Trocha humoru pro odpurce LS...
Výňatek z dopisu poslance EP Vladimíra Železného ministru zahraničních věcí ČR Karlu Schwarzenbergovi:
Vážený pane ministře, když už hovoříme o Přístupové smlouvě a o Lisabonské smlouvě, dovolte mi, abych přičinil poznámku. V rozpravě o Lisabonské smlouvě jsem ocenil Vaše vtipné podobenství o bohaté nevěstě s vilou, kam jsme se jako chudý chasník přiženili a najednou se zdráháme plnit povinnosti. Myslím však, že v tom příběhu je třeba připomenout i to, co se dělo po bujaré svatební májové noci plné šampaňského a radostných ohňostrojů. Brzy po svatbě náš chasník zjistí, že do mnoha prostor vily, kam se k nevěstě nastěhoval, stejně nemá přístup (omezení volného pohybu pracovní síly, zákaz volného pohybu služeb podle Bolkensteinovy direktivy a další regulace), zatímco jiní milenci jeho partnerky se tam pohodlně roztahují. A pokud mu do některých lépe vybavených prostor vily, přece jen výjimečně dovolí vstoupit, pak až po ponižující proceduře, kdy musí prokázat, že si umyl nohy, má čisté uši, nejedl česnek a ráno se postříkal deodorantem francouzské nebo německé výroby (právo na prodloužení embarga na volný pohyb pracovní sily podle úvahy a benevolence původních členských zemí). Chasník sice podle předmanželské smlouvy věděl, že nevěsta je silně promiskuitní a že si s ní bude moci užívat manželské radosti jen každou pětadvacátou a později jen sedmadvacátou noc a v nocích ostatních se bude nevěsta oddávat jiným milencům. Jenže náhle mu podstrčí k podpisu úplně odlišnou manželskou smlouvu (Ústavu či Lisabonskou smlouvu), kde s překvapením zjistí, že se nevěsta jmenuje jinak, než ta, kterou si vzal, a navíc mu ta smlouva sdělí, že počet nocí, kdy bude připuštěn, bude napříště stanoven na základě většinového rozhodnutí ostatních milenců, že se však v každém případě na jeho úkor zdvojnásobí počet nocí, kdy nevěsta bude muset být po vůli často neobvyklým choutkám německého milence (zavedení většinového systému v EU a zvýšení volební váhy Německa v EU na dvojnásobek, z 9 % na 18 %). A když už se náhodou nevěsta uvolí k manželské noci s naším chasníkem, pak okázale předem spolyká hrst antikoncepčních pilulek, jen aby z toho spojení náhodou nebylo počato něco smysluplného. Náš chasník navíc zjistí, že nová manželská smlouva předepisuje, že když už bude moci uplatnit svá manželská práva, pak často jen ve spolupodílnictví s jinými uchazeči o rozkoš, a to přesto, že na skupinový sex s německým a francouzským milencem své partnerky nemá zrovna chuť (sdílené předsednictví, disproporční počet komisařů). Až dodatečně si náš chasník povšimne, že nová manželská smlouva má také závazný dodatek, že při každém sexu s manželkou má právo být přítomna i tchýně (Charta základních práv EU), která může průběžně posuzovat jeho způsobilost k manželskému životu (nové pravomoci soudu EU v Lucemburku). A navíc ho tchýně může, třeba i po milostné předehře, vykázat z manželské postele, protože ještě neuhradil bolestné jinému chasníkovi, se kterým se kdysi dávno popral v hospodě a tomu druhému chasníkovi z toho dodnes zůstal pěkný monokl pod okem (odškodnění Sudetským Němcům za zabavený majetek, o kterém už nadále bude rozhodovat podle Charty jen soud EU). To všechno zjistí náš chasník, až když novou manželskou smlouvu neopatrně podepíše, aniž se ten venkovský trouba předem poradil s právníky. A teprve dodatečně si uvědomí, že v nové smlouvě je také článek, ve kterém se zavazuje, že se sám dobrovolně nechá vykastrovat (zrušení 62 práv veta členských zemí vůči rozhodnutí EU v Lisabonské smlouvě). Jak dlouho byste, pane ministře, v takové přepychové vile setrval?