Když jsem jela v tramvaji a na sklo se přilepilo strakatý pírko...chvíli jelo s náma, povlávalo a drželo se na okně a pak se zas pustilo a letělo dál. Takový detail.

dát si po práci pivo

ráda pozoruju na hlaváku v metru myši v kolejišti
a ještě víc ráda přemisťuju věci po Praze, co najdu na ulici někde se válet, tak vemu a umístim někam jinam.

Občas na Ruzyni mávám z autobusové zastávky do oken věznice, myslím na lidi, kteří tam jsou a jak jim asi je. Teď mi pro změnu začal mávat nějaký chlapík, který na mě i volal: Ahoj!!! Pak bylo vidět, že mě sleduje za oknem a když začal přijíždět autobus, ještě než jsem ho sama viděla, tak začal zase mávat a mával celou dobu než jsem mu v autobuse nezmizela z dohledu.

Spíš taková smutná radost..

V pátek v noci jsem jela noční tramvají, která docela dlouho čekala na Lazarský s otevřenýma dveřma. Akorát se hrál ten mezinárodní fotbal, takže všude spousty fanoušků. Na Lazarský stál jeden Bayernu Mnichov, měl repliku poháru, kterou zvednul nad hlavu a parádně zajódloval. Aplaudovala mu celá tramvaj. :-))

Prostě celkově tyhle lidský věci jsou takovýma těma malýma velkýma radostma.

RUSALKA: to je nejpříjemnější bolest:D mačkat si to, promasírovávat.. jo

Mám vlastně do určité míry ráda, když mě bolí svaly celý den pak po sportu.

Chodit v teplákách.

Při výstupu se loučit s autobusáky.

Poustet doma vyrobenyho draka a pak v podvecer opejkat brambory a jabka na okraji pole.

popíjet víno a střílet prakem s přáteli

COURT: a funguje to i u cizích skříní, polic a knihoven? A nechceš přijet? Pití a jídlo zajistím.

večer sama doma si sednout, udělat si něco dobrého k pití a vyházet a přeorganizovat obsah skříní, polic a knihoven:)

usínat při bouřce

když se na mě na ulici usměje hezká holka .-)

taky chůze po písečný pláži k večeru, na tom místě, kde vlny končí a písek tam je vlhkej, do toho poslouchat zvuk příboje (ten jeho zvuk rozpustí všechny chmury)

vylézt nahej z moře, ve stoje se otočit ke Slunci, zavřít oči a nechat se tak osušit.