YMLADRIS: Ja prave mysi a klavesnici praci vykonavam.
Nejhorsi je, ze nyx a obecne brouzdani po netu je pro me neco jako odmena za hotovou praci. Jenze si tu odmenu dopravam az moc casto a ne za hotovou praci, ale skoro za kazdou sebemensi cast. A pak mam problemy se soustredit nejen na samotny ukol v praci, ale celkove na sobe pozoruju obecne problem se soustredit na jednu vec. Resp se porad nechavam necim rozptylovat. Uz jsem i uvazoval nad jogou nebo meditaci, ale nejsem schopnej se k tomu dokopat. Lenost, slaba vule, nedisciplinovanost, strach z prekazek, to je oc tu bezi.

Jen tak pro poradek, nestezuju si tady jak mam tezkej zivot. Jenom mozna se v tom nekdo najde a zjisit, ze neni sam ;)

Apropo si za to stejne muzem sami. Takze jedine sami si muzem pomoct.

MASLIX: jo to je zaklad, fakt nedelat po tu dobu nic jinyho nez byt s tou zalezitosti.

natozpak klikat.

dej si mys do supliku.

YMLADRIS: Diky. Ted uz jen udrzet u toho pozornost a nerozptylovat se nyxem apod...

napadlo me, ze jsem v souvislosti s prokrastinaci cetl takovou vtipnou bakalarku

Amotivační syndrom u uživatelů konopných drog
http://is.muni.cz/th/44556/fss_b/

MASLIX: stanov si konkretni termin napr. zitra v 10:00. nee ze s tim zacnes, ale ze se tim "budes zabyvat", ergo nesmis se zabyvat necim jinym. v 9.55 si uvar caj. v 10 si vem papir a tuzku a ctvrthodiny 'se tim zabyvej' ... ani nemusis planovat ani nemusis mindmapovat tu vec ani nemusis analyzovat proc se ti do toho nechce... jen bud proste u toho.

v nejhorsim ztratis 15 minut

v nejlepsim najednou se objevi uchyt kterym bys mohl zacit nebo se to proste cele posune do uchopitelnejsi podoby

Prave neco v praci straslive odkladam. A vim, ze jakmile se do toho ponorim tak to pujde jak po masle. Ale ten prvni krucek je nejtezsi, jak kolma lezecka stena bez uchytu....

jj, člověk musí najít motivaci v sobě. Což je v některých případech, např. když v některé činnosti nevidí smysl, docela těžké :)

PEPAZDEPA: a ono i když se Tě někdo snaží bičovat, dřív nebo později si vypěstuješ alergickou reakci ......

LODBROG: jo, pod ten bič a tvrdou disciplínu se můžu podepsat. Horší je, když mě nikdo nechce bičovat k včasným (a lepším) výsledkům... :-)

OVERSEER: Myslím, že to je hloupost.

Myslím, že "prokrastinace" není ani tak diagnóza (jako třeba zápal plic), ale klinický projev (asi jako pomalá chůze).

Otázka je, kdy (a jak moc) se ptát po příčinách, aby se na tom prokrastinující člověk nezaseknul (což se určitě děje) a dál neplýtval časem.

Pokud má nějaké opravdu nepřekročitelné psychické záseky, vytěsnění atd., tak je potřeba o nich vědět.

Ale pokud je to prostě zvyk, zlozvyk který si léta nacvičoval, tak asi nepomůže nic než bič a tvrdá disciplína...

YMLADRIS: souhlas, to znam

PhDr. Oldřich Ševčík tvrdí a já jsem přesvědčen, že má pravdu :)) že je to typický český povahový rys.

hmm tak uz vim dalsi duvod, proc sem dostal svoji prezdivku... :o)

YMLADRIS: Kdyz to tak ctu, zjistuju, ze to opravdu sedi..,)) (dokonce i s tim uspokojenim z vlastni cinnosti,)

"Nevím někdy, jsem-li vlastně ještě rozhodnut vykonat svůj úmysl. Mohl bych přece každého dne, ale tím bych s tou věcí skoncoval, musel se vyléčit a pozbyl bych rozkoše, ve kterou se mění bolest, když sestoupila pod mez krutosti." Ludvík Vaculík, "Sekera"
hezky popsaná prokrastinace..

YMLADRIS: Nebylo. V podstatě souhlas. Jakmile "vidím", jak mám něco udělat, jdu na to. Když to "nevidím", tak radši koukám co dělat "viditelnějšího" :)

YMLADRIS: To zní jako GTD.

toto bylo?

http://www.economist.com/science/displaystory.cfm?story_id=12971028

People procrastinate when asked to think in the abstract

TO SOME there is nothing so urgent that it cannot be postponed in favour of a cup of tea. Such procrastination is a mystery to psychologists, who wonder why people would sabotage themselves in this way. A team of researchers led by Sean McCrea of the University of Konstanz, in Germany, reckon they have found a piece of the puzzle. People act in a timely way when given concrete tasks but dawdle when they view them in abstract terms.

-----

myslim ze toto muzu potvrdit z praxe. Rekla bych ze spolecenske usporadani predbehlo vyvoj mozku a ze nejsme zvykli na takove davky abstraktnich ukolu = mysleni boli. Zazivam opakovane bolestive etapy v praci kdy ziram do blba, klikam do nyxu nebo delam jakoukoliv blbost, pricemz kolem je spousta ukolu, ktere jsou ale nacrtnuty tak abstraktne, ze neni vlastne jasne co s nimi.

Chce to vzit ten ukol a nasilne ho dekomponovat na "uchopitelnejsi" cili konkretnejsi podukoly.

Pak uz clovek proste vezme prvni cast a "proste ji udela". Jakmile se proces realiazce rozjede, opakovane si uvedomuju ze vlastni cinnost mi nevadi / nekdy dokonce i nejak uspokojuje, a ze neni jasne, proc jsem to musela 14 dni odkladat atd.

je to IMHO samozrejme jen jeden dilek prokrastinacni psychozky, nee nejake celkove reseni, ale schvalne si toho vsimejte

FORINTI: Tak jednak pro dobrý pocit, jednak je fakt, že na některý místa se prostě bez titulu dostane člověk jen těžko. Takže to pracovní uplatnění to zvyšuje. Ovšem jestli to stojí za ten ztracený čas + případně poplatky za studium u některých již dnes, to je otázka.
No ale... zase ten pocit ... že :)))

TAURUS: A nejvtipnější je, když to člověk dělá (studuje VŚ) vlastně jen pro svůj "lepší"???? pocit.
Pokud totiž studujete Pedagogickou fakultu nemůžete očekávat, že si tím nějak přilepšíte, jak někde v novinách zmínili.
Viz. studenti jdou na VŠ, protože se v budoucnu chtějí mít lépe:-)

Ha ha ha.

Studium na Pedg. je vlastně takové dobrovolné sebetrýznění, ze kterého nic nebude. Absolventi jsou masově podceňovaní, protože je to přeci JEN PAJDÁK....ale už nikdo nevidí, že studují vlastně 3 obory.
2 obory v kombinaci a Pedagogiku s Psychologií k tomu...

Takže se tomu znova zasmějem, zvýšíme si vibrace a můžeme se zase ponořit do Reformačních problému v Německu....kolem roku 1500