LODBROG: jo, pod ten bič a tvrdou disciplínu se můžu podepsat. Horší je, když mě nikdo nechce bičovat k včasným (a lepším) výsledkům... :-)

OVERSEER: Myslím, že to je hloupost.

Myslím, že "prokrastinace" není ani tak diagnóza (jako třeba zápal plic), ale klinický projev (asi jako pomalá chůze).

Otázka je, kdy (a jak moc) se ptát po příčinách, aby se na tom prokrastinující člověk nezaseknul (což se určitě děje) a dál neplýtval časem.

Pokud má nějaké opravdu nepřekročitelné psychické záseky, vytěsnění atd., tak je potřeba o nich vědět.

Ale pokud je to prostě zvyk, zlozvyk který si léta nacvičoval, tak asi nepomůže nic než bič a tvrdá disciplína...

YMLADRIS: souhlas, to znam

PhDr. Oldřich Ševčík tvrdí a já jsem přesvědčen, že má pravdu :)) že je to typický český povahový rys.

hmm tak uz vim dalsi duvod, proc sem dostal svoji prezdivku... :o)

YMLADRIS: Kdyz to tak ctu, zjistuju, ze to opravdu sedi..,)) (dokonce i s tim uspokojenim z vlastni cinnosti,)

"Nevím někdy, jsem-li vlastně ještě rozhodnut vykonat svůj úmysl. Mohl bych přece každého dne, ale tím bych s tou věcí skoncoval, musel se vyléčit a pozbyl bych rozkoše, ve kterou se mění bolest, když sestoupila pod mez krutosti." Ludvík Vaculík, "Sekera"
hezky popsaná prokrastinace..

YMLADRIS: Nebylo. V podstatě souhlas. Jakmile "vidím", jak mám něco udělat, jdu na to. Když to "nevidím", tak radši koukám co dělat "viditelnějšího" :)

YMLADRIS: To zní jako GTD.

toto bylo?

http://www.economist.com/science/displaystory.cfm?story_id=12971028

People procrastinate when asked to think in the abstract

TO SOME there is nothing so urgent that it cannot be postponed in favour of a cup of tea. Such procrastination is a mystery to psychologists, who wonder why people would sabotage themselves in this way. A team of researchers led by Sean McCrea of the University of Konstanz, in Germany, reckon they have found a piece of the puzzle. People act in a timely way when given concrete tasks but dawdle when they view them in abstract terms.

-----

myslim ze toto muzu potvrdit z praxe. Rekla bych ze spolecenske usporadani predbehlo vyvoj mozku a ze nejsme zvykli na takove davky abstraktnich ukolu = mysleni boli. Zazivam opakovane bolestive etapy v praci kdy ziram do blba, klikam do nyxu nebo delam jakoukoliv blbost, pricemz kolem je spousta ukolu, ktere jsou ale nacrtnuty tak abstraktne, ze neni vlastne jasne co s nimi.

Chce to vzit ten ukol a nasilne ho dekomponovat na "uchopitelnejsi" cili konkretnejsi podukoly.

Pak uz clovek proste vezme prvni cast a "proste ji udela". Jakmile se proces realiazce rozjede, opakovane si uvedomuju ze vlastni cinnost mi nevadi / nekdy dokonce i nejak uspokojuje, a ze neni jasne, proc jsem to musela 14 dni odkladat atd.

je to IMHO samozrejme jen jeden dilek prokrastinacni psychozky, nee nejake celkove reseni, ale schvalne si toho vsimejte

FORINTI: Tak jednak pro dobrý pocit, jednak je fakt, že na některý místa se prostě bez titulu dostane člověk jen těžko. Takže to pracovní uplatnění to zvyšuje. Ovšem jestli to stojí za ten ztracený čas + případně poplatky za studium u některých již dnes, to je otázka.
No ale... zase ten pocit ... že :)))

TAURUS: A nejvtipnější je, když to člověk dělá (studuje VŚ) vlastně jen pro svůj "lepší"???? pocit.
Pokud totiž studujete Pedagogickou fakultu nemůžete očekávat, že si tím nějak přilepšíte, jak někde v novinách zmínili.
Viz. studenti jdou na VŠ, protože se v budoucnu chtějí mít lépe:-)

Ha ha ha.

Studium na Pedg. je vlastně takové dobrovolné sebetrýznění, ze kterého nic nebude. Absolventi jsou masově podceňovaní, protože je to přeci JEN PAJDÁK....ale už nikdo nevidí, že studují vlastně 3 obory.
2 obory v kombinaci a Pedagogiku s Psychologií k tomu...

Takže se tomu znova zasmějem, zvýšíme si vibrace a můžeme se zase ponořit do Reformačních problému v Německu....kolem roku 1500

JOHNY115: sponky samozrejme patri do retezu!

hmm ... doted sem porad trochu pochyboval o prokrastinaci jako odlisnosti od obycejne lenosti ... kdyz sem si ale v pracovni pauze bezmyslenkovite zacal serazovat na milimetr presne vedle sebe spinaci sponky vysypany na stul ... tak me asi po dvou minutach v hlave sepla vzpominka na to video o prokrastinaci jak tam tridi ty psaci pera .. a rekl sem si: sakra! :D

VANEK: Hm, další "moderní porucha", kterou ve slabé míře pociťuju. Jako prokrastinace mi připomíná přehnanou pohodlnost, tak impostor syndrome mi připomíná přehnanou skromnost.

Ostatně VŠ diplom, coby potvrzení, že se člověk naučil dělat i věci, co ho nebaví, viz tento výstižný příspěvek [ BALVAN42 @ Prokrastinace - výrazná a chronická tendence odkládat plnění povinností a úkolů (zejména těch nepříjemných) na pozdější ] :-)

FORINTI: Tohle se stává, když se člověk učí něco, co ho nebaví. Vůbec mám dojem, že většina prokrastinace vzniká tím, že má člověk dělat něco, co ho vlastně nebaví -- a výsledky ankety to taky naznačují.

Samozřejmě, těžko najít studium, při kterém by se člověk neučil něco, co ho nebaví.

A pak je tu ještě otázka, jestli se má člověk v životě prostě vyhýbat věcem, co ho nebaví, a dělet jen to, co ho baví. Nebo jestli je správné naučit se dělat a dělat i věci, co ho nebaví.

Jojo co může počkat do zítřka, může počkat i do pozítří:-)

Má učební morálka povážlivě klesá. Přistihla jsem se, že ještě včera jsem se učila tak 2 hodiny a pak měla 2 hodiny přestávku, dnes už se interval povážlivě snížil na 1:40 učení a přes 2 hodiny přestávky, která je rozdělená na jídlo a přestávku po jídle na "strávení jídla".....projetí internetu, abych zjistila, že všechno co je TAM, je zajímavější než TO co zrovna musím číst já....

Pak se zhruba tak 20min nutím abych znova začala a venku je TMA.....SAKRA

ECLECTICA: a stejne se flakas, tak co z toho :p