YMLADRIS: "hlavne at neni ticho" - presne to si myslim i ja. Clovek proste neumi bejt sam se sebou jen tak v tichu - myslim tichu pro usi, oci a dalsi smysly, jen takto povrchne smyslove; nicmene je jasne, ze toto smyslove ticho vede k hlubsi "forme" ticha ze...a toho se mozna jeden i trochu boji, protoze pak by pomalu zacal nazirat vlastni prazdnotu. V tyhle situaci ma clovek imho tendenci znervoznovat sam sebe - ze se nic nedeje = nuda, a pritom je imho na pozadi strach, protoze klepe na dvere ta prazdnota, a pred ni se ego bude kreativne schovavat (v zavislosti na podminenosti). Ono tohle neni jen televize, zejo, napriklad touha mit partnersky vztah je podle me teda u drtive vetsiny lidi hnana zhloubi uplne timtez strachem a neschopnosti byt sam se sebou. Tak se zdanlive naplnime vztahama a nalepime se na jiny vybrany lidi, ale pritom prazdnota je furt tady....tak si pustime televizi, nebo jdeme na pivko, hlavne at nemusime vnimat prazdnotu. Tohle je ale jeste ten lepsi pripad. Horsi pripady jdou do politiky a snazi se zmenit svet, nebo si nahrabat (bezcitne), protoze si myslej, ze penezma si zajisti nepreberny mnostvi zazitku a nekonecno moznosti zdanliveho naplneni. A proto je celej lidskej svet v tak straslivych srackach, vcetne vztahu mezi lidma i rodicu k detem, a tak se kurvi dalsi a dalsi generace. A porad to tak bude, dokud neprestaneme mit tento strach, ktery prameni z ega. Jde o uvedomeni si te iluze oddelenosti. Podle me je to neco, co se da normalne naucit, mysl to da, ale musi to pochopit do teto hloubky. Pak muze clovek byt vsude doma, za vsech situaci. Odpor je marny a hlavne zbytecny. Prozit si naplno to, co je a neupinat se k uteku ze situace upnutim se na lepsi budoucnost. Mysl je mrska a furt nas zene nahrabat si, naplnit se. Zazitky, sebe-zabezpeceni, vztahy.... Tim nechci rict nemit vztahy atp., ale videt pri tom tohle vsechno. Pak neni treba televize ::)) a teprve tehdy clovek zacina imho opravdu zit. sem se nak rozjel teda....lol