřejmě hledá pro své trápení co nejméně bolestivá řešení. Ta mu metoda RUŠ nabízí a on je nadšený a spokojený. Terapeut je zase nadšený z toho, že může pomoci. Pan Karel Nejedlý je bezpochyby hodný člověk, který skutečně chce činit ze světa lepší místo pro život. Peníze jsou až na druhém, ne-li desátém místě. Osobně nemám nic proti němu ani jeho byznysu.

To ale nakonec nezní špatně. V čem tedy vidíte úskalí?

Ve vědomě změněném pohledu na realitu. Napadají mě konkrétně dvě věci. Zaprvé samotné řešení problémů, které je − obávám se − přece jen zdánlivé. Ve skutečnosti se žádný problém neřeší a člověk se pouze uzavírá ve skálopevném přesvědčení komunity kolem metody RUŠ a také samotného Karla Nejedlého.

Narážíte na určitou formu sociální bubliny?

Přesně tak. Lidé mimo tuhle bublinu většinou bývají k praktikám metody nedůvěřiví, až kritičtí. To se naopak těm z komunity nelíbí, a proto se do ní uzavírají víc a víc. Tak postupně vzniká dobrovolná izolace od běžného sociálního prostředí a snížená schopnost v něm normálně fungovat. Metoda RUŠ se potom jednoznačně promítá do každodenních záležitostí i vztahů, které se rovněž začnou dělit poměrně černobíle: na ty, kteří v tom "jedou" také, a na ty, kteří nikoliv. Nebezpečné to začíná být ve chvíli, kdy jsou ti, kdo metodu nepraktikují, v očích členů komunity hloupí, až nepřátelští. To je důvod, proč může trochu připomínat sektu.

A to druhé úskalí?

Nevěřím, že je lidská mysl nekonečná a ukládají se do ní všechny obrazy. Tomu neodpovídá věda ani selský rozum. Naopak, ten říká, že lidská paměť je ohromně selektivní, je možné ji jakkoliv zkroutit a vzpomenout si i na věci, které se vůbec nestaly.

Jak si ale člověk může vzpomenout na něco, co se nestalo? To nedává smysl.

Nemůže, ale může si to myslet. Podle mého názoru metoda RUŠ není reprodukcí dětských zážitků, nýbrž jejich produkcí. Odehrává se tady takzvaný syndrom falešných vzpomínek, v psychologii velmi vážný pojem spojený s hypnózou. Karel Nejedlý sice opakuje, že hypnózu nepoužívá, ale hypnóza ve skutečnosti není nic jiného než sugesce. A tu metoda RUŠ naopak používá velmi očividně, jen tomu tak neříká. Ve stavu sugesce si potom člověk v uvozovkách vzpomene na cokoliv, i na to, že byl v minulém životě Kleopatra a kolik třásní měl na hábitu. A tomu nakonec věří víc než jakékoliv jiné evidenci reality proto, že si to sugestivně prožil.

To už naopak zní jako hodně tenký led.

Rozhodně, protože tady mohou vyvstat až traumatizující zážitky, které hrubě nabourávají současné mezilidské vztahy. Ale nakonec vždy záleží na tom, jak se s nimi zachází. Jsem přesvědčený o tom, že Karel Nejedlý ví, co dělá, a umí s tím pracovat. Ale bojím se, že může existovat někdo, kdo si vůbec neuvědomuje, jak silný a výbušný materiál má v rukou. Anebo si to naopak uvědomuje a může ho chtít zneužít.

Rozhoduje o tom inteligence?

Určitě ne. Psychoterapeutickým kultům naopak spíš podléhají lidé vzdělaní a citliví. Říkám jim "zachránění zachránci". Nejdřív kouzlo psychoterapeutických metod objeví na sobě samých a pak se z nich stávají misionáři. Chtějí pomáhat dál a rozhodnou se spojit výborný pocit ze sebe, spasení světa a slušný výdělek. A vůbec to nemyslí zle. Jsem přesvědčený o tom, že v tom je nejčistší úmysl.

neumim poslat odemcene, tak aspon kopiruju (v zasade je to furt ta stejna pisnicka)


Existuje univerzální cesta ke štěstí? Karel Nejedlý má za to, že ji objevil. A nazval ji RUŠ

Terapeuti této „zázračné metody“ prý dokážou člověka vyčistit a rozpustit veškerá jeho traumata. Zajeli jsme za nimi zjistit, jak se to dělá. A jak vidí jejich postupy expert na sekty, kulty a moderní náboženská hnutí Zdeněk Vojtíšek?

Nad lesy kolem rybníka Chytrov se vznáší jarní mlha. Tohle místo, kde se jižní Čechy setkávají s Vysočinou, vzbuzuje už na příjezdové cestě intenzivní pocit zvláštního klidu i lehkého napětí. Na protějším břehu vodního díla se, ač zahalená vysokými stromy, majestátně tyčí světle zelená stavba. Pevnost Chytrov, napadá nás okamžitě. A psychicky se připravujeme na to, že ještě před vchodem budeme muset odevzdat mobilní telefony a vzdát se kontaktu se světem.

Nic takového se ale nestane. "Původně se tady rekreovali vrchní příslušníci komunistické strany s rodinami, později sem jezdily dětské tábory a školy v přírodě. My milujeme lidi a vždycky jsme si přáli mít chalupu, kam by se vešli všichni naši přátelé," vítá nás Karel Nejedlý − muž, který s manželkou Evou před dvěma lety penzion koupil a od té doby zde vždy od čtvrtka do úterý pravidelně pořádá kurzy a setkání příznivců terapeutické metody RUŠ. Tu vymyslel před čtrnácti lety. Před pěti roky potom vydal knihu s názvem Já to mám jinak, která má podle Nejedlého lidem pomoci pochopit, proč jsou věci tak, jak jsou. Přesně v den svých pětašedesátých narozenin 18. června pokřtí Karel Nejedlý její anglickou verzi.
Rozpustit dětské strachy

Rychlá, účinná, šetrná. Tak zní definice metody a dost možná i nového náboženství, jehož vizí je "vyčistit" lidskou mysl od všech negativních pocitů, aby člověk žil jen přirozeně šťastný život.

"Věříme, že lidský život, jeho početí a zrození, je čistý zázrak a štěstí. Všechny negativní aspekty přicházejí až posléze v interakci s nejbližším okolím, tedy rodinou," vysvětluje Karel Nejedlý. Nikdo mu tady neřekne jinak než Karlík. Stejně jako on své následovníky, takzvané rušáčky a rušandy, oslovuje zdrobněle. Hovoří vždy rozvážným tlumeným hlasem, jako by vyprávěl pohádku.

Každý terapeut si určuje vlastní cenu. Já jsem nejdražší, u mě sezení stojí 30 tisíc. Chodí ke mně jen hodně komplikované osobnosti.

Jeho metoda RUŠ údajně řeší jakýkoliv psychický, fyzický, mentální i duchovní problém. Díky tomu funguje jako cesta ke šťastnému a plnohodnotnému životu, po kterém touží každý smrtelník.

"Všichni lžeme, ale naše pocity ne. Proto je potřeba vše negativní identifikovat a vyřešit. Neznamená to, že člověk bude hned potom navěky absolutně šťastný. Ale naučí se pracovat s tím, co ho jitří neboli rozhazuje, vyvádí z rovnováhy." To zní skutečně jako pohádka se zaručeně šťastným koncem.

Expert na výklad novodobých alternativních směrů to však vidí jinak. "Pro lidi je mnohem pohodlnější vysvětlit si všechna negativa prostě než hledat složitější konstrukce a momenty vlastního selhání," říká religionista Zdeněk Vojtíšek, klíčová osobnost Společnosti pro studium sekt a nových náboženských hnutí. "Realita však takhle černobílá není," dodává rázně.

Metoda RUŠ vychází jednoduše z toho, že se nic neděje náhodou, ale má svou jasnou příčinu. Terapeut, kterých v České republice momentálně působí bezmála 140, se společně se svým klientem snaží identifikovat současný problém, nalézt k němu příčinu z dětství a prostřednictvím přijímání souvislostí jej vyčistit a rozpustit.

Jak Karel Nejedlý zdůrazňuje, je to úžasně jednoduché, protože vesmír je zkrátka geniální. Samotná terapie potom obvykle trvá kolem čtyř hodin, cena začíná na dvou tisících korun za sezení. "Každý terapeut si určuje vlastní cenu. Já jsem tedy nejdražší, u mě sezení stojí 30 tisíc. Chodí ke mně totiž už jen klienti, kterým nikdo jiný pomoct nedokáže, hodně komplikované osobnosti. Nebo ti, kterým už vůbec nezáleží na penězích," líčí muž, jenž se původně živil jako opravář spotřební elektroniky. Ještě před RUŠ se však zabýval různými metodami psychoterapie, energiemi ovlivňujícími lidské tělo a duši a působil rovněž ve společnosti Herbalife, jež vyrábí produkty zdravého životního stylu.


Zbytečná otázka

Kolem čtvrté hodiny odpolední se na Chytrov začínají sjíždět účastníci kurzu T3 − žádní začátečníci, ale již ostřílení terapeuti. Jsou mezi nimi ženy i muži, podnikatelé, učitelé, manažeři či psychologové. Každý z jiné části republiky a původně úplně rozdílného smýšlení dnes tvoří svérázné a zároveň ne­obyčejně otevřené společenství. "Ahoj, jak se máš?" ptá se s nadšeným úsměvem drobná černovláska své kamarádky. I když to je mezi rušákama vlastně úplně zbytečná otázka. "Jasně že je nám dobře," dodává vzápětí. A než všichni usednou ke společné večeři, musí se navzájem řádně přivítat a obejmout.

Po celou dobu kurzu se podává zásadně vegetariánská kuchyně a nepije se alkohol − nikoliv proto, že by to metoda RUŠ své komunitě přímo zakazovala, její část však k vegetariánství i abstinenci postupně došla. "V běžném životě si každý může dělat, co chce, ale na kurzu je hodně důležitá práce s podvědomím a vědomím. Maso je pro lidské tělo náročná potravina, jejíž trávení organismus hodně zaměstnává. Alkohol zase otupuje smysly," vysvětluje autor metody, zatímco usedáme do kruhu k prvnímu společnému setkání. Pětadvacet účastníků kurzu se během něj podělí o své příběhy, zkušenosti s klienty i to, jak právě jim metoda RUŠ změnila život.

"A tenhle znáte?" vypráví Karlík sedící na židli v pozici lotosového květu další ze série svých oblíbených vtipů, kterými je ostatně protkaný celý kurz a humorem nešetří ani jeho účastníci.

"Jedna moje klientka z Karlových Varů přišla s tím, že jí kdosi vyhrožuje smrtí a vydírá ji skrz peníze. Sedly jsme si spolu a problém jsme vyřešily během pár minut," líčí jedna z účastnic kurzu. "A teď už je mrtvá, co?" odvětí další žena v kruhu, jazzová klavíristka Pavla Schönová, a sálem se rozezní hlasitý smích.

"Já měl na kurzu jednoho rušáčka, který pokaždé všechno rozebíral až do úplných detailů. Tak jsem se ho zeptal, proč se ve všem pořád tak pitvá. A on mi řekl: Víš, Karlíku, když já jsem patolog," přidává se Karel Nejedlý. Následuje další záchvat smíchu.


Odpustit a milovat

Ne všechny historky jsou ale veselé, natož aby se daly bagatelizovat. Terapeuty totiž navštěvují především lidé, kteří se v životě cítí nespokojení, nešťastní a tak trochu ztracení. Koneckonců − touto cestou se k metodě RUŠ dostali i ti, kteří s ní dnes pomáhají druhým. "Bývala jsem přepracovaný a nešťastný cholerik. Bez slunečních brýlí jsem nedokázala vyjít na světlo," líčí Nora Rotterová z Brna, inženýrka a původně personalistka v nadnárodní společnosti, že světloplachost si vyřešila až díky "rušce" a dnes už brýle nenosí. "Užívám si život, každý jeho okamžik. A moc si vážím toho, že jsem teď s vámi v ruščí rodině. Děkuju, že jste mě přijali."

Blondýnka Petra sedící hned po mé pravici vypráví, že v minulosti vystřídala nespočet profesí včetně stříhání psů, tou poslední byla servírka, masérka a pokojská v jednom. "Pro rušku jsem se rozhodla, protože se jmenuju Chocholoušková, to přece dává smysl," odkazuje se smíchem na postavu psychiatra Chocholouška z filmové komedie Jáchyme, hoď ho do stroje! dnes již terapeutka z Jeřmanic u Liberce. Na svou první terapii před lety přišla se strachem ze tmy. "Nemohla jsem ani zavřít oči, všechno se hned se mnou houpalo. Příčinou byl zážitek z dětství, kdy mě tatínek zapnul do spacáku a houpal se mnou nad zemí. I takováhle ptákovina dokáže vytvořit velký blok." Petra Chocholoušková ten svůj prý vyřešila za pár minut a pro metodu RUŠ se okamžitě nadchla.

Jak podotýká klavíristka a režisérka ozvučení divadelních představení Pavla Schönová, RUŠ je jediná psychoterapeutická metoda, která podle ní dokáže efektivně řešit trauma. "Učí nás odpouštět, rozumět, přijímat a milovat," říká rázně. Není proto neobvyklé, že na terapie docházejí klienti vyrovnávající se například s těžkými ztrátami svých nejbližších. "Moje sestra, jednovaječné dvojče, před lety spáchala sebevraždu. Málem jsem se vydala za ní. Díky rušce jsem se ale znovu narodila," otevřeně říká sympatická Růžena z Prahy a dodává, že časem zmizely i dlouholeté problémy se štítnou žlázou a zažíváním.

Postupně zazní i zkušenosti s ústupem onkologických onemocnění, intolerancí, poruch příjmů potravy či závislostí. "Před ruškou jsem si myslel, že většina onemocnění je psychosomatického původu. Dnes jsem přesvědčený, že je to sto procent," konstatuje Karel Nejedlý nekompromisně. Ačkoliv účinnost metody RUŠ není vědecky podložená výzkumy, má podle něj jasné a neoddiskutovatelné výsledky. "Úspěšnost svých terapií jsem spočítal na 80 procent, což není vůbec malé číslo. Rádi bychom do budoucna navázali odbornou spolupráci s lékaři, ti však zatím nejeví zájem," krčí rameny.

Zdeněk Vojtíšek, který se v rámci působení na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy zaměřuje na spojení psychoterapie a náboženství, o míře úspěšnosti metody RUŠ rovněž nepochybuje. Klient a terapeut si podle něho navzájem velice vyhoví. "Člověk hledá pro své neštěstí co nejjednodušší řešení, terapeut je zase nadšený z toho, že může pomoci. A skutečně to přitom myslí dobře," míní Vojtíšek, a je dokonce přesvědčený, že peníze, které terapeut za sezení od klienta dostává, nejsou na prvním místě.

Cena sezení se naopak stává nejčastějším terčem internetových diskusí, které se metody RUŠ týkají. "RUŠ je další vymývárna mozků a navíc docela drahá. Pan Nejedlý si účtuje hezké prachy za to, že tlačí lidem kedlubny do hlavy. Holky, stačí přijmout fakt, že minulost se stala a už ji nezměníme. Žijme raději naplno v přítomnosti," vyzývá členka on-line fóra Modrý koník s tím, že pravá pomoc je nezištná, zdarma a ze srdce, nikoliv s byznysovým podtextem.
jarvis_5cf7cf88498e11e9e031314f.jpeg
Součástí víkendového kurzu jsou setkání a diskuse účastníků sedících v kruhu.
Foto: Matej Slávik

Diskuse o vymývání mozků pokračuje i na stránce Fórum tety Kateřiny. "Z vlastní zkušenosti mohu říct, že metoda RUŠ odstraňuje to, co dělá člověka člověkem, ten pak zůstává bez duše. Pokud mi něco vadí, je správné se s tím vyrovnat, nikoliv vzpomínku ničit. Evoluce člověka a jeho mozku probíhá miliony let a není logické měnit její přirozenou podstatu," píše další přispěvatelka. Celkově však publikované pozitivní zkušenosti převládají nad negativními.

Způsob, jak pomoci svým studentům, hledala i někdejší středoškolská učitelka Iva Labaštová. Ta se často setkávala s žáky ze sociálně slabších rodin, kteří se potýkali s problémy pramenícími právě z komplikovaného rodinného prostředí. Díky její otevřenosti a empatii jí studenti vždy důvěřovali a svěřovali se jí. "Mluvila jsem o tom jednou se svou masérkou a zmínila jsem se, že by bylo skvělé, kdyby existovala metoda, která by si ze všech ostatních dokázala vytáhnout to nejlepší. A masérka se zmínila o rušce," vzpomíná.


Zanedlouho se přihlásila na kurz. Měla vizi, že do roka a půl bude terapeutkou, protože sama sobě připadala v tu chvíli naprosto vyrovnaná a bez problémů. "Samozřejmě jsem nebyla. Patnáct let předtím jsem budovala úspěšnou rodinnou firmu, pěstitelskou pálenici. Vůbec to ale nebyl můj sen, nežila jsem svůj život. Nakonec jsem se ji rozhodla prodat a věnovat se tomu, co mě opravdu naplňuje," pokračuje s tím, že nyní prožívá nejspokojenější období svého života. "Když se objeví nový problém, už vím, jak na něj. A když ne, mám komu zavolat," rozhlédne se po místnosti. "Nikdy v tom nejsem sama. Děkuju za to."
Díky za každé nové ráno

Bez díků a objímání se neobejde ani následující ráno, kdy se všichni účastníci kurzu T3 sejdou ke společné ranní rozcvičce. Na zemi jsou do kruhového obrazce pečlivě vyskládané molitanové podložky a dechové protahovací cvičení připomínající jógu může začít. Doprovází ho tlumená relaxační hudba. "Karlíku, pusť tam tu naši," obrátí se po závěrečné pozici k manželovi Eva Nejedlá, rovněž lektorka metody RUŠ a floristka, která provozuje květinový ateliér. Má na mysli píseň Jsem optimista od Olgy Lounové, při které všichni společně tančí. "Co na tom, jakej je plán, kolik let ještě tu mám, co na tom, oč tu běží, vždyť na tom nezáleží," rozezní se sálem, kde jsme ještě předchozí večer seděli v kruhu. A Karlík postupně všechny obejde a s každým si zatančí aspoň jednu otočku.


Na otázku, kolik lidí v České republice a zahraničí má s metodou RUŠ co do činění, odpovídají manželé Nejedlí neskromným číslem devadesát tisíc. Čím víc příběhů jsme v pevnosti Chytrov vyslechli, tím víc je jasné, že jakkoliv je metoda RUŠ alternativní a do jisté míry ezoterická, až alibistická, zasahuje a ovlivňuje každodenní život svých příznivců a pracuje s jejich vnímáním reality. Pokud jí člověk věří, věří i tomu, že má skutečně moc změnit svůj život, ačkoliv to na první pohled vypadá trochu šíleně a utopicky. Nikdo nikomu nic nenutí, nikdo nikomu neubližuje. To je všechno naprosto v pořádku, pokud ovšem člověk nezačne svádět na dětství a nevyrovnané vztahy mezi rodiči i to, že se zrovna nestihl nasnídat. A o pár dní později, s odstupem času nutným pro jistý nadhled musíme uznat, že jsme prožili nezvykle bezstarostný víkend.
Ve stavu sugesce si vzpomenete i na to, že jste byl Kleopatra