přivonět k ovoci (jablko, pomeranč...) před tím než ho začnu loupat/krájet/konzumovat

Najit v kapse bundy kastan z lonskyho podzimu. A vzpominat odkud asi byl.

když mě sám chytne na ulici za ruku a ten moment, co netrvá ani vteřinu, kdy se naše prsty dotknou

neukusovat, ale loupat rohlíky (nejlepší část rohlíku na obrázku:))

ukusovat čerstvě upečené rohlíky ještě teplé...

Vune cerstve poseceny travy. Vune cerstve umlety kavy v rucnim mlynku. Vune kociciho kozichu prohratyho sluncem. Vune lesa po desti. Vune cehokoli po desti. Vune zasnezenych kozenych rukavic.

Vůně lampovýho oleje, kterej nesnášim, ale je to tak strašně typický, že to mám vlastně ráda.

A taky když prší a jsem doma. Jak bubnujou kapky deště o střechu.

STENNY: A jak voní země po dešti, to miluju...

To, jak se vůně vzduchu mění podle počasí - jestli je prohřátý sluncem, vlhký deštěm nebo rosou, těžký mlhou...

Vůně terpentýnu.

Vůně občerstvení na bazéně. A sledovat lidi pod vodou, to je prostě boží, jak z jinýho světa.

NATUSINA: Jo, jeřáby jsem jednu dobu trousila všude, kde jsem chodila :D

dnes ve dve rano cesta pesky z florence az do vysocan se sluchatkama na usich, na ulicich temer ani noha, paradni vycisteni hlavy.

_JULIE_: Já takhle jednou našla složenýho jeřába na sedačce a měla jsem z toho neuvěřitelnou radost. :)

většinou, když jedu MHD, tak z jízdenky poskládám lodičku a nechám ji na okně autobusu...A představuju si, že ji třeba někdo najde a udělá mu radost .)

pozorovat řeku, jak si jen tak plyne...