SCHWEPZ: Zkusil jsem to, ale promiň, nedá se to číst. Já mám z těch fenomenologických textů obvykle pocit, že se snaží strašlivě jednoduchou věc vysvětlovat neuvěřitelně složitě, až se z toho topí a smaží ve vlastní šťávě. Já mám bohužel tuhle nedůvěru k fenomenologii už od roku 2001, kdy jsem se pokoušel číst Karteziánské meditace od Husserla. Klíč k bytí ale není v tom rozcupovat a přežvejkat bytí myslí na prvočinitele, rozebrat všechny jevy až na dřeň. Klíč k bytí se nenachází uvnitř lidské mysli, a i když něco myslí "ohmatám" natolik intenzivně, že už nikde nebude žádné „místo“, kterého bych se nedotkl, jsem pořád tam, kde jsem byl, nic jsem nezjistil, nic jsem nerozpletl ani nevyřešil, osvícení se nedostavilo. Naopak se možná jako bonus dostavilo zmatení :) Samozřejmě nechci to shazovat, protože v té knize je nepochybně mnoho zajímavého, může to být nápomocno (např. při "sebezpytu" - self-inquiry). V situaci, kdy jsem ještě ztracenej a něco hledám, ve fenomenologii možná najdu vodítka k tomu "co jak není", což je v daném kontextu dobré - rozbíjet zažité mylné představy.... Ale tehdá jsem tu knihu odložil a teď to vnímám stále stejně, protože mě přijde, že tohle bludiště zkrátka nikam nevede. Pořád je to jen bludiště a psychedelika vůbec nemusí pomoct se z něj dostat. (jinak bychom tady měli už celou osvícenou generaci nebo dvě :)). Oblíbil jsem si Darjeelův citát, že mysl je dobrá leda tak na počítání pytlů s rýží. Tím se míní, že má svoje nezastupitelné místo a skvělé schopnosti, ale jakmile přijde řada na hledání klíče k bytí (hledání svatého grálu, kamene mudrců, osvícení…), tak převážně překáží.
Ale zdůrazňuji, že nechci urážet fenomenologii na steroidech psychedelie. Třeba to někomu pomáhá a osvobozuje ho to, má to tady svoje místo a ať to tady je. V mém případě se neosvědčila, a dalo se to snáz projít bez ní.