Co se týče tématu obecně, hudbu pochopitelně stahuju a to docela dost a nemyslím si, že by to bylo kdovíjak špatné a už vůbec nevěřím věčnému dětinskému fňukání nahrávacích společností, že "piráti" (a kdo to vlastně je?) snižují prodeje.
Kupuju seč můžu, někdy víc, někdy méně, záleží kolik je zrovna peněz. Snažím se upřednostňovat české inteprety a obecně inteprety nezávislé a nemainstreamové.
Myslím si, že stahování prodeji v mnohém i napomáhá. Je dost hudby, o které bych se nikdy nedověděl kdyby mi ji nikdo nedoporučil a já si ji pak nemohl stáhnout. Přičemž nějaké třicetivteřinové ukázky člověka příliš neoblaží.
Mám doma docela dost koupených desek, které moc neposlouchám, protože jsem je v jednom kuse poslouchal z disku až jsem se rozhodl, že jsou tak dobré, (a že jsem je tolik poslouchal a tolik užitku z nich měl) že si je musím koupit. často je deska tak dobrá, že se skoro hned rozhodnu, že jakmile budu mít peníze a příležitost, koupím si ji.
Za posledních pár let je toho mraky. Komplet Jeff Buckley, plus jednotlivé od Davida Sylviana, Swell Season, The Frames, Tracyho Silvermana, Pearl Jam, Soundgarden, Požáru Mlýna, Petra Nikla, Psích Vojáků, Hradišťanu, Tomáše Kočka, Dana Bárty, Boba Dylana, Nicka Cavea, Pain of Salvation nebo Davida Hykese.
Většinu těch věcí můžu vřele doporučit, jen asi nikdy nepřijdu na to, jak mít v cédéčkách pořádek. Jeden můj kamarád mi onehdá na tuhle otázku odpověděl: "Jediný způsob, jak mít v cédéčkách pořádek, je nepoužívat je." Inu, není to snadné.