Napadlo vás někdy, že tím, že jste z komentáře
ALINEARTODE, který byl překvapen nad věkem Blondýnky (na čemž není nic divného, ono se jinak v těch diskusích ne vždy pozná, kolik komu je a pokud to člověk nezkoumá, tak ani nemusí vědět, jak dlouho tu dotyčný je a prostě ho to nemusí napadnout), ale jinak jen komentoval oděv ale, ten věk jako něco negativního neoznačoval, udělali urážku až když jste to převedli na "starou rašpli" a podobně? Tu zkratku, že je to něco špatného, jste tam totiž udělali v hlavě, ne že by jí přímo napsala....
Na komentáři, "jo ty jsi takhle stará, to mnohé vysvětluje" není nic urážlivého, pokud odhlédnete od konotace dnešní kultury věčného mládí a podíváte se na to normálně - no stárnem, to je normální a je to dobře, protože už Čapek věděl, že věčné mládí je blbost. A některé názory v kontextu věku a životních zkušeností najednou přestávají být tak divné a překvapivé a začnou dávat smysl, což přece není nic špatného.
Tím, že komentář směřující k věku prohlašujete za něco, co se nemá říkat (a parafrázujete ho jako urážku automaticky), posilujete stereotyp že je stárnutí problém (ve skutečnosti těma parafrázema mnohem víc, než byl ten původní komentář). A tím se z toho dělá jen tabu a tlak na "věčné mládí" se posiluje a vlastně to v důsledku je větší
Ageismus, než ten původní komentář.
A já vím, že je to přece nadsázka. Ale humor je nejčastěji používaný obranný mechanismus v komunikaci... a věčně opakovaný vtip o starých rašplích mozek dříve či později uloží jako fakt, protože když se to tak opakuje, tak to tak musí být.